Zprávy

Někteří němečtí sociálnědemokratičtí poslanci Evropského parlamentu nevyloučili, že se pokusí navrhnout v chystané rezoluci Evropského parlamentu o rozšíření Evropské unie změnu, která by odstranila nebezpečí dalšího zpochybňování československého poválečného zákonodárství včetně prezidentských dekretů. Připustili to v Praze na závěr svých dvoudenních rozhovorů s českými politiky. O změnu je požádal předseda sněmovního zahraničního výboru Vladimír Laštůvka (ČSSD). Laštůvka v rozhovoru pro ČTK a Český rozhlas připomněl, že pasáž věnovaná České republice uvádí, že dekrety "nejsou nepřekonatelnou překážkou" pro vstup země do EU. Kolegy z Evropského parlamentu požádal, aby pomohli vypustit slovo "nepřekonatelnou". Upozornil, že podle posudků, jež má k dispozici Evropský parlament, Evropská komise a německý parlament, není zmíněná československá legislativa "žádnou překážkou" pro vstup Česka do EU.

Český ministerský předseda Vladimír Špidla v Londýně jednal se svým britským protějškem Tonym Blairem o rozšiřování Evropské unie, o Iráku, o nákupu letadel Gripen, o české emigraci do Británie a o Severoatlantické alianci. "Konstatoval jsem, že klíčové ze všech hledisek je, aby smlouva o přistoupení (české republiky do EU) mohla být nazírána jako vyrovnaná a spravedlivá," řekl Špidla po jednání o jeho hlavním bodě. Rovnost požaduje Špidla i v otázce, o které se nyní nejvíce hovoří, tedy v zemědělských dotacích uvnitř EU. Český premiér se odmítl vyslovit k tomu, kterému konkrétnímu řešení dává přednost, ale zdůraznil, že každé přijaté rozhodnutí musí umožňovat rovnou soutěž. Pokud jde o Irák, vyjádřil Špidla přesvědčení, že je nutno postupovat prostřednictvím OSN. Rezoluce musí dát inspektorům jasný a silný mandát ke kontrole kdekoli v Iráku. Gripenům podle Špidly oba premiéři nevěnovali mnoho času. Šlo prý o věcnou debatu v délce tří minut. Český ministerský předseda informoval Blaira, že česká vláda chce o věci rozhodnout krátce po summitu NATO. Blair podle Špidly ocenil přístup České republiky k otázce migrace, takže český premiér podobně jako před týdnem ministr vnitra Stanislav Gross považují tento problém v podstatě za překonaný. Británie zpřísnila zásahy proti českým žadatelům, které považuje vesměs za neoprávněné, a začala je rozhodněji deportovat. Česká vláda se zase snaží odstranit příčiny, které vedou k emigraci.

Zhruba 117 tisíc podpisů se zatím sešlo pod peticí, v níž profesní zemědělské organizace upozorňují na hrozící finanční krizi v zemědělství a žádají pomoc státu. Zhruba 3000 zemědělců se má ve středu v Praze shromáždit k manifestačnímu průvodu, který předá petici vládě, Senátu a Poslanecké sněmovně. Rolníci se sjedou zhruba mezi osmou a devátou ráno na Letenskou pláň. Poté má průvod jít ulicemi Gogolova, Pod Bruskou a U Bruských kasáren před Úřad vlády. Pak by měl pokračovat Valdštejnskou před Senát a následně před Poslaneckou sněmovnu. Plánovaný konec manifestace je mezi 12:15 až 12:45 po návratu na nábřeží Edvarda Beneše. V petici zemědělské organizace žádají vládu a parlament, aby umožnily vyplatit kompenzační platbu 1200 korun na hektar a urychlit výplatu a vyšší zálohy na podpůrné programy v tomto roce. Dále chtějí, aby byli zemědělci zbaveni starých transformačních zátěží. Ministr zemědělství Jaroslav Palas prohlásil, že je připraven hledat cesty ke zmírnění ekonomických problémů rolníků a jednat o nich. Je podle něj například možnost získat na pomoc zemědělcům 600 miliónů korun ze státního rozpočtu. Kompenzaci 1200 korun na hektar, která by si vyžádala asi pět miliard korun, ale za reálnou nepovažuje, protože stát tyto peníze nemá. Zemědělci také v petici vyzývají vládu a parlament, aby nepřipustily likvidaci českého zemědělství a zabezpečily jeho rovnoprávné postavení v rámci EU. Dokument sestavily Agrární komora, Zemědělský svaz, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů a Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy- Asociace svobodných odborů.

Předválečné Československo coby inspirace pro dnešní dny a Evropská unie jako rámec, v němž mohou čeští občané úspěšně navázat na odkaz první republiky. Zhruba v tomto duchu byly projevy řečníků v pražském Národním muzeu, kde se v pondělí uskutečnilo slavnostní shromáždění k 84. výročí vzniku založení samostatného československého státu. Všichni rovněž ocenili úlohu lidí, kteří se postavili totalitním režimům - nacistickému, komunistickému, nebo oběma.

Například předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) Anděla Dvořáková řekla, že nadcházející vstup země do EU lze považovat za další dějinnou křižovatku. Soudí, že svaz by měl v lidech povzbuzovat vlastenectví, protože "český národ má být na co hrdý". Také vicepremiér Pavel Rychetský (ČSSD) uvedl, že je třeba navázat na stát, v jehož čele jako první československý prezident stanul Tomáš Garrigue Masaryk. Připomněl dlouhé období totality, po kterém se o to Češi začali znovu pokoušet. Myslí si, že různé problémy po roce 1989 souvisejí i s tím, že po desetiletích nesvobody chybí základy mravnosti. Někdy se podle něj zdá, se země čerpá z výhod otevřené ekonomiky, ovšem z 20. a 30 let minulého století si spíš osvojila to záporné - hašteřivost a provincialismus. Odkaz 28. října je možné slavit i jako svátek univerzálního konceptu lidských práv, dodal.