Zprávy

Složitá jednání v současnosti vedou ministerstva obrany a financí. Shodnout se nemohou na konečné podobě financování projektu nákupu 24 nadzvukových stíhaček Jas-39 Gripen britsko-švédského konsorcia BAe-Systems/SAAB. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík je přesto rozhodnut ve středu vládě předložit návrh zákona o financování nákupu letadel. Vláda se rozhodla zahájit jednání s konsorciem o nákupu loni 10. prosince. Cena celého projektu je odhadována na více než 100 miliard korun, 50 miliard stojí samotné stroje. Vláda si hodlá na financování vzít úvěr, podle dosavadních informací ve výši kolem 70 miliard i s úroky. Zákon o úvěru na letadla musí schválit parlament. Pravicová opozice je ale proti. Na ministerstvu financí se jedná o tom, jaké jsou možnosti financování celého projektu. Mluvčí obrany Milan Řepka řekl, že ministr ve středu nepředloží kabinetu k posouzení původně uvažovanou zprávu o variantách obrany českého vzdušného prostoru. Předložit ji hodlá do konce ledna. Pokud by nebyl kontrakt na stíhačky letos podepsán, odejde podle velitele letectva Františka Padělka z armády takové množství pilotů, že vedení armády bude mít značné potíže.

Čtyřkoalice je připravena jednat se sociální demokracií o společném postupu při prosazení přímé volby prezidenta. Předsedkyně Unie svobody-DEU Hana Marvanová a šéf KDU-ČSL Cyril Svoboda hodlají v únoru vyzvat předsedu ČSSD Vladimíra Špidlu k vytvoření pracovní skupiny. Pokud bude politická vůle, občané by mohli rozhodnout již o nástupci Václava Havla, jehož mandát vyprší za rok, řekla Marvanová novinářům. Unionisté a lidovci chtějí sociální demokraty přesvědčit, že potřebné ústavní změny stihne parlament schválit včas. Špidla si totiž myslí, že kvůli zdlouhavému legislativnímu procesu by lidé měli volit hlavu státu nejdříve v roce 2008. Čtyřkoalice je zároveň ochotna vyjít vstříc některým požadavkům ČSSD, které zazněly ve vnitrostranickém referendu. V tomto hlasování se většina členů a příznivců vládní strany vyslovila pro přímo voleného prezidenta, kterého dosud vybírají obě komory parlamentu. Sociální demokraté ale současně požadují, aby byla v Ústavě zakotvena možnost odvolání hlavy státu a aby spolu s prezidentem podepisoval udělené milosti premiér. Stanovisko ČSSD v této věci má ještě koncem měsíce definitivně potvrdit programová konference.

Státní úřad pro jadernou bezpečnost se zřejmě během dvou dnů vyjádří k žádosti temelínské elektrárny o souhlas k přechodu do další etapy energetického spouštění, v níž bude výkon reaktoru prvního bloku dosahovat 100 procent. Řekl to tiskový mluvčí Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Pavel Pittermann. "Záležitostí se zabýváme a zatím jsme neshledali nic, co by nám zabraňovalo povolení k přechodu do další etapy vydat," uvedl. Dodal, že zatímco temelínská elektrárna předala příslušnou dokumentaci v pátek večer, Státní úřad pro jadernou bezpečnost ji zkompletoval během pondělka. Testy, kdy reaktor pracoval na 90 procent výkonu, probíhaly od 21. prosince do 4. ledna. Etapa s výkonem reaktoru do 100 procent, která začne po obdržení souhlasu od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, by podle mluvčího elektrárny Milana Nebesáře měla trvat zhruba dva týdny.

Zástupci českých Romů se chystají převzít stanovy mezinárodního romského parlamentu a postupně je přizpůsobit domácím podmínkám. V ČR by mohl obdobný romský zastupitelský orgán začít fungovat do dvou let. Parlament by měl hájit zájmy Romů při jednání s vládou, státními institucemi i zahraničními organizacemi. Jednotné zastupitelstvo bude moci účinněji prosazovat požadavky Romů i dodržování lidských práv. Podle iniciátorů má jednotlivé kraje v romském parlamentu zastupovat vždy deset poslanců, každý z jiného místa regionu. Již v brzké době by proto měly v krajských městech vzniknout pobočky, které Romům myšlenku společného zastupitelstva představí. O vzniku národního romského parlamentu chtějí čeští Romové jednat 15. ledna v Makedonii na zasedání mezinárodního romského parlamentu. Budoucí podobou jednotného zastupitelstva Romů v ČR a účastí v něm se 19. ledna bude zabývat v Nymburku i 200 delegátů sjezdu Romské občanské iniciativy.