Zprávy

Summit Severoatlantické aliance, který se uskuteční v listopadu v Praze, podpoří další příliv přímých zahraničních investic do české ekonomiky. "Vstupem do NATO a převzetím organizace letošního summitu si náš stát opět o něco upevní svou pozici v ratingových hodnoceních politických rizik, které každý investor bedlivě sleduje," řekl generální ředitel agentury Czechinvest Martin Jahn.

Přímý dopad summitu NATO na objem takto získaných investic lze předem jen těžko vyčíslit, uvedl. "Již teď je však jasné, že zprávy o jeho průběhu budou ve světě sledovat nejen politici, ale i představitelé nadnárodních společností a významných světových výrobců," prohlásil.

České hostitelství této významné akce podle Jahna vyšle jasný signál, že se země neliší od vyspělých průmyslových zemí světa. Ekonomická a politická stabilita země je jedním ze základních kritérií při výběru cílového umístění přímých zahraničních investic, uvedl Jahn. Nejde přitom pouze o okamžitý přímý ekonomický dopad, ale zejména o posílení mezinárodní prestiže státu. České hospodářství do poloviny letošního roku od roku 1990 přitáhlo již téměř 32 miliard dolarů přímých zahraničních investic. Jenom v loňském roce to bylo bezmála pět miliard dolarů a letos za pololetí již dokonce 5,4 miliardy USD.

Česká republika přivítala text zprávy Evropské komise týkající se takzvaných Benešových dekretů a nemá vůči němu námitky. Podle komise poválečné dekrety prezidenta Edvarda Beneše nejsou překážkou vstupu Česka do Evropské unie. Sdělili jsme v úterý Bruselu, že se závěrem té zprávy nemáme potíže, řekl novinářům šéf české diplomacie Cyril Svoboda.

Podle informací z Bruselu čeká Evropská komise se zveřejněním své zprávy o slučitelnosti Benešových dekretů s legislativou EU právě na vyjádření Prahy. Dvanáctistránkový dokument je prý připraven ke zveřejnění už od pátku minulého týve středu.

Jakmile Evropská komise dostane z Prahy odpověď, zpraví o obsahu zprávy ještě Evropský parlament a Rakousko, což jsou další dva subjekty zapojené do debaty o dekretech, a vzápětí ji zveřejní. Mělo by se tak stát už ve čtvrtek nebo v pátek.

Na analýze pracovali odborníci z Evropské komise a z českého ministerstva zahraničí od letošního května. "Jakmile bude zveřejněna, nezůstanou v této věci už žádné otevřené otázky," řekl v pátek evropský komisař pro rozšíření Günter Verheugen. Upozornil, že podle názoru Evropské komise je současný český právní řad zcela v souladu s pravidly a hodnotami Evropské unie.

Pro rozšíření evropské patnáctky o další země bude mimo jiné velmi důležitý výsledek referenda o smlouvě z Nice, které se uskuteční o víkendu v Irsku. Prezident Havel proto s dalšími kolegy z visegrádských zemí, tedy Polska, Slovenska a Maďarska, vydali společné stanovisko, v němž tvrdí, že odmítnutí niceské Smlouvy o EU by pro země visegrádské čtyřky bylo zklamání.

Havel také poskytne rozhovor irské televizi, aby tak pomohl přesvědčit zejména nerozhodnuté Iry o prospěšnosti rozšíření unie. Nedovolil si ale odhadnout, jak víkendové referendum dopadne. "Je věcí Irů, jak se rozhodnou. Naší věcí je zdůrazňovat ty dimenze smlouvy, které jsou v zájmu celé Evropy," uvedl pouze. Irové budou o smlouvě z Nice hlasovat již podruhé. Poprvé ji totiž v referendu nepodpořili.

Také z jiných koutů Evropy se ale ozývají hlasy, které se staví proti rozšíření EU. Zpochybňovat rozšíření začaly třeba po nizozemských liberálech i další tamní politické strany. Tisková agentura NPA uvedla, že poslanci vládní křesťanské demokracie (CDA) dospěli k názoru, že Polsko, Slovensko, ale ani Česká republika nesplňují podmínky pro vstup do EU. Nizozemští křesťanští demokraté jsou společně s českými lidovci součástí Evropské lidové strany.

Ve čtvrtek a v pátek se v Lisabonu uskuteční sjezd této strany, na které se chystá i šéf českých lidovců Svoboda. Myslí si, že hlasy proti rozšíření unie jsou v nizozemské lidové straně ojedinělé. "Celá Evropská lidová strana je pro rozšíření EU, tedy i o Českou republiku. To neznamená, že nemůže zaznít tu či onde hlas opačný," uvedl Svoboda. Také prezident Havel je přesvědčen o tom, že odpůrci rozšíření EU jsou v menšině.

Ministr vnitra Stanislav Gross oznámil, že odstoupí ze své funkce, pokud během listopadového summitu NATO v Praze nebude náležitě zajištěna bezpečnost. "Pokud bezpečnostní opatření jako celek selže, tedy nikoli že selže jeden policista nebo dílčí část toho systému, pokud by došlo k událostem, které jsou na podmínky České republiky něčím naprosto nepředstavitelným..., v tu chvíli rezignuji na funkci ministra vnitra," řekl. Stejný přístup bude vyžadovat i od svých podřízených a všech ostatních, kteří zodpovídají za pořádání summitu. Podle policejního prezidenta Jiřího Koláře hrozí během summitu především pouliční nepokoje. Policisté odhadují, že do Prahy přijede demonstrovat 10.000 až 12.000 lidí. Policie se podle Koláře poučila nejen z nejrůznějších akcí, které se konaly v zahraničí, ale také před dvěma lety během pražského zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Tehdy policistům chyběla například výstroj, zejména pro takzvané těžkooděnce. Policie proto nakoupí asi 3500 obleků. Vybavení policistů na summit NATO bude stát asi 33 milionů korun. Policie chce také nyní proti demonstrantům zasahovat mnohem aktivněji než před dvěma lety. Chce také omezit počet lidí, kteří hodlají přijet do České republiky. Nevpustí do země nikoho, kdo je v mezinárodní evidenci registrován jako nežádoucí osoba. Turisté, kteří budou chtít koncem listopadu navštívit ČR, by se podle něj měli připravit na delší kontroly na hranicích.