Zprávy

Poslanecká sněmovna hlasy opozičních poslanců vládě znovu vrátila návrh nového zákona o zadávání veřejných zakázek. Opozice ministru pro místní rozvoj Petru Lachnitovi (ČSSD) vytkla, že nejvíce kritizované praktiky zadávání veřejných zakázek předloha nemění. Jde zejména o výjimku, která vládě umožňuje zadat jedinému zájemci i mnohamiliardovou zakázku přímo bez výběrového řízení.

Rakouská ministryně zahraničí Benita Ferrerová-Waldnerová učinila na zasedání ministrů zahraničí EU prohlášení, v němž připomněla usnesení rakouského parlamentu k Temelínu. "Upozornila jsem, že si vyhrazujeme právo znovu se ke kapitole energetika v přístupových rozhovorech vrátit, a to ve světle dohody mezi Rakouskem a Českem z 29. listopadu. Konkrétně to znamená, že nepovažujeme kapitolu za definitivně uzavřenou, dokud nebude k dispozici konečné urovnání," uvedla ministryně v tiskovém prohlášení s odvoláním na princip, že "žádná kapitola není definitivě uzavřena, dokud nejsou definitivně uzavřeny všechny". Ministryně v prohlášení pro tisk dále uvedla, že Rakousko bude bedlivě sledovat, jak Česko Temelín vylepšuje, a dbát na to, aby probíhaly expertní kontroly EU (tzv. peer review). Připomněla, že ČR má nyní povinnost pozvednout Temelín na "vysoký evropský bezpečnostní standard" a odstranit podstatné nedostatky dřív, než bude zahájeno komerční využití elektrárny. Jakékoli porušení závazků z české strany se promítne do jednání o energetice, protože kapitola bude jen "odložena stranou".

Ministři zahraničí 15 členských zemí Evropské unie v pondělí potvrdili harmonogram jejího rozšiřování, jak byl naposledy vyjádřen v usnesení červnového summitu v Göteborgu. Konec jednání s připravenými kandidáty má být v závěru roku 2002 a přistoupení do června 2004. Zopakovali také, že rozšíření unie má historický význam, je nezvratné a členské státy je považují za politickou prioritu. Na druhé straně nepřevzali do textu usnesení stanovisko Evropské komise, že tento časový rozvrh může splnit až 10 kandidátských zemí. Strategický dokument komise ovšem přivítali, což se v diplomaticko-politickém žargonu unie rovná souhlasu.

V Bruselu se v pondělí večer uskutečnil první kulturní projekt v rámci Regionálního partnerství střední Evropy iniciovaného Rakouskem, "Kultura pro rozšíření", při kterém si vzájemně představily svou kulturu za účasti představitelů Belgie a Evropské komise Česká republika, Slovensko, Slovinsko, Maďarsko, Polsko a Rakousko. V rámci Regionálního partnerství se již uskutečnila dvě politická setkání a nyní jde o to představit kultury regionu, který je v této rovině "skutečnou supervelmocí", prohlásil slovenský ministr zahraničí Eduard Kukan, který se večera v divadle Place des Martyrs zúčastnil. Při první konferenci Regionálního partnerství v červnu 2001 se ministři zahraničí šesti středoevropských zemí dohodli na projektech, které seznámí ostatní Evropany s kulturou těchto zemí a posílí tuto kulturu a její umělce v kontextu evropské integrace. Tyto projekty mají ukázat, že rozšiřování není jen o politice a ekonomice, ale také o kulturních tradicích a o kulturním prostoru.

Vicepremiér Pavel Rychetský (ČSSD) nesouhlasí s výroky předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause (ODS) o tom, že evropská integrace je "plíživá a tichá". Rychetský v nedělním pořadu TV Nova Sedmička naopak řekl, že sjednocování kontinentu je transparentní a veřejné. Klaus svůj názor řekl tento týden v Evropském parlamentu. Vyslovil se pro to, aby příští mezivládní konference, jež bude rozhodovat o budoucí podobě EU, "zastavila plíživé tiché sjednocování" kontinentu. Rychetský naopak považuje vznik Evropské unie za nejúspěšnější projekt integrace v dějinách lidstva. "Výsledkem je integrovaná Evropa nejen hospodářsky, ale i kulturně, a především, a to vadí ODS, integrovaná sociálně," uvedl Rychetský. Podle něj získala každá země, která vstoupila do EU, ohromnou šanci participovat na principu solidarity. "EU má smysl, když všechny země budou na vysoké úrovni, ne že tam budou chudé a bohaté," dodal.