Pro české lékaře byl Afghánistán zkušeností k nezaplacení

Mise českých lékařů a zdravotníků 6. polní nemocnice v Afghánistánu pomalu končí. Do dvou týdnů je mají vystřídat kolegové, kteří provoz zařízení do konce roku ukončí. Někteří z vojenských lékařů považují svůj pobyt v Afghánistánu za přelom ve své kariéře. Nemoci, postižení a viry, se kterými se tu za šest měsíců setkali, znali jen z knihoven lékařských fakult. Vojenský psycholog Vlastimil Tichý tvrdí, že Afghánistán byl pro vojáky asi nejtěžší z misí. "Vedro, prach, hrozba konfliktu, ponorková nemoc, žádné vycházky a samozřejmě možnost, že se kdykoli a kdekoli něčím nakazíte," říká. Hrozbu infekčního onemocnění si nejvíce uvědomovali mikrobiologové. V obrovském výčtu možných nákaz jsou nemoci typu cholery, tyfu, malárie, vztekliny, leishmaniózy (parazitární onemocnění), žloutenky všech druhů a tuberkulózy. Lékaři jsou přesvědčeni, že jejich působení v daleké zemi mělo smysl. "Ze všech stran slyšíme chválu na naši jednotku," říká velitel vojáků Jindřich Sitta. Příkladem dobré spolupráce českých lékařů s obyvatelstvem je projekt v místní nemocnici, kterou Češi nazvali Kartouzy. Od léta si odtud berou těžší případy a ve svých moderních lékařských stanech pomáhají pacientům s návratem do života.