Zprávy

Dekrety československého prezidenta Edvarda Beneše nebrání přistoupení České republiky k Evropské unii a nejsou v rozporu s legislativou EU. Takový závěr lze vyvodit z třicetistránkové zprávy německého profesora Jochena Froweina, která byla odevzdána Evropskému parlamentu. Přistoupení ČR k Evropské unii nevyžaduje zrušení Benešových dekretů nebo legislativy zmiňované v kontextu s nimi za předpokladu, že od okamžiku vstupu budou mít všichni občané Evropské unie na území ČR stejná práva, píše se v závěrech analýzy.

Počet lidí nakažených po záplavách leptospirózou se v jižních Čechách zastavil na čísle osm, není ale vyloučeno, že onemocnění by se mohlo potvrdit u některých z devíti podezření. Nelze to říci určitě, příznaky u některých pacientů tomu ale nasvědčují, řekla ČTK vedoucí epidemiologického oddělení Krajské hygienické stanice v Českých Budějovicích Iva Šípová. Hygienici čekají na výsledky laboratorních testů, zda se podezření potvrdí. Nová onemocnění by podle odborníků přibývat neměla, protože nejdelší inkubační doba nemoci od záplav uplynula. Nemocní pocházejí z Českobudějovicka, Českokrumlovska, Jindřichohradecka a Táborska. Nakazili se při styku s povodňovou vodou, v níž byla moč hlodavců. Právě ona je jedním z nositelů bakterií leptospirózy. Mezi lidmi, u nichž se podezření vyšetřuje, je i jeden člověk z Prachaticka. Podle Šípové nelze v souvislosti s počty nakažených hovořit o epidemii. Letošních 14 potvrzených případů totiž pouze o tři převýšilo loňský počet. Na leptospirózu po letošních povodních nikdo nezemřel. Po záplavách na Moravě v roce 1997 jí podlehli čtyři lidé a spekulovalo se o zanedbání diagnostiky.

Po dlouhé nemoci zemřel v pondělí v Praze oblíbený spisovatel a scenárista Miloš Macourek. ČTK to sdělila Macourkova manželka. Autor známých veseloher s prvky sci-fi, v nichž kombinoval fantastický a pohádkový svět s realitou, by se v prosinci dožil šestasedmdesáti let. Pro děti odešel především jeden z duchovních otců jejich oblíbených animovaných postaviček, Macha a Šebestové. Loni se na plátna kin dostala i hraná verze příběhů dvou žáků ze 3. B, která se částečně odehrávala v Číně. "Když jsme spolu před dvěma lety letěli z Číny, objevila se u něj po letu takzvaná letecká embolie, a tím se odkrylo další onemocnění," řekl ČTK režisér Václav Vorlíček, se kterým vedle Oldřicha Lipského Macourek nejčastěji spolupracoval. Macourek napsal nejméně patnáct knih, několik divadelních her, ale především bezpočet filmových scénářů. První z nich vznikl v roce 1962 k filmu Muž z prvního století, následovaly tituly Kdo chce zabít Jessii, Zabil jsem Einsteina, pánové, Pane, vy jste vdova, Dívka na koštěti, Šest medvědů s Cibulkou, Jak utopit doktora Mráčka, Bouřlivé víno, Zítra vstanu a opařím se čajem, Což takhle dát si špenát?, Monstrum z galaxie Arkana, Král Ubu a poslední film Mach, Šebestová a kouzelné sluchátko. I známé seriály o Arabele a létajícím Čestmírovi jsou z Macourkova pera. Spolu s výtvarníkem Adolfem Bornem Macourek vytvořil na čtyři desítky animovaných filmů, nejen o Machovi a Šebestové, ale i o opičce Žofce a další příběhy pro děti i dospělé. Z Miloše Macourka se stala legenda české filmové tvorby. Jeho práce byly přeloženy do několika jazyků a získaly mnohá ocenění. On sám však o psaní scénářů hovořil vždy jen jako o řemesle, a nikoli o umění.

Česká republika bude na mezivládní konferenci v Bruselu 1. října jednat s Evropskou unií o dalším postupu v zemědělství. "Máme na mysli především otázky, které se týkají produkčních kvót, které mají bezesporu mimořádný význam pro budoucí rozměr našeho zemědělství," řekl na tiskové konferenci hlavní vyjednavač s unií Pavel Telička. Rýsuje se přitom zvýšení kvót především u cukru, dodal. Česko žádá kvótu 505 tisíc tun, unie nabízí 455 tisíc tun ročně. Zvýšení zhruba o deset tisíc tun se v jednáních zatím podařilo započítáním vývozů do dalších kandidátských zemí unie. "Unie nadále trvá na referenčním období 1995 až 1999 jako výchozí start pro výpočet kvót," upozornil. To je pro Českou republiku nepřijatelné a země hodlá uplatňovat období odrážející aktuální produkci jednotlivých komodit. Kvóty by se potom mohly přiblížit českým požadavkům. U přímých plateb, tedy plošné podpory zemědělců, chce republika zmínit délku přechodného období, rozhodné kroky se však na těchto jednáních nečekají. Rolníci z nových zemí by po rozšíření měli dostat čtvrtinu toho, co jejich kolegové z nynější patnáctky. I proti tomu se v kandidátských zemích ozývají ostré protesty.