• 2.12.2001

    Výhrady Rakouska i ekologů proti spuštění jihočeské jaderné elektrárny Temelín považuje 64 procent občanů za neopodstatněné. Česká veřejnost přitom protesty rakouských i ekologických aktivistů odsuzuje silněji než loni. Průzkum agentury STEM z počátku listopadu ukázal, že výhrady rakouské strany Češi vnímají s ještě menším pochopením než nesouhlas ochránců životního prostředí. S postupem Rakušanů proti spuštění Temelína nesouhlasí 72 procent občanů, chápe je 28 procent lidí. Průzkum se uskutečnil ještě před uzavřením kompromisní česko-rakouské dohody o Temelínu.

  • 1.12.2001

    Občanská demokratická strana se bude zasazovat o to, aby v protokolu o přistoupení České republiky k Evropské unii nebyly obsaženy závazky týkající se bezpečnosti jaderné elektrárny Temelín. Ve čtvrtek se na této formě dohodli v Bruselu český a rakouský premiér Miloš Zeman a Wolfgang Schüssel. Vláda by podle ODS měla také říct, jaké finanční dopady bude mít bruselská dohoda o Temelínu na státní rozpočet. Stínový ministr zahraničí ODS Jan Zahradil v pátek řekl, že zařazení závazků do protokolu o přistoupení znamená velmi neobvyklý postup a precedens i pro ty členské země unie, které využívají jadernou energii. "To, že se na tom dohodla současná česká a současná rakouská vláda, ještě neznamená, že to bude zařazeno do přístupové dohody, neboť to může narazit i na odpor uvnitř Evropské unie," prohlásil Zahradil. ODS nicméně ocenila "mimořádně vstřícný" postup české vlády, která podle ní měla velkou snahu dále nevyostřovat vztahy se sousedním Rakouskem a vyvrátit i sebemenší pochybnosti o bezpečnosti jihočeské elektrárny.

    Naopak lídr čtyřkoalice Karel Kühnl nepovažuje začlenění dohody o Temelínu do protokolu o přistoupení k unii za problém. "To, co je předmětem té dohody, my přece zjevně splnit chceme," řekl ČTK. Zároveň ocenil dosažený kompromis. "Jednání může dospět k dohodě jenom tehdy, vyjdou-li si partneři vstříc a já jsem velice rád, že to partneři udělali," řekl Kühnl. Vládě podle něj záleží na bezpečnosti Temelína, byť si to vyžádá dodatečné finanční nároky.

    Ministr životního prostředí Miloš Kužvart zdůraznil, že jde o jediný možný kompromis. Požadavky na bezpečnost, které se ČR zavázala splnit, už nyní většinou realizuje na základě doporučení Mezinárodní agentury pro atomovou energii. "Už dlouhou dobu jsem upozorňoval na to, že je velmi užitečné vystupovat vůči rakouské straně transparentně a mám za to, že v určitých krocích není nic navíc, co by již nyní Státní úřad pro jadernou bezpečnost nebo ministerstvo životního prostředí neprováděly. Takže pro náš úřad to neznamená více práce," dodal ministr Kužvart.

  • 1.12.2001

    Při vyjednávání dohody o jihočeské jaderné elektrárně Temelín, která byla uzavřena ve čtvrtek v Bruselu, postupovala rakouská strana "cestou rozumu", zároveň ale dosažený výsledek "zcela jistě nepředstavuje poslední krok". Řekl to rakouský kancléř Wolfgang Schüssel vídeňskému rozhlasu ORF v první reakci na ukončení procesu z Melku. Dohoda obsahuje přesné závazky Česka, EU a Rakouska a "tyto závazky teprve teď začínají", řekl kancléř. Proto také nejde o to, zda bude kapitola energetika do poloviny prosince uzavřena, ale o to, že umožněným "projednáváním kapitoly na úrovni ministrů členských zemí EU budou teprve umožněny věci, které jsou poprvé a pozitivně ustaveny", dodal.

    Zatímco vládní Rakouská lidová strana (ÖVP) oceňuje čtvrteční dohodu o ukončení melkského procesu hodnocení jihočeské jaderné elektrárny Temelín, opozice a ekologové se k výsledkům schůzky v Bruselu stavějí kriticky. Ekologická mluvčí Zelených Eva Glawischnigová, řekla že smlouva ponechává "příliš široký interpretační postoj" dohodnutých bodů a nebyl stanoven termínový plán k odstranění bezpečnostních nedostatků v Temelíně. Za pochybné považuje, zda česká strana bude mít zájem na realizaci opatření, když Rakousko dá svůj souhlas k uzavření energetické kapitoly při jednáních Prahy v orgánech Evropské unie. "Bylo by chybou teď uzavřít kapitolu," řekla Glawischnigová.

    Ekologická mluvčí a poslankyně opozičních sociálních demokratů (SPÖ) Ulli Simaová upozornila, že žádná konkrétní opatření na zvýšení bezpečnosti nebyla stanovena. To se týká i zvýšení bezpečnosti vysokoenergetických potrubí v elektrárně. "Dnes neumíme říci, zda se tento bod vyřeší nebo ne," poznamenala s tím, že kancléř by měl parlamentu předložit zprávu o jednáních s českou stranou a návrh dalšího postupu. Podobně jako Zelení však i SPÖ odmítá případné obnovení blokád česko-rakouských hraničních přechodů ekologickými aktivisty.

    Ekologická organizace Greenpeace požaduje, aby Rakousko nadále ponechalo otevřenou energetickou kapitolu v přístupových jednáních Prahy v orgánech Evropské unie. "Greenpeace kritizuje čtvrteční 'propadák' rakouské vládní delegace v Bruselu. Zdá se, že se ani opravdově neprojednala možnost odstavení Temelína, ani se beze zbytku nevyjasnila právní závaznost dohody s možností rakouské žaloby," sdělil ČTK Erwin Mayer z rakouské pobočky této celosvětové organizace.

    Dolnorakouský zemský hejtman Erwin Pröll, jenž se dosud kriticky vyjadřoval k Temelínu, však dohodu obou předsedů vlád uvítal. Výsledek jednání dává záruku, že Temelín bude uveden do komerčního provozu až po zrealizování všech potřebných opatření ohledně bezpečnosti a vlivu na životní prostředí, zdůraznil Pröll krátce po oznámení dohody předsedů vlád obou zemí ohledně Temelína.

    Rakouská nacionalistická strana Svobodných (FPÖ) nehodlá přijmout nějaký kompromis v otázce jihočeské jaderné elektrárny Temelín, je-li snad tento kompormis výsledkem tlaku Evropské unie, řekl korutanský zemský hejtman a bývalý předseda FPÖ Jörg Haider. Pokud jde o výsledek, kterého Schüssel dosáhl, myslí si Haider, že je úspěchem, jestliže se Češi dali do pohybu a připustili ústupky. Tento výsledek nyní podle něho musí analyzovat rakouská vláda. "Jestliže ani poté by se nerýsovalo žádné řešení, nepotrvá ani tato koalice (Svobodných a Schüsselových lidovců)," řekl Haider.

  • 1.12.2001

    Devizové příjmy Česka z cestovního ruchu by letos měly vzrůst jen o 1,5 až 1,8 procenta na 112 až 113 miliard korun, odhaduje analytická společnost Mag Consulting. Ještě před teroristickými útoky na USA 11. září přitom počítala s celkovými příjmy z cestovního ruchu až 120 miliard korun, což by byl růst o sedm až osm procent. Loni činily příjmy z turistiky 110,7 miliardy korun. Za samotné první pololetí příjmy vzrostly o 1,5 procenta na 48,6 miliardy korun. Letošní silná letní sezóna způsobila vyšší nárůst, který však vykompenzuje slabší čtvrté čtvrtletí v důsledku omezení cestování po teroristických útocích, řekl ředitel firmy Jaromír Beránek.

  • 1.12.2001

    Perníkoví Mikuláši a čerti vládnou v těchto dnech ve většině pardubických perníkářství. Po mikulášské obchůzce je vystřídají vánoční perníky. "Ročně prodáme tisíce perníků s touto tématikou," řekl ČTK pardubický perníkář Pavel Janoš. Z pultů ve dnech před mikulášskou nadílkou mizí jak pohádkové postavičky z perníku, tak klasické chaloupky, od miniaturních až po chalupy vážící několik kilogramů. "Po svátcích se zaměříme jen na vánoční kusy," dodal Janoš. Jeho firmy vyrábí na padesát druhů vánočních zdobených perníků, od ozdob na stromečky a svícnů, přes betlémy až po křehké novoročenky.

  • 30.11.2001

    Česká republika a Rakousko uzavřely ve čtvrtek s pomocí Evropské komise dohodu o řešení sporů ohledně jaderné elektrárny Temelín, kterou ukončily proces z Melku. Premiéři Miloš Zeman a Wolfgang Schüssel se za přispění komisaře Güntera Verheugena dohodli, že budou usilovat o to, aby závazky v dohodě obsažené byly zakotveny v protokolu přiloženém ke smlouvě o přistoupení České republiky k EU. Musí s tím však souhlasit zbývajících 14 členských zemí.

    Verheugen oznámil, že Evropská komise hned v pátek předloží členským státům návrh společné pozice vůči ČR v kapitole energetika s doporučením ji uzavřít. Rakouská strana se zavázala, že tomu nebude bránit. "Záměrem obou stran je, aby se čtvrteční dohoda mohla stát ve formě protokolu součástí složky doprovázející přístupovou smlouvu. To bude možné potvrdit, až se vyjádří ostatní členské státy. Předpokládám ovšem, že budou spokojeny s tímto řešením," vysvětlil Verheugen klíčový moment čtvrteční dohody. Zdůraznil, že tento protokol nezaloží nové evropské právo vytvořené ČR a Rakouskem; bude závazný jen pro tyto dvě země. Jeho důraz na tento výklad byl dalším důkazem, že právě o tomto se během 10 hodin čtvrteční schůze nejintenzívněji jednalo.

    Příslušná pasáž závěrečného prohlášení říká, že "Rakousko a Česká republika se shodují na společném cíli zařadit bilaterální povinnosti obsažené v tomto dokumentu do protokolu k přístupové dohodě". Jde v podstatě pouze o dohodu o budoucím záměru. Vídeň velmi stojí o to, aby zmíněný protokol byl ke smlouvě připojen, což by umožnilo případně české závazky vynucovat přes Evropský soudní dvůr. Praha naopak zřejmě spoléhá, že se to nepodaří v ostatních členských státech prosadit.

    Čtyřstránkový dokument nazvaný "uzavření melkského procesu a další kroky" vypočítává bod po bodu, jak byl splněn protokol z Melku z loňského prosince. Připomíná, že ačkoli nebylo možné se domluvit na všech technických věcech, účastníci se shodli, že cílů vytyčených v Melku bylo dosaženo. Otevřené problémy, zejména pak sedm bodů, které musí ČR splnit, byly vypočítány v příloze. Ve schváleném usnesení se říká, že ČR musí členské státy informovat o výsledku čtvrtečního jednání a její informace se musí odrazit ve společné pozici EU k energetice. Pak bude Rakousko připraveno "konstruktivně přispět k dalším krokům" podle harmonogramu rozšiřovacích jednání.

  • 30.11.2001

    Pochvalně se ve čtvrtek čeští poslanci vyjadřovali v prvních reakcích o kompromisu, který v Bruselu po celodenních jednáních uzavřely česká a rakouská strana o jaderné elektrárně Temelín. Poslanci především ocenili, že Rakousko přestane blokovat uzavření kapitoly energetika v jednáních s EU. Předsedu sněmovního výboru pro evropskou integraci Jaroslava Zvěřinu (ODS) potěšilo, že se ČR a Rakousko dohodly: "Jsem rád, že se celá záležitost odehraje v přijatelné rovině. Důležité také je, že bude uzavřena kapitola energetika, což není vůbec málo," řekl Zvěřina.

    Šéf sněmovního zahraničního výboru Lubomír Zaorálek (ČSSD) přivítal kompromis, k němuž strany dospěly. Politici obou zemí podle něj pochopili, že mají odpovědnost za obraz, který o sobě ČR a Rakousko navzájem získávají. "Pokládám za velmi moudré, že obě strany učinily kompromis, který umožní uklidnění veřejnosti. To byla úloha politiků," zdůraznil Zaorálek, který ve čtvrtek shodou okolností také jednal v Bruselu.

    Místopředseda Unie svobody Petr Mareš soudí, že oboustranný kompromis byl jediným možným řešením. "Jestli byl tím nejlepším řešením, zjistíme, až budeme znát konkrétní znění dohody," řekl.

    I komunisté oceňují fakt, že rakouský lidovecký kancléř Wolfgang Schüssel odmítl požadavky vládního partnera lidovců, strany Svobodných (FPÖ). "Jsem rád, že ty nesmyslné požadavky rakouských Svobodných Schüssel odmítl. Je to určitý pokrok," řekl šéf poslanců KSČM Vojtěch Filip.

  • 30.11.2001

    Předsedu hlavní opoziční síly v Uzbekistánu, Demokratické strany Erk (Svoboda), Salaje Madaminova, známého též pod pseudonymem Muhammad Solich, zadržela ve středu na ruzyňském letišti česká policie. Solicha, který přijel do Prahy na pozvání rozhlasové stanice Svobodná Evropa, podle Ivany Knolové z tiskového oddělení pražské policie hledá Interpol. Pražská policie ho předala vyšetřovatelům z Prahy 6, nyní je Solich umístěn v cele předběžného zadržení, řekla Knolová ČTK. Podle agentury AP byl Solich v loňském roce v nepřítomnosti odsouzen k 15,5 letům vězení v souvislosti s bombovým útokem v hlavním uzbeckém městě Taškentu. Při útoku bylo v roce 1999 zabito 16 lidí. Solich nyní žije v Norsku, kde získal politický azyl. Svobodná Evropa jej pozvala, aby se zúčastnil diskusního pořadu na téma situace v Uzbekistánu. "My s ním děláme interview často, protože je to zastánce lidských práv," řekla ČTK mluvčí rádia Sonia Winterová.

  • 30.11.2001

    Pokud české úřady vydají uzbeckého disidenta do Uzbekistánu, bude to znamenat jeho smrt. K případu předsedy hlavní uzbecké opoziční strany Muhammada Solicha, kterého policie ve středu po příletu do Prahy zadržela, to řekla mluvčí rozhlasové stanice Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) Sonia Winterová. Vzhledem k tomu, že byl v Taškentu v nepřítomnosti odsouzen k 15,5 letům vězení, a s ohledem na to, jaký panuje v Uzbekistánu režim, už by ho nikdo neviděl. "Byl by odsouzený k smrti," usoudila Winterová.

    Do Prahy ho pozvala právě RFE/RL, s jejíž uzbeckou redakcí již léta spolupracuje. Podle Winterové žije v exilu, protože byl v první polovině 90. let nucen jako odpůrce režimu prezidenta Islama Karimova opustit rodnou zemi. Nejprve žil v Turecku a později se uchýlil do Norska. "Již čtyři až pět let s ním děláme rozhovory, často přispívá do našich programů jako disident a kritik režimu v Uzbekistánu, jako zastánce lidských práv, jako člověk, který sám trpěl," řekla ČTK Winterová. RFE/RL ho pozvala do Prahy, ale bez nějakého termínu, a jeho středeční příjezd byl pro stanici tedy neočekávaný.

  • 30.11.2001

    Velitel vzdušných sil František Padělek ve čtvrtek na pokyn ministra obrany Jaroslava Tvrdíka zakázal lety na vojenských strojích L-39 a MiG-21. Ministr to Padělkovi nařídil na základě informací ministerstva vnitra. Policie totiž vyšetřuje závažný případ hospodářské trestné činnosti týkající se hospodaření armády, řekla ČTK mluvčí ministerstva obrany Gabriela Bártíková. Jedním z podkladů je podle ní i znalecký posudek o tom, že jisté komponenty armádních letadel jsou nebezpečné. O zákazu letů řekl ČTK ve čtvrtek večer Milan Řepka z ministerstva obrany. "Důvodem zákazu letů byly technické pochybnosti o kvalitě palubních výškoměrů," uvedl. Tvrdík informaci potvrdil s tím, že ji nehodlá dále komentovat. Zákaz letů byl podle Řepky přijat především z preventivních a bezpečnostních důvodů. Zákaz platí do odvolání. L-39 Albatros je cvičný letoun, MiG- 21 je stíhačka ruské výroby.

Pages