Zprávy

Dva nové domy s 47 byty pro občany, jejichž byty zcela zničila srpnová povodeň, chce postavit plzeňská radnice. O dotaci na výstavbu těchto domů požádá město o státní dotaci ve výši 600 000 korun na bytovou jednotku. Celková státní dotace by tak podle plzeňského primátora Jiřího Šnebergera měla být více než 28 milionů korun. Povodně zasáhly ve městě 250 bytů, radnice zatím přidělila na osm desítek náhradních bytů. Nové domy nedaleko hlavního autobusového nádraží a v Křimicích mají být náhradou za všechny nenávratně zničené byty. "V nových domech by měly být byty odpovídající velikostí těm, o které lidé při záplavách přišli," řekl primátor. Lidé, kteří mají zatím náhradní byty budou mít podle něj většinou dvě možnosti. Pokud je jejich současný náhradní byt určený k prodeji, mohou si ho koupit do osobního vlastnictví, nebo budou moci počkat na nově postavené domy, kde dostanou nájemní byty.

Evropská komise odmítla zasahovat do nejnovějšího česko-rakouského sporu o jihočeskou jadernou elektrárnu Temelín s tím, že dohoda uzavřená mezi oběma zeměmi pod patronací EU o této elektrárně porušena zatím nebyla. S dalším vyjádřením pak EK počká až po prostudování hodnotící zprávy českých expertů. Dohoda z Melku a Bruselu nestanovuje, jakými technickými řešeními má být bezpečnost Temelína zvýšena. Skutečnost, že Česko odmítá postavit dělicí stěnu mezi vysokotlaké parní a přiváděcí vodní potrubí vně reaktoru, jak požaduje část rakouské strany, proto ještě neznamená porušení těchto dohod, míní Brusel. Pobouření rakouských odpůrců atomu a po nich i části rakouských politiků vyvolalo ve čtvrtek prohlášení předsedkyně SÚJB Dany Drábové pro Lidové noviny, že dělící stěna mezi potrubími se v Temelíně stavět nebude, protože podle expertízy by to ke zvýšení bezpečnosti elektrárny nevedlo. Drábová poté vysvětlovala, že SÚJB sice nenařídí výstavbu dělící zdi, "v žádném případě však neodmítá další úpravy v Temelíně", které by mohly zvýšit bezpečnost elektrárny.

Více užitku než škod přinesla srpnová povodeň na Berounce Chráněné krajinné oblasti Český kras. Voda tu sice zlikvidovala některé břežní porosty, na jiných místech však vrátila břehům jejich přírodní charakter. Vodní živel tak za ochranáře splnil jednu z podmínek Rady Evropy, kterou bylo vrácení části řeky její původní podobě. Závazek vznikl v roce 2000, kdy expertní komise Rady Evropy ocenila rezervaci Karlštejn, jež patří do Českého krasu, udělením Diplomu Rady Evropy. Jeho přijetím se však Správa CHKO zavázala plnit direktivy, které v podstatě vylučují zásahy do přírody.

Naděje, že Poslanecká sněmovna schválí senátní návrh ústavního zákona o referendu o vstupu Česka do Evropské unie, je velká. Předlohu jednomyslně navrhl Senát. Platit bude tehdy, pokud ji podpoří dolní a po ní znovu i horní komora parlamentu. Pro její schválení ve dvousetčlenné sněmovně bude třeba nejméně 120 hlasů. Vládní koalice jich má 101, opozice 99. Proto bude muset vzniknout širší politická dohoda napříč vládním a opozičním táborem. V horní komoře musí zákon podpořit nejméně tři pětiny přítomných senátorů, kterých je celkem 81. Velké šance na přijetí ve sněmovně dává senátní předloze místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal. Podle místopředsedy ODS Ivana Langra bylo přijetí zákona v Senátu prvním krokem, který byl součástí politické dohody parlamentních stran. Šéf poslanců Unie svobody-DEU Karel Kühnl upozornil na naprostou shodu v tom, že vstup země do EU musí projít všelidovým hlasováním. Šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik nevyloučil, že komunisté by senátní návrh mohli podpořit. Možnost občanů rozhodnout o vstupu země do EU v referendu považují komunisté za prioritu. Současně ale soudí, že lidé by měli mít možnost rozhodovat v referendu i o dalších důležitých otázkách, jež se jejich života týkají. Ke schválení zákona by měly přispět i závěry schůzky zástupců politických stran, s nimiž se před týdnem setkal vicepremiér Pavel Rychetský (ČSSD).