• 26.11.2001

    Většina Čechů se po zářijových útocích na USA obává vzniku nebezpečné paniky, ale i skutečného teroristického útoku. Vyplývá to z říjnového výzkumu agentury TNS Factum pro ČTK. Obyvatelé země příliš nevěří, že by je ochránil integrovaný záchranný systém. Ze vzniku nebezpečné paniky má obavy téměř 83 procent lidí, reálného teroristického útoku se bojí přes 80 procent lidí. Čtyři lidé z deseti myslí, že integrovaný záchranný systém není funkční. Velké obavy uvádějí především ženy, naopak mezi muži je více těch, kteří se nebojí vůbec. Více se bojí také starší lidé. Necelé dva měsíce po teroristických útocích v USA má třetina lidí strach právě kvůli světovým událostem.

  • 26.11.2001

    Proti soustřeďování veškerého protijaderného odporu Rakušanů jen na jihočeský Temelín vystoupil místopředseda rakouské sociální demokracie (SPÖ) Heinz Fischer. V rozhovoru pro nedělní deník Kurier rovněž odsoudil některé akcenty v česko-rakouském sporu, které podle něj argumentačně zabředají do minulosti a dělají dojem, že je tu důvod k nějakému "dědičnému nepřátelství" mezi oběma národy. "Je zavádějící tvrdit, že všechny ostatní jaderné elektrárny jsou napůl bezpečné, jen Temelín je šrotový reaktor," zdůraznil Fischer, který je také předsedou rakouského parlamentu. "V Evropě je spousta jaderných elektráren a o žádné se nedá říci, že by její bezpečnost byla absolutně zajištěna. Proto se musíme zaměřit na dosažení celoevropského ústupu od jaderné energetiky a přitom si uvědomit, že to není projekt, jehož realizace by se dala stihnout ještě před rozšířením EU," dodal s narážkou na názory, že prosazení tohoto požadavku si lze vynutit vetováním českého vstupu do EU.

  • 26.11.2001

    Některé rakouské strany o víkendu znovu ostře útočily proti Evropské komisi, že definitivně zamítla pořádat mezinárodní konferenci o zrušení jihočeské jaderné elektrárny Temelín. Lidovci (ÖVP) kancléře Wolfganga Schüssela naproti tomu oznámili zahájení diplomatické ofenzívy u některých členských zemí EU ve snaze získat je pro podporu rakouského stanoviska. "Naprosté nepochopení" pro postoj EK vyjádřila ekologická mluvčí Zelených Eva Glawischnigová. "Evropská komise zřejmě nasadila proatomový kurs a vědomě nechce ani v nejmenším přispět ke snížení napětí problému," řekla podle agentury APA. Kritizovala také vládu a zejména koaliční Svobodné (FPÖ), že "evidentně nejsou schopni se sjednotit, jaký kurz nasadí (vůči Temelínu)".

    S nejostřejší kritikou na adresu EK za její odmítnutí protitemelínské konference vystoupil generální tajemník FPÖ Karl Schweitzer. "Mám dojem, že evropští komisaři nedělají politiku pro občany, ale pro atomovou lobby," řekl podle APA. Obvinil komisaře, že jsou snad ochotni dokonce nedodržovat unijní směrnice, pokud počítají s tím, že ČEZ i s Temelínem bude prodán francouzské elektrárenské společnosti EdF, která sama nedodržuje požadavek na liberalizaci trhu s elektřinou. EK dělá politiku pro přátele jaderné energetiky, řekl. Vyzval pak k hojné účasti v lednovém podpisovém referendu Veto proti Temelínu iniciovaném jeho stranou, protože "když se lidé vyjádří, neodváží se již EK kritizovat rakouské politiky", jelikož pak už půjde o hlas lidu.

  • 26.11.2001

    I když České Vánoce 2001 v centru Prahy zahájí primátor Jan Kasl až příští neděli, již od této neděle zde vládne vánoční atmosféra. Staroměstskému náměstí vévodí třicetimetrový smrk zdobený zlatými a stříbrnými řetězy. Pod ním jsou v živém Betlémě ovečky a lama s oslíkem. Ve 118 stáncích si lidé mohou koupit háčkované a slaměné vánoční ozdoby, dřevěné hračky či turecký med. Ohřát se mohou pečenými kaštany či svařeným vínem. V dolním konci Václavského náměstí je pod vánočním stromkem 121 stánků s podobným zbožím. Na obou místech jsou kasičky, do nichž lidé mohou vhazovat příspěvky na pomoc nemocným a opuštěným dětem. Na Staroměstském náměstí mohou přispět také na opravu Karlova mostu. Kulturní program začne v pátek 30. listopadu a potrvá do Štědrého dne.

  • 25.11.2001

    Před pokušením vzdávat se po teroristických útocích na New York a Washington základních práv a svobod kvůli větší osobní bezpečnosti varoval předseda českého Senátu Petr Pithart, který ukončil pětidenní pracovní cestu po Spojených státech. "Chtěl jsem varovat před pokušením v této situaci z nějakých patriotických důvodů se lehkomyslně vzdávat základních práv a občanských svobod," řekl Pithart ČTK v New Yorku o svých přednáškách na Právní škole Johna Marshalla v Chicagu a Právní škole Americké univerzity ve Washingtonu. Pithart navštívil zbořeniště dvojice mrakodrapů Světového obchodního střediska, které se zhroutily po zásahu letounů unesených 11.září teroristy radikálního hnutí Usámy bin Ládina. Uvedl, že vše o této věci bylo řečeno a jeho dojem byl silný.

    Předseda Senátu Petr Pithart se odmítl přímo vyjádřit ke schvalování novely obchodního zákoníku v Poslanecké sněmovně. Dodal však, že podobná "oprava" vlastního rozhodnutí by v Senátu nebyla možná. "Odmítám takhle na dálku střílet," řekl Pithart ČTK v New Yorku na dotaz, jaké zaujímá osobní stanovisko a jako předseda horní komory parlamentu k situaci, kdy Senát s čtyřkoaliční většinou odmítá přijmout sporně novelizovaný obchodní zákoník a je ochoten přijmout jeho první, a nikoli až za několik týdnů poopravenou verzi. Pithart připustil, že Senát také hlasuje podruhé o stejném zákonu, ale stane se tak okamžitě poté a protože si některý senátor stěžoval, že na sjetině výsledků je jiný výsledek hlasováním, než byl skutečný. Postup při novelizaci obchodního zákoníku Poslanecké sněmovny však Pithart považuje za zásadní opravu.

  • 25.11.2001

    Snahu rakouské vlády, aby byly na úrovni Evropské unie pro jihočeskou jadernou elektrárnu Temelín předepsány právně závazné bezpečnostní záruky odmítl předseda Evropské komise Romano Prodi. Podle rakouského týdeníku Format však neodmítá myšlenku, aby Evropská unie definovala bezpečnostní standardy jaderných zařízení. "To je zcela legitimní věc," prohlásil Prodi. Některé členské státy s rozvinutou jadernou energetikou jako Francie nebo Británie dosud vytvoření takových norem odmítaly. Argumentovaly tím, že každá země má své jaderné elektrárny vybudované podle národních bezpečnostních standardů a sjednocení těchto norem s ohledem na jejich rozdílnost je prakticky nemožné. Prodi upřesnil, že vytvoření podobných standardů v EU "nemá s Temelínem nic společného. Pokud vůbec, pak EU tyto bezpečnostní normy přijme až za několik let." Na rakouské veto proti přijetí ČR do unie šéf Evropské komise příliš nevěří.

  • 25.11.2001

    Bývalý rakouský vicekancléř a nynější vládní zmocněnec pro rozšíření Evropské unie Erhard Busek je skeptický, pokud jde o začlenění nových zemí do unie v roce 2004. Na jedné straně je otázka, zda unie sama zvládne do té doby své vnitřní procesy, a na druhé straně se po teroristických útocích z 11. září některé věci změnily, a ty je třeba řešit přednostně, uvedl Busek v rozhovoru pro rakouský list Die Presse. Pokud jde o spor kolem české jaderné elektrárny Temelín, bude třeba najít řešení. "Tento konflikt je pro náš vztah s Prahou zničující, neprospívá příhraničním regionům, hospodářství ani turistice," zdůraznil Busek. Podle něj existuje možnost, že bude proti ČR kvůli Temelínu uplatněno veto a tato země do unie nevstoupí. "Temelín bude stejně zprovozněn, jak si Češi přejí. A za pár let budeme muset Čechy tak jako tak přijmout. Jaderná elektrárna poběží a už není o čem mluvit. Kdo by si mohl vážně představit střednědobé rozšíření EU bez České republiky, a přitom Maďaři, Slováci a Poláci by v unii byli... To je naprostý nesmysl," poznamenal.

  • 25.11.2001

    Předsedkyně rakouské strany Svobodných (FPÖ) a vicekancléřka Susanne Riessová-Passerová si moc neslibuje od lednového podpisového referenda, v němž se z iniciativy politika FPÖ a korutanského hejtmana Jörga Haidera mají Rakušané vyjádřit k české jaderné elektrárně Temelín. Záleží podle ní na tom, jak silně voliči podpoří požadavek na odstavení Temelína. Vicekancléřka v týdeníku Format připomněla, že Haider se při podpisovém referendu (získání podpory pro vetování vstupu ČR do EU v případě zprovoznění Temelína) odvolává na návrh vládních lidovců (ÖVP) a FPÖ, zakotvený v koaliční smlouvě, aby tato forma plebiscitu automaticky vyústila v uspořádání normálního celostátního referenda. Tento krok by měl nastat, pokud anketu podepíše více než 15 procent oprávněných voličů, tedy asi 800.000 občanů.

  • 25.11.2001

    Dvacet až třicet rakouských protiatomových aktivistů zablokovalo v sobotu hraniční přechod s Německem mezi Salcburkem a Freilassingem na protest proti "záměrné zdrženlivosti" Německa v boji proti jihočeské jaderné elektrárně Temelín. Akci pod heslem "Temelín hoří a oficiální Německo spí" provázely zvuky sirén a bubnování. Mezi účastníky byl podle agentury APA americký advokát Edward Fagan, právní zástupce rakouských protitemelínských hnutí. Mluvčí Platformy proti atomovému nebezpečí Heinz Stockinger informoval tlampačem motoristy zastavené na hranicích, že německý ministr životního prostředí Jürgen Trittin sice řekl, že v Německu by Temelín nedostal povolení k provozu, avšak nic proti elektrárně neudělal. Také komisař pro rozšíření Evropské unie Günter Verheugen se projevil jako zastánce Temelína, aby se vyhnul vnitřní diskusi EU o jaderné energetice, řekl Stockinger.

  • 24.11.2001

    České laboratoře mají potřebné vybavení a dostatečnou kapacitu k identifikaci biologických původců zhoubných nemocí, kterých by mohlo být použito při teroristickém útoku. V Jihlavě to řekl ředitel Státní veterinární správy Josef Holejšovský při otevření nové laboratoře pro testování takzvané nemoci šílených krav. Jihlavská laboratoř může vzhledem ke svému druhému, nejvyššímu stupni biologické ochrany, sloužit i k vyšetřování infekcí antraxu, tularémie nebo brucelózy. Vzhledem k úrovni biologické ochrany může sloužit k vyšetřování i takových bakteriologických infekcí, které jsou v současné době používány anebo by mohly být použity jako biologické zbraně. Jediná laboratoř s nejvyšším stupněm biologické ochrany na území bývalého Československa je v Praze. Dokáže pracovat i s virovými chorobami jako jsou kulhavka, slintavka nebo ebola. Jejich zneužití k terorismu by však podle Holejšovského bylo příliš nákladné a není třeba se ho obávat.

    Autor: Ivo Prokop

Pages