Zprávy

Události 17. listopadu 1989 a následný pád komunismu v tehdejším Československu si v sobotu v Paříži připomnělo asi třicet účastníků kolokvia s názvem "Od sametové revoluce k rozšíření Evropské unie". Na okolnosti, které přispěly ke zhroucení komunistického režimu, vzpomínal například francouzský diplomat Yves Barelli, který v letech 1988 až 1991 působil jako rada francouzského velvyslanectví v Praze. Barelli připomněl, že tehdejší francouzský prezident Frančois Mitterrand se už v prosinci 1988 při své oficiální návštěvě Prahy setkal s českými disidenty. Francouzský diplomat se domnívá, že od Václava Havla bylo během událostí v roce 1989 politicky velmi prozíravé nabádat lidi, aby i v revolučních dobách postupovali podle zákonů. "Havel tak navrátil do politiky morální aspekt," prohlásil Barelli.

Český velvyslanec v Paříži Petr Janyška v této souvislosti poznamenal, že řada lidí v České republice již zapomněla, nakolik významné byly listopadové události roku 1989. Ocenil proto, že se Francouzi rozhodli zorganizovat sobotní debatu zasvěcenou tomuto tématu a jeho vazbám na současnost. Jedním z polistopadových hesel ostatně byl "návrat Československa do Evropy", řekl Janyška.

Dvě hodiny demonstrovali v sobotu na hraničním přechodu Wullowitz - Dolní Dvořiště odpůrci jaderné elektrárny Temelín. K asi 400 účastníkům z Rakouska, Německa a Česka promluvili někteří z přítomných lékařů, k poslechu hrál tříčlenný jazzband, zajištěno bylo i občerstvení. V proslovech řečníků opět zaznívala slova o nebezpečnosti Temelína, řada z nich tuto jihočeskou jadernou elektrárnu srovnávala s Černobylem a vypočítávala oběti jeho havárie. Česká vláda si prý počíná nezodpovědně, když pokračuje ve zkouškách prvního temelínského bloku. Protest nijak nenarušil provoz na hraničním přechodu.

Česká společnost zapomíná podle prezidenta Václava Havla na zásluhy studentských hnutí, která přispěla k demokratizaci poměrů v zemi. Havel to řekl novinářům po schůzce s lidmi, kteří se jako studenti podíleli na klíčových událostech v české historii v letech 1939, 1968 a 1989. Na zámku v Lánech, kde prezident pobývá po propuštění z nemocnice, se s ním setkali pamětníci událostí z listopadu 1939 Václav Straka, Jakub Čermín a Jaromír Strejček. Přijeli za ním také organizátoři studentských akcí z roku 1968 Ladislav Mravec, Taťána Holečková a Miroslav Tyl. Studenty, jež připravovali demonstrace v listopadu 1989, zastupovali Šimon Pánek, Martin Mejstřík a Martin Klíma. Havel se s nimi setkal u příležitosti 17. listopadu, tedy Dne boje studentstva za svobodu a demokracii. Kromě setkání s někdejšími organizátory studentských demonstrací si chce prezident památku 17. listopadu připomenout také v sobotu v podvečer, kdy se chystá položit také kytičku k památníku na pražské Národní třídě.

Kytice květů položili představitelé ústeckých organizací Občanské demokratické strany a Unie svobody k pomníku Obětem komunismu. Připomněli si tak výročí Sametové revoluce v roce 1989. Zatímco v předcházejících letech se zástupci ústeckých pravicových stran poklonili obětem komunismu společně, letos se pietní vzpomínky konaly dvě. V 15:30 přišlo k pomníku 15 občanských demokratů a o hodinu později pět unionistů. Pomník Obětem komunismu vytvořil pro Ústí nad Labem Olbram Zoubek. Sochu ženy v životní velikosti, která stojí skloněná nad deskou s nápisem "Obětem komunismu město Ústí nad Labem", odhalil v květnu 1997 předseda Konfederace politických vězňů Stanislav Drobný.