Zprávy

Špičky ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody- DEU podepsaly ve středu před polednem na Úřadu vlády garanční dodatek koaliční smlouvy, který má zažehnat několikadenní krizi vládní koalice a umožní fungování kabinetu ve stejném složení. Krátce po podpisu to oznámil premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla. "Znamená to konec náběhu ke koaliční krizi," dodal. Strany se zavázaly, že návrhy, které kabinet označí za zásadní, budou nejprve projednány v poslaneckých klubech vládních stran. Po důkladné diskusi pak tyto klíčové normy, například rozpočet či referendum o vstupu země do EU, podpoří všichni vládní poslanci. Pokud Unie svobody-DEU nezajistí pro tyto zákony podporu všech svých deseti poslanců, dobrovolně odejde z vlády, ale menšinový kabinet sociálních a křesťanských demokratů bude nadále tolerovat. KDU-ČSL setrvá ve vládě, i když z ní unionisté odejdou, končí text dodatku.

Koalici sociálních demokratů, lidovců a unionistů ohrozilo páteční hlasování sněmovny o balíčku daňových změn, který neprošel kvůli nesouhlasu unionistky Hany Marvanové. Poslankyně ČTK řekla, že pokud se dokáže poslanecký klub její strany na zásadních věcech shodnout, pak další vládní návrhy podpoří i ona. Od pátku 13. září jednali koaliční partneři o rekonstrukci Špidlova kabinetu. Přestože hrozila demise všech tří ministrů za US-DEU, vláda nakonec krizi přečkala beze změn.

Politologové se nemohou shodnout v názorech na řešení krize, která v uplynulých dnech otřásla koaliční vládou ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU. Podpis garančního dodatku koaliční smlouvy podle řady z nich nemůže předejít problémům, které se mohou objevit v budoucnu. Někteří odborníci se nicméně domnívají, že jakémukoli jinému řešení, například sestavení jednobarevného sociálnědemokratického kabinetu či menšinové koaliční vlády s KDU-ČSL, brání deklarace, které ČSSD přijala před volbami. Vylučují totiž pokračování opoziční smlouvy s ODS a zároveň kabinetu neumožňují ani spoléhat se na podporu komunistů. "Je to zatím, v této situaci, asi to nejrozumnější řešení," soudí o uzavření garančního dodatku Rudolf Kučera. Totéž si myslí i jeho kolega Pavel Šaradín. Sestavit menšinovou vládu a spolupracovat s ODS či komunisty by podle nich bylo klamáním voličů. Mohlo by to mít navíc nepříznivý vliv na politickou kulturu, dodávají.

Podle některých zahraničních pozorovatelů by se však měli sociální demokraté spíše orientovat na vytvoření jasné a průzračné vnější podpory, ať už by přišla ze strany KSČM nebo ODS. Při těsné většině jednoho hlasu nelze do budoucna vyloučit žádné překvapení, premiér bude neustále balancovat na ostří nože, míní například profesor belgické Lovaňské katolické univerzity Luc Bernard. Tento odborník na země střední a východní Evropy je přesvědčen, že Špidla bude muset kumunisty nebo občanské demokraty o podporu dříve nebo později stejně požádat.

"Budoucnost nelze žádným dodatkem nikdy doběhnout, protože bude vždy jiná, než je možné předpokládat," dává Bernardovi za pravdu politolog Zdeněk Zbořil. Podepsaný dodatek koaliční smlouvy je podle něj předem odsouzený k tomu, že na vyřešení budoucích problémů nebude použitelný. Zbořil proto pokládá za vhodnější řešení variantu menšinového kabinetu, který bude muset před každým hlasováním ve sněmovně shánět podporu napříč politickým spektrem.

Po Poslanecké sněmovně částečně i horní parlamentní komora narušila vládní plány na řešení povodňové situace v zemi. Senátoři totiž odmítli urychleně projednat dvě ze čtyř předloh, kterými kabinet chtěl ušetřit finance na výdajích státu. Senát schválil jen roční odložení zvýšení počtu tříd platové stupnice a zákon, který zkracuje dobu, po kterou budou ústavní činitelé v nemoci pobírat plný plat. Senátoři rozhodli, že zákon o zmrazení horní hranice nemocenské nebudou projednávat ve zrychleném jednání, ale standardní cestou. Projednávání a případné schválení zákona se tak protahuje. Stejný osud potkal v Senátu i zákon o zmrazení platů ústavních činitelů pro příští rok.

Horní parlamentní komora souhlasila s tím, aby Pozemkový fond uvolnil půl miliardy korun jako pomoc zemědělcům postiženým povodněmi. V rámci novely zákona o Pozemkovém fondu současně Senát přijal návrh, že rolníkům hospodařícím v zaplavených oblastech budou odpuštěny splátky z privatizace, pronájmu majetku a splátky z prodeje státní zemědělské půdy zhruba za 410 miliónů korun. Předlohu musí ještě podepsat prezident republiky. Dopad na příjmy fondu v důsledku odpuštění splátek by měl činit letos asi 225 miliónů korun a v roce 2003 přibližně 185 miliónů korun.

Poškozené obce budou moci v nejbližší době bez výběrového řízení dočasně rozhodovat o tom, která stavební firma bude za jejich peníze odstraňovat následky povodní. Změnu zákona o veřejných zakázkách po Poslanecké sněmovně potvrdil i Senát. Obec si tak bude moci například rychle vybrat firmu, která bude stavět protipovodňové hráze, odstraňovat sutiny či upravovat území. Přijetím novely, kterou bude muset ještě podepsat prezident republiky, vzroste šance, že firmy v postižených obcích postaví do konce roku montované rodinné domky pro lidi, kterým velká voda vzala střechu nad hlavou. Státní dotace až milión korun, která je poskytována obcím, je totiž podmíněna dokončením stavby právě do konce roku. Nutnost výběrového řízení by přitom začátek stavby mohl podstatně odsunout.

Přeprava cizích vojsk přes území České republiky se nezjednoduší. Kabinet bude muset stejně jako dosud například schvalovat přelet každého letadla zvlášť a vyžadovat k tomu souhlas parlamentu. Senátoři zamítli poslaneckou novelu Ústavy, podle níž by vláda rozhodovala o více přeletech a průjezdech zahraničních vojsk přes Česko najednou a parlamentu by dvakrát ročně předkládala souhrnnou zprávu. Senátorům vadilo mimo jiné to, že poslanci Miloš Titz a Petr Nečas chtěli omezit vliv rozhodování parlamentu na pobyt cizích vojsk v Česku. "Vojákům by nejvíce vyhovovalo, kdyby o tom nerozhodovaly ani parlament, ani vláda, ale oni sami," podotkl předseda senátní komise pro Ústavu Jiří Stodůlka s tím, že novelu iniciovalo ministerstvo obrany.

Jihočeským městům se začíná vyplácet jejich partnerská spolupráce se zahraničními i domácími městy. Po katastrofálních povodních získávají díky těmto svazkům cennou materiální a finanční pomoc. Povodněmi zničená Blatná na Strakonicku dostala od švýcarského Roggwilu 15 vysoušečů a 11 si vypůjčila. Švýcaři pořádají i finanční sbírku. Z německé Vachy přivezli Blatenští v neděli asi 7500 eur (asi 225.000 korun), elektroniku a přikrývky. Podle předsedy komise pro partnerské vztahy Františka Machovce se pomoci snaží i malé městečko Važec na Slovensku. Přihlásilo se také francouzské Sarge-les-Le-Mans, se kterým dosud Blatná nemá podepsanou smlouvu o partnerství.

Celému strakonickému okresu se snaží pomoci partnerská oblast Calderdale v Británii. Starosta tam vyhlásil rozsáhlou sbírku na pomoc Strakonickým, kterým tak chce vrátit okamžitou pomoc po povodni na řece Calder v roce 2000. Bývalý starosta Calderdale Chris O'Connor dokonce při návštěvě Blatné na konci srpna pomáhal s manželkou uklízet sál sokolovny, kterou zalila voda až do výše tří metrů.

Také Písečtí, ač nemají oficiálně stvrzenou spolupráci s žádným městem, mohou v nejbližších dnech očekávat peníze z britského Caerphilly, se kterým již několik let udržují přátelské styky. "Ozvali se hned druhý den poté, co se o povodních dozvěděli z agentur. V říjnu k nám přijede oficiální delegace, která přiveze dar, pravděpodobně finanční," řekl ČTK starosta Písku Luboš Průša.

Podle svých možností pomáhají partnerská města také vyplavenému Českému Krumlovu. Podle starosty Václava Prince se sice téměř všechna potýkají se stejnými problémy, protože je povodně neušetřily, ale pomáhají například zajišťovat vysoušeče. Na konci září by se mělo uskutečnit setkání zástupců partnerských měst Českého Krumlova, na kterém navíc perla jihočeské architektury pravděpodobně získá finanční příspěvek. Podle Prince je především dojemná pomoc, která do Krumlova směřuje z Moravy. "Ozvala se téměř celá Morava, pomáhají nám materiálně i finančně, až nestačím zírat," děkuje Princ Moravanům. Podle něj Morava nyní vrací pomoc, kterou potřebovala po povodních v roce 1997.