Zprávy

Mezinárodní agentura pro atomovou energii, která má sídlo ve Vídni, na dotaz rakouské tiskové agentury APA uvedla, že inspekce české jaderné elektrárny Temelín experty Mezinárodní agentury pro atomovou energii dosud nebyla dokončena a neexistuje tedy ani žádný závěrečný dokument o této inspekci. Pracovník agentury, který si podle APA přál zůstat v anonymitě, uvedl, že po skončení prohlídky Temelína si zástupci mezinárodní atomové organizace musí napřed své poznatky utřídit a vzájemně prokonzultovat a teprve potom společně sestavit zprávu. Vyjádření Mezinárodní agentury pro atomovou energii si rakouská agentura vyžádala jako reakci na rozhlasové interview ředitelky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové. Ta se již odvolávala na závěrečnou zprávu expertů Mezinárodní agentury pro atomovou energii, v níž se údajně konstatuje, že převážná většina problémových míst v Temelíně již byla buď odstraněna nebo zlepšena natolik, že reaktor je na dobré mezinárodní úrovni a neexistují důvody proti pokračování zkušebního provozu.

Na 36 procent Rakušanů se cítí jadernými elektrárnami "velmi ohroženo" a dalších 38 procent "poněkud ohroženo". Vyplývá to z průzkumu mínění uskutečněného agenturou Market pro sobotní vydání rakouského deníku Der Standard. Tomu, že jihočeská jaderná elektrárna Temelínu bude do pěti let zrušena, je ochotno věřit 49 procent Rakušanů. Na druhé straně je ale 65 procent přesvědčeno, že se Česko do pěti let stane členem EU, "ať se v Temelíně stane cokoli", cituje z průzkumu agentura APA. Přesto se přibližně polovina dotázaných vyslovila pro vetování vstupu Česka do EU, pokud bude Temelín uveden do provozu. Rozpornost tohoto názoru ale prokazuje odpověď na další otázku: jen 28 procent dotázaných míní, že by vetování českého vstupu bylo výhodné pro rakouské zájmy.

Ministr zemědělství Jan Fencl není stoupencem "velkého třesku" při rozšiřování EU, tedy vstupu deseti zemí najednou hned v prvním kole. Spíše se přiklání k variantě přijímání jednotlivých kandidátů podle stupně jejich připravenosti. Svůj postoj prezentoval tento týden v Bruselu na schůzce ministrů zemědělství členských a kandidátských zemí. Ministr Fencl soudí, že v případě velkého třesku může EU v zemědělské politice skupině nováčků odpírat rovné podmínky se současnými členy pod argumentem její celkové nedostatečné připravenosti. Jde především o otázku přímých plateb zemědělcům, která není vyřešena. Dosavadní zprávy však hovoří o tom, že Brusel nepočítá s plnou výší těchto podpor pro nové členy hned po jejich vstupu. Jan Fencl připustil i možnost vzdát se požadavků na přechodná období výměnou za rovné podmínky pro domácí zemědělce.

Ministři na společném setkání dále diskutovali vztah mezi přímými a strukturálními platbami společné zemědělské politiky. V EU tvoří 80 procent všech příspěvků přímé platby. V budoucnu by se však těžiště zemědělské politiky unie mělo přesouvat k platbám strukturálním. V ČR vyznívá vzájemný poměr v jejich prospěch již nyní. V českých podmínkách jde o podpory mimoprodukčních funkcí zemědělství

Rozhodování o energetické politice patří do kompetence vlád jednotlivých států. "Češi musí mít tuto svobodu jako ostatní státy Evropské unie za předpokladu, že dodrží stávající standardy," řekl ve čtvrtek novinářům ve Vídni evropský komisař Michel Barnier po setkání s rakouským kancléřem Wolfgangem Schüsselem a dalšími členy spolkové vlády. Reagoval tím na požadavky některých rakouských politiků a ekologických organizací, které požadují odstavení jihočeské jaderné elektrárny Temelín.