• 29.11.2001

    Evropská unie dala České republice na vědomí, že vysoce oceňuje její legislativu i praxi v oblasti ochrany hospodářské soutěže a kontroly státní pomoci. Tuto klíčovou kapitolu však nelze zatím uzavřít, protože chybí životaschopný plán restrukturalizace hutnictví a přetrvávají pochybnosti o státní pomoci bankám. EU ve svém dokumentu připomněla, že realistický plán restrukturalizace hutnictví považuje za předběžnou podmínku pro to, aby souhlasila s poskytováním státní pomoci tomuto sektoru. Označila restrukturalizaci za "neodkladnou a zásadní" povinnost, aby se Česká republika připravila na disciplínu uplatňovanou na jednotném vnitřním trhu unie. Upozornila, že program předložený českou vládou vyvolává "vážné pochybnosti", pokud jde o životaschopnost a konkurenceschopnost tohoto sektoru. Českou republiku naopak pochválila za to, že plně sladila s legislativou unie systém investičních pobídek, které slouží jako podnět pro příliv zahraničního kapitálu.

  • 29.11.2001

    Afghánský chargé d'affaires v Praze Abdazzáhir Saldžúkí věří, že Česká republika v dohledné době znovu otevře své velvyslanectví v Kábulu. Afghánské velvyslanectví v Praze zastupuje protitalibanskou opozici, která nyní kontroluje většinu území. Diplomat potvrdil, že české ministerstvo zahraničí již kontaktovalo afghánské velvyslanectví v Praze poté, co Spojené státy požádaly Českou republiku o intervenci při sestavování afghánské vlády. České zájmy v této asijské zemi nyní hájí velvyslanectví v sousedním Pákistánu. Zastupitelský úřad v Kábulu byl dočasně uzavřen v srpnu 1992, kdy vrcholilo napětí po výzvě fundamentalistického vůdce Gulbuddína Hekmatjára k zahájení svaté války. Komunistický režim udržoval čilé politické i obchodní vztahy s tehdy prosovětsky orientovanou afghánskou vládou. Ke studiu do Československa v 80. letech proudily stovky mladých Afghánců, opačným směrem pak nemalý počet vojenských i hospodářských poradců, kteří měli podpořit nestabilní kábulský režim.

  • 29.11.2001

    Evropská unie hodnotí velmi pozitivně rozvoj informační společnosti v České republice, zvlášť chválí ČR za její aktivní přístup k přípravě programu eEurope+. Řekl to v Bruselu ministr a vedoucí Úřadu vlády ČR Karel Březina po setkání se členem Evropské komise pro podniky a informační společnost Erkki Liikanenem. V rámci programu se kandidátské státy společně snaží zavést informační společnost po vzoru členských zemí EU. Mezi hlavní cíle programu patří podpora využívání internetu a jeho zlevnění, urychlení a vyšší bezpečnost. Komisař slíbil, že prověří a případně podpoří záměr ČR vstoupit v rámci eEurope+ co nejdříve do projektu IDA-2, který se zaměřuje na zavádění moderních technologií pro rychlou a efektivní on-line výměnu informací mezi státními správami členských států EU.

  • 28.11.2001

    Evropská komise potvrdila, že se připravuje čtvrteční schůzka premiérů Miloše Zemana a Wolfganga Schüssela za účasti komisaře Güntera Verheugena v Bruselu. Jejím cílem má být ukončení procesu z Melku, který se týká jaderné elektrárny Temelín. Podle Evropské komise lze jednání z posledních dní mezi Prahou a Vídní označit za pozitivní. Verheugen by podle EK určitě nezval do Bruselu premiéry Rakouska a České republiky, kdyby si nebyl jist, že lze uzavřít dohodu o ukončení procesu z Melku. Schůzka by měla umožnit, aby EU mohla při jednání s Českou republikou do konce roku uzavřít kapitolu "energetika".

  • 28.11.2001

    Vláda ve středu přerušila projednávání dokumentu o jaderné elektrárně Temelín. Ministr dopravy a spojů Jaromír Schling novinářům řekl, že materiál je komplikovaný, a proto se ministři znovu sejdou ve 20:00 v Kramářově vile, až jej podrobně prostudují. Podle ministra financí Jiřího Rusnoka dostali členové vlády text dokumentu ráno. Místopředseda vlády Pavel Rychetský novinářům před začátkem jednání řekl, že po vypořádání poslední zprávy by už nic nemělo bránit tomu, aby byla uzavřena kapitola energetiky při jednání o vstupu do Evropské unie a Temelín byl uveden do provozu.

  • 28.11.2001

    Obsluha prvního bloku temelínské jaderné elektrárny nastartuje reaktor po téměř čtyřtýdenní odstávce V úterý v noci nebo až ve středu ráno. Pracovníci Temelína na čtyři týdny přerušili práci reaktoru, aby mohli ochladit blok a odstranit netěsnost u jednoho z čerpadel. Provedli také úpravy na turbosoustrojí a zkontrolovali zařízení primárního i sekundárního okruhu. Testy etapy energetického spouštění s výkonem reaktoru do 75 procent budou trvat ještě dva týdny a pak blok čekají poslední dvě etapy. Na přelomu ledna a února příštího roku by mohl začít zkušební provoz a o 18 měsíců později komerční provoz bloku.

  • 27.11.2001

    Český ministr zahraničí Jan Kavan podpořil v dopise svému protějšku z afghánské Severní aliance Abdulláhovi Abdulláhovi vznik nové, co nejširší vlády v Afghánistánu. Kavan řekl, že dopis, který Abdulláhovi odeslal, napsal na základě diplomatických jednání v Praze a New Yorku. Podle Kavana mají být v připravované přechodné afghánské vládě i zástupci paštunských kmenů. Soudí, že vláda by měla reprezentovat Afghánce v co nejširší podobě. Spojené státy minulou středu požádaly Českou republiku o intervenci při sestavování afghánské vlády. Žádost Kavanovi v Praze tlumočil velvyslanec Spojených států Craig Stapleton.

  • 27.11.2001

    O správnosti myšlenky evropské integrace jsou přesvědčeny téměř tři čtvrtiny Čechů, rozhodně proti se stavějí 3 procenta. Dynamiku integrace nedokáže posoudit 44 procent obyvatel, čtvrtině Čechů se zdá pomalá. Za uspěchané má slučování Evropy 13 procent Čechů. Pětina je s tempem integrace spokojena. Vyplývá to z listopadového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění. Počátek roku 2003 považuje 42 procent Čechů za adekvátní termín vstupu do Evropské unie. Pětina míní, že toto datum je předčasné. Osm procent si naopak myslí, že vstup v tomto termínu bude opožděný.

    Česká veřejnost připisuje unii řadu hodnot. Aktivity unie hodnotí příznivě třetina Čechů, nepříznivě desetina. Šestatřicet procent obyvatel se nechce přiklonit k žádnému z obou názorů. Čtyři pětiny občanů oceňují na Evropské unii uplatňování zásad demokracie a spolupráce, dvě třetiny principy solidarity. Více než polovina oceňuje toleranci v unii a 48 procent si cení spravedlnosti. Kriticky se k posledním dvěma principům v unii staví třetina Čechů. Největší výhrady mají k míře uplatňování rovnosti v evropském společenství, za špatnou ji považuje 44 procent.

  • 27.11.2001

    Česká republika má značnou šanci ve středu při jednání s Evropskou unií o podmínkách přistoupení předběžně uzavřít kapitolu "daňová politika". Členské státy jsou podle spolehlivých informací připraveny souhlasit se čtyřmi jejími žádostmi o přechodná období a s jednou trvalou výjimkou. Při vstupu v roce 2004 by Česko mělo dostat možnost do konce roku 2006 jen postupně zvyšovat spotřební daň z cigaret na požadovaných 57 procent ceny nejběžnějšího druhu, takže obávané zdražení by se rozložilo v čase. Až na konci roku 2007 by sladila s EU výšku daně z přidané hodnoty (DPH), která se platí z ceny dodávek tepla pro domácnosti (z pěti na nejméně 15 procent). Stejnou dobu by měla k dispozici na dosažení požadované úrovně DPH ze stavebních prací pro potřeby bydlení. EU je ochotna souhlasit také s tím, aby od DPH byly osvobozeny samostatně výdělečně činné osoby, jejichž obrat nepřesahuje ročně 35.000 eur (1,2 miliónu korun). Všechny tyto úlevy byly odůvodněny sociálními ohledy. EU dále přistoupila na trvalou výjimku umožňující nižší sazbu spotřební daně z domácích ovocných destilátů.

  • 27.11.2001

    Hodnocení jihočeské jaderné elektrárny Temelín v rámci procesu z Melku skončí až poté, co Česko přistoupí na právní závaznost závěrečné dohody. Prohlásila to rakouská ministryně zahraničí Benita Ferrerová- Waldnerová v rozhovoru pro pondělní vydání deníku Kurier. "Existuje 21 rakouských připomínek ke zkoušce vlivu Temelína na životní prostředí a sedm k otázce bezpečnosti. Ty se musí projednat a Češi je musí právně závazně převzít," řekla šéfka rakouské diplomacie. Česká strana ve všeobecné rovině vyjádřila připravenost k takovým závazkům, teď jde o podrobnosti, uvedla. Právní závaznost procesu z Melku je podle ní minimálním předpokladem pro rakouský souhlas s předběžným uzavřením energetické kapitoly při jednáních Prahy v orgánech Evropské unie. Možnost využít práva veta je právem každého státu, v případě Temelína to ale není smysluplné. S vetováním bychom si na léta zničili vztah k Česku, ze kterého máme užitek, zdůraznila Ferrerová-Waldnerová k požadavku vládní krajně pravicové strany Svobodných zamezit vstupu severního souseda do unie, bude-li Temelín v provozu. Připustila dále, že v otázce Temelína nemá alpská republika spojence z řad členských zemí Evropské unie.

    Ministr zahraničí Jan Kavan zatím nebude komentovat jednání s Rakouskem o dohodě k procesu z Melku. Kavan řekl, že obě strany ve věci jaderné elektrárny Temelín vedou intenzívní jednání. Ministr se proto k situaci vyjádří asi až koncem tohoto týdne.

Pages