• 4.12.2001

    Ujednání mezi českým premiérem Milošem Zemanem a rakouským kancléřem Wolfgangem Schüsselem o jaderné elektrárně Temelín je podle rakouského prezidenta Thomase Klestila "důležitý první, ale nikoli poslední krok". Uvádí se to v prohlášení prezidentské kanceláře, které bylo v pondělí vydáno ve Vídni. Dosaženou dohodu obou šéfů vlád hodnotí Klestil jako "základnu pro naplňování skutečných bezpečnostních podmínek, jež by se měly stát i právně závaznou součástí dokumentů o vstupu ČR do EU". Konečným cílem musí ale být nastolení problematiky jaderné energie na celoevropské úrovni a vypracování scénářů všeobecného odstoupení od tohoto druhu energie, uvádí rakouský prezident. Ten potvrzuje, že on osobně je v zásadě proti uvedení Temelína do provozu, vyslovuje se ale proti vetování vstupu ČR do EU, protože rozšíření Evropské unie je v zájmu Rakouska i celé Evropy.

    Autor: Eva Petržílková
  • 4.12.2001

    Pro Česko i Rakousko plyne řada výhod ze čtvrteční dohody o Temelínu. Stala se příkladem toho, jak by sousedící země měly řešit své spory, řekl v pondělí českým a evropským poslancům sdruženým v Parlamentním výboru přidružení člen Evropské komise Günter Verheugen, který mezi Prahou a Vídní zprostředkoval a uspořádal vrcholnou schůzku minulý čtvrtek. Právo Česka svrchovaně rozhodovat o své energetice nebylo zpochybněno. Zároveň Praha dohodou zajistila, aby se energetika nestala překážkou přistoupení do EU a vylepšila své vztahy s důležitou sousední zemí. Vytvořila také podmínky pro zdokonalení bezpečnosti Temelína, což je stejně dobrá zpráva pro Čechy jako pro Rakušany. "Výsledek je pro Prahu vynikající," prohlásil Verheugen. Kritické hlasy označil za nedostatek sebevědomí, který je typickým českým povahovým rysem. "Češi nemají důvod k sebekritice - mohou být hrdi," prohlásil před poslanci českého a Evropského parlamentu. Rakousko podle něj zase dosáhlo řešení bilaterálního problému, který hrozil zablokovat proces rozšíření; vyvarovalo se velkých potíží. Také otázka jednotných evropských jaderných standardů se stala podstatně viditelnější.

    Autor: Eva Petržílková
  • 3.12.2001

    Americká televizní stanice CNN vysílala v neděli rozhovor s prezidentem Václavem Havlem. V populárním pořadu Larry King Live Havel potvrdil, že české zpravodajské služby mají informace o tom, že terorista Muhammad Atta byl dvakrát v Praze a že se zde sešel s iráckým diplomatem, později vyhoštěným pro špionážní činnost. Podle Havla však nejsou důkazy o tom, že by zde Atta jednal o útoku na budovy Radia Svobodná Evropa. Havel také uvedl, že Česká republika podpoří případný úder proti Iráku, pokud světové společenství dospěje k závěru, že je to zapotřebí. Ocenil také současné česko - ruské vztahy a spolupráci Ruska se Severatlantickou aliancí.

  • 3.12.2001

    Veškeré náklady na bezpečnost jaderné elektrárny Temelín, které vyplývají z česko-rakouské dohody, musí hradit společnost ČEZ jako její provozovatel. Ten za bezpečnost zodpovídá, a musí ji proto zákonným způsobem udržovat. Uvedla to předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Stát by měl podle ní ale hradit "značnou část nákladů" vyplývajících z bodů týkajících se hodnocení vlivu na životní prostředí, které provozovatel v povinnostech nemá. Příkladem jsou podle Drábové epidemiologické studie v okolí elektrárny.

    Drábová tak potvrdila slova rakouského ministra životního prostředí Wilhelma Molterera, který v televizi uvedl, že Rakousko se nebude podílet na finančních nákladech spojených s realizací bezpečnostních opatření v Temelíně. Televize během debaty zveřejnila výsledky telefonického průzkumu veřejného mínění agentury Fessel-GfK, ze kterého vyplývá, že pro pokračování jednání o Temelíně se vyslovilo 67 procent obyvatel Rakouska a uplatnění práva veta ke vstupu severního souseda do unie kvůli jihočeské elektrárně podpořilo pouze 28 procent dotazovaných. Odstavení Temelína za reálné považuje pouze 12 procent Rakušanů, opačný názor zastává 86 procent respondentů.

  • 3.12.2001

    Bez incidentů se obešla demonstrace anarchistů na pražském Jižním Městě. Nedaleko stanice metra Opatov se sešla asi stovka mladých anarchistů. Na ně už zde čekala přibližně třicítka příslušníků pravicového extremistického hnutí skinheads. Znesvářené skupiny musel po celou dobu demonstrace oddělovat kordon policejních těžkooděnců. Organizátoři chtěli akcí protestovat proti údajnému nárůstu počtu trestných činů spáchaných na Jižním Městě právě příslušníky neonacistických hnutí. Podle anarchistů napadli 17. listopadu nacionalisté v této části Prahy sedmačtyřicetiletého muže a několik dalších osob. Pět mladíků do muže kopalo a tlouklo ho do hlavy. Při tom podle policie vykřikovali hanlivá hesla na adresu Židů a Romů a hesla vyzdvihující "árijskou rasu" a Adolfa Hitlera.

  • 3.12.2001

    Cenu Petra Ebena si z Prahy z 11. ročníku Mezinárodního festivalu adventní a vánoční hudby odvezl švédský smíšený sbor Mölndals Kammarkör, který současně zvítězil v soutěži malých sborů. Stovky členů všech čtyř desítek zúčastněných souborů si pak společně zazpívaly na Staroměstském náměstí. Laureátem festivalu a vítězem mezi velkými tělesy s více než 32 zpěváky se podle organizátorů stal vysokoškolský pěvecký sbor Rand Afrikaans University Choir z Jihoafrické republiky.

  • 3.12.2001

    Čtyři týdny před vánočními svátky začal první adventní nedělí podle křesťanské tradice nový církevní a liturgický rok. Advent je pro křesťany všech vyznání už bezmála dva tisíce let čtyřtýdenním obdobím očekávání příchodu Ježíše Krista - přípravou na oslavu narození Mesiáše, na Vánoce. Vánoční svátky mají původ v dobách předkřesťanských, ať už s odvoláním na starou židovskou tradici slavení svátků světla zvaných Chanuka, nebo na pohanské oslavy zimního slunovratu. Novodobé Vánoce se staly světským svátkem dárků a Advent je vedle pořádání charitativních koncertů zejména příležitostí pro tvůrce reklamy, jak zdůraznit předvánoční období nákupů.

  • 3.12.2001

    Více než 1000 návštěvníků přišlo o víkendu na hrad Křivoklát na Rakovnicku, kde při zpěvu a poslechu koled zahájili advent. Oslavu adventních svátků pro ně připravila letos již podeváté správa hradu, která jim ve třech prosincových víkendech nabídne představení 20 hudebních a tanečních skupin a pěti divadel. Advent zahájila vernisáž Křivoklátského betléma, který pro hrad v létě vytvořilo pět desítek řezbářů na šestém ročníku Křivořezání. Tato umělecká dílna řezbářů se koná každoročně na nádvoří hradu. Adventní doba je na Křivoklátě už tradičně spojena s historickým jarmarkem, na kterém řemeslníci předvádějí zručnost předků. Návštěvníci tak mohou sledovat při práci řezbáře, hrnčíře, perníkářky či kováře či navštívit hradní vinotéku.

  • 3.12.2001

    Před očima stovek malých i velkých Pražanů i zahraničních turistů se v nedělní podvečer na Staroměstském náměstí rozzářil vánoční strom. Více než stoletý smrk se třemi tisíci žárovičkami, který hlavnímu městu darovali občané Velkých Karlovic na Vsetínsku, rozsvítil primátor Jan Kasl. Zahájil tak České Vánoce 2001 v centru hlavního města. Na příchozí však na náměstí čekají i další atrakce. Pod vánočním stromem stojí živý betlém s ovečkami, lamou a oslíkem. Ve 118 stáncích si mohou koupit háčkované a slaměné vánoční ozdoby, dřevěné hračky či turecký med. Stánky s obdobným zbožím najdou i v dolní části Václavského náměstí, které zkrášluje dvacetimetrový smrk. Pod oběma stromy najdou lidé kasičky, do nichž mohou vhazovat příspěvky na pomoc nemocným a opuštěným dětem. Na Staroměstském náměstí mohou také přispět na opravu Karlova mostu.

  • 2.12.2001

    Ministr zahraničí Jan Kavan považuje česko-rakouskou dohodu o jihočeské jaderné elektráně Temelín za kompromis výhodný pro českou stranu. V rozhovoru pro deník Právo, připomněl, že Česko se zavázalo k sedmi opatřením k posílení bezpečnosti Temelína a k dalším 21 týkajícím se dopadu elektrárny na životní prostředí. S výdaji na oněch sedm kroků jsme již počítali, uvedl Kavan. Dodal, že s realizací většiny zmíněných počítá česká strana během roku 2002. V části dohody týkající se dopadu na životní prostředí jsou opatření, která povedou k finančním výdajům. "A nejsem si jist, že se všemi resort životního prostředí počítal. Tam bychom mohli zvážit žádost k Unii o úhradu některých z nich v rámci jejích programů," uvedl.

    Vysoce postavení politikové rakouské lidové strany (ÖVP) kancléře Wolfganga Schüssela ostře kritizují postoje svých koaličních partnerů ze strany Svobodných (FPÖ) ke čtvrteční česko-rakouské dohodě o jaderné elektrárně Temelín. Předseda poslaneckého klubu ÖVP Andreas Khol jednoznačně odmítl negativní hodnocení bruselské dohody ze strany Svobodných a vyslovil se rovněž proti podpisovému referendu organizovanému Svobodnými, které by mělo vyústit ve veto českému vstupu do EU.

Pages