Zprávy

Žádosti o odškodnění za nucené nasazení a otrocké práce v Rakousku za druhé světové války bude možné podávat ještě dva měsíce. Lhůta pro jejich podání skončí 27. listopadu. Rakouský fond Smíření, mír a spolupráce doposud rozdělil mezi 10.326 žadatelů bezmála miliardu korun. Za otrocké práce činí odškodnění 230.000 korun, oběti nuceného nasazení v průmyslu dostávají 77.000 korun a lidé nasazení například v zemědělství 44.000 korun. Velká většina žádostí přišla od lidí nasazených v průmyslu, energetice, u živnostníků, na stavbách či u říšských pošt a drah. Lidé dostávají peníze v jediné splátce na rozdíl od Německa, kde jsou splátky dvě. Německo registrace žádostí ukončilo loni. Vídeň vyplácí peníze na základě česko-rakouské dohody z roku 2000 přes Českou spořitelnu. Žádosti je možné posílat do Kanceláře pro oběti nacismu, Legerova 22, Praha 2.

Česká republika by měla téměř jistě uzavřít kapitolu hospodářské soutěže při vyjednávání o vstupu do EU na pravidelné konferenci 1. října v Bruselu. Mělo by jít o jedinou kapitolu, kterou bude tohoto data Česko projednávat. Dokument uzavírající tuto kapitolu by obsahoval podrobné podmínky, za kterých může země provést restrukturalizaci ocelářství. Ta byla jedinou vážnější překážkou dokončení jednání. Dokument však nebude ještě obsahovat udělení výjimky pro poskytování státní pomoci hutím. Možnost poskytnout českým hutím uvedenou výjimku již z pověření EU zkoumala konzultantská společnost International Development Ireland a měla podle ministerstva průmyslu a obchodu doporučit její prodloužení až do roku 2004. Státní pomoc v rozsahu miliard korun se má týkat oddlužení Nové huti, zvýšení základního kapitálu Vítkovice Steel nebo kapitalizace ve Válcovnách plechu Frýdek-Místek. Přesnou výši pomoci zatím nelze uvést, neboť v jejím posuzování není stát zajedno s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.

Téměř 200 interpretů ze sedmi zemí vystoupí na benefičních koncertech "Umělci proti vodě", které se od 30. září a 1. října uskuteční v Praze a ve Zlíně. Podle Alexandra Cacha z pořádající agentury se všichni účinkující se vzdali honoráře. Podobná akce po povodních v roce 1997 - "Koncert pro Moravu" - vynesla pět milionů korun. "Polovinu výtěžku z akcí předáme ministerstvu kultury na obnovu poškozených památek a druhou na konto Člověk v tísní při České televizi, která pražský koncert zaznamená," dodal generální ředitel agentury Jiří Daron. Během koncertů v pražském Kongresovém centru vystoupí Kühnův dětský sbor a Pražský komorní orchestr, ze sólistů pak Lucie Bílá, Daniel Hůlka, Marta Kubišová, Láďa a Tereza Kerndlovi a hudebníci Jaroslav Svěcený a Petr Malásek. Ze zahraničí přislíbili svou účast švédská ABBA, polská skupina Bratanki, slovenská zpěvačka Jana Kirschner a slavný rumunský hráč na Panovu flétnu George Zamfir. Černošské spirituály zazpívá v Kongresovém centru světoznámý soubor Johnny Thompsons Singers z USA. Mezi diváky zasednou lidé postižení přírodní katastrofou, hasiči, policisté, zdravotníci a další lidé, kteří jim v srpnu pomáhali těžkou situaci zvládnout. Záštitu nad akcí převzali ministr kultury Pavel Dostál a ve Zlíně primátor Zdeněk Dostál.

Podle odborníků si Češi a Slováci budou stále méně jazykově rozumět. "Jsou tu náznaky, že srozumitelnost se snižuje, hlavně z české strany," uvedl ředitel Jazykovědného ústavu Slovenské akademie věd Slavomír Ondrejovič. Čeština přesto zůstává na Slovensku obecně srozumitelnou. Ondrejovič podotýká, že tato míra je patrně vyšší na západě země, kde lze běžně sledovat české televize, než na východě Slovenska. Ale o české knihy, i dětské, je stále zájem, nemluvě o českém dabingu filmové a televizní produkce. Trend postupného snižování srozumitelnosti se ale podle experta zastavit nedá. Nedomnívá se však, že by situace mohla dospět až do stavu, kdy by si Češi a Slováci rozuměli stejně málo jako třeba s Poláky.