• 12.11.2001

    Česko - slovenské cvičení Modrá linie se uskuteční v květnu příštího roku ve vojenském prostoru Hradiště na Karlovarsku. Dohodli se na tom během třídenního setkání v Olomouci velitelé pozemních sil slovenské a české armády. Do štábního cvičení se zapojí část druhé mechanizované brigády s podporou vzdušných sil a prapor okamžité reakce slovenské armády. Při společných manévrech se vojáci obou armád setkali již loni ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá v Olomouckém kraji. Letos spolu cvičili ve středoslovenském prostoru Lešť. Během mezinárodních cvičení se velitelé učí koordinovat nasazení mezinárodních jednotek a prohloubit schopnost plánovat a řídit vojska při operaci pro udržení míru.

  • 12.11.2001

    Ve Vídni proběhlo setkání zástupců sociálnědemokratických stran sedmi evropských zemí, věnované především otázkám rozšiřování Evropské unie. Schůzky se zúčastnil i vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla. Předseda rakouské SPÖ Alfred Gusenbauer zdůraznil, že časový plán rozšíření Evropské unie musí být dodržen. Dalšími tématy schůzky byly problémy hospodářské konjunktury a vztahy s Ruskem. Na okraj konference se Gusenbauer vyjádřil i k otázce české jaderné elektrárny Temelín. Podle něj rakouská sociální demokracie nadále odmítá hrozby vetování vstupu ČR do EU kvůli Temelínu, zároveň však zastává i názor, že energetická kapitola vstupních jednání ČR s unií by neměla být uzavřena do té doby, dokud nebudou českou stranou zodpovězeny "podstatné otázky rakouského obyvatelstva týkající se bezpečnosti".

  • 12.11.2001

    Předseda poslaneckého klubu vládní lidové strany v rakouském parlamentu Andreas Khol navrhl, aby Rakousko protahovalo jednání s Českou republikou o jaderné elektrárně Temelín ještě další dva roky. Khol sice kritizoval politiku krajně pravicové strany Svobodných, která požaduje vetování vstupu ČR do EU v případě, že bude Temelín uveden do provozu, sám však prohlásil, že "ve věci Temelína Rakousko může a mělo by vůči Evropské unii prosadit, aby se jednalo ještě dva roky". V tomto čase by mělo Rakousko přinejmenším dosáhnout toho, že Temelín, bude-li vůbec uveden do provozu, bude bezpečnou jadernou elektrárnou.

  • 12.11.2001

    Lídr čtyřkoalice Karel Kühnl se vyslovil pro zahájení debaty o možnostech vystoupení České republiky od využívaní jaderné energie v dlouhodobém časovém období. "Přál bych jsi, aby jsme my v české politice začali vést diskusi o konečném odstoupení od jaderné energie. To se dosud nestalo," řekl Kühnl v nedělní noční diskusní relaci rakouské televize. Současně se přimluvil za přijetí usnesení českou vládou anebo parlamentem, který by stanovil, že nové jaderné elektrárny se v zemi stavět nebudou. Kühnl vyzval rakouské politiky, aby se nezasazovali pouze za odstavení jihočeské jaderné elektrárny Temelín. "Když by měla být jediná alternativa odstavení anebo neuvedení elektrárny do provozu, poté vlastně nemáme o čem moc diskutovat," zdůraznil Kühnl s tím, že za ve současné situaci považuje za mnohem lepší jednat o zvýšení bezpečnosti jihočeské elektrárny.

  • 12.11.2001

    V neděli byly obnoveny lety vojenských vrtulníků Mi-8, Mi-17 a Mi-24. Armáda jejich lety pozastavila 28. října, kdy v Okrouhlé v jižních Čechách havaroval vrtulník s kosmonauty Eugen Cernanem a Vladimírem Remkem. Helikoptéra byla nucena nouzově přistát kvůli náhlému poklesu výkonu motoru. Havárie stroje si vyžádala několik zranění, těžce byla zraněna letuška. Předepsané kontroly vrtulníků zatím splnila šestá základna dopravního letectva ve Kbelích v Praze, jejíž piloti by měli začít létat od pondělí. Provoz ostatních vojenských základen bude zahájen, jakmile i ony dokončí kontrolu a servis a získají povolení.

  • 11.11.2001

    Z Velkých Karlovic na Vsetínsku byl v sobotu do Prahy dovezen vánoční smrk, který bude součástí vánoční výzdoby Staroměstského náměstí. Více než stoletý strom, který váží podle odhadu šest tun a jehož kmen měří po obvodu asi tři metry, zažehne slavnostně pražský primátor Jan Kasl v neděli 2. prosince. Z Velkých Karlovic pochází i smrk, který bude instalován v dolní části Václavského náměstí.

  • 10.11.2001

    Muhammad Atta, jeden z teroristů, kteří unesenými letouny zničili mrakodrapy Světového obchodního střediska v New Yorku, plánoval útok proti budově Rádia Svobodná Evropa v Praze. Televizní stanici CNN to řekl český premiér Miloš Zeman, který je na týdenní návštěvě Spojených států. Zeman uvedl, že Atta přicestoval do Prahy jednou nebo dvakrát a kontaktoval tam iráckého agenta nikoli proto, aby plánoval útok proti Světovému obchodnímu středisku, nýbrž proti budově Rádia svobodná Evropa. "Existovaly plány na použití nákladního vozu se standardními výbušninami ke zničení budovy Rádia svobodná Evropa," řekl Zeman CNN. Budova ležící v centru Prahy je nyní střežena policií a armádou. O možnosti útoku proti ní se spekulovalo už dříve v souvislosti se zahájením vysílání pro Irák z Prahy.

    Premiér Miloš Zeman vyslovil v rozhovoru pro CNN nepřímý souhlas s vysíláním Rádia Svobodná Evropa pro Afghánistán v rámci potírání terorismu. Řekl, že z Prahy se vysílá do Iráku a Íránu a do dalších zemí, a nevidí proto důvod, proč by se nemohlo vysílat do Afghánistánu.

  • 10.11.2001

    Pro Českou republiku je podle prezidenta Václava Havla ctí, že Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda vysílá své pořady z Prahy. Pokud by se vysílání této stanice rozšířilo o Afghánistán, byl by to podle něj jen další příspěvek České republiky v boji proti terorismu. ČTK to řekl mluvčí prezidentské kanceláře Martin Krafl. "Podle pana prezidenta šíří Rádio Svobodná Evropa poselství pravdy, a to je nesmírně důležité," uvedl. Havel je podle něj navíc přesvědčen o tom, že Česko umožnilo stanici vysílat z Prahy bez ohledu na to, do kterých zemí bude signál mířit. O obnovení vysílání Svobodné Evropy do Afghánistánu se v Kongresu Spojených států hovoří od 10. října. Podle kongresmanů je vysílání pro Afghánistán nezbytné k tomu, aby Afghánci měli necenzurované informace o vládním hnutí Taliban a znali cíle amerických vojenských operací.

  • 10.11.2001

    Bezpečnostní opatření přijatá k ochraně Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) se nyní nebudou zpřísňovat. A to ani v případě, že by z pražského sídla RFE/RL začalo zamýšlené vysílání Rádia Svobodný Afghánistán. Na páteční tiskové konferenci po jednání ústředního krizového štábu to řekl policejní prezident Jiří Kolář. "V současné době nemáme informace - ani v souvislosti s tím, že by došlo k nějakému novému typu vysílání - že by se ta rizika zostřila," prohlásil Kolář. Předeslal, že přijatá opatření plně odpovídají rizikům, jež objektu hrozila. Bezpečnostní opatření se tudíž podle něj měnit nyní nebudou.

  • 10.11.2001

    I při snížené inteligenci by teroristé peníze do českých bank nedali, protože viděli, jak v minulosti fungují, řekl český premiér Miloš Zeman během návštěvy Spojených států na dotaz, zda úřady objevily jejich účty v českých peněžních ústavech. "Nejsem si vědom takových případů," odpověděl Zeman na dotaz, zda se tam teroristické peníze našly. "Také si uvědomte, že při minulém stavu českého bankovního sektoru a ani při předpokládané nižší inteligenci teroristů není pravděpodobné, že by používali právě český bankovní sektor k těmto operacím," uvedl Zeman. Dodal, že teroristé by patrně volili jiné bankovní ústavy, které poskytují anonymitu.

    Premiér Miloš Zeman podpořil ve Washingtonu rozhodnutí české vlády o prodeji českého výrobce nákladních automobilů Tatry Kopřivnice americké společnosti SDC International, Inc., protože jejím strategickým investorem je společnost Terex, jejíž výrobní program si s výrobky Tatry nekonkuruje, nýbrž je doplňuje. "Není to společnost, která kupuje tento podnik, aby ho uzavřela," řekl k Terexu premiér po setkání s jejími zástupci během své návštěvy Spojených států. Terex podle něho přejímá zodpovědnost za Tatru. Právě Terex jako kapitálově silná společnost je podle něj schopna zajistit rozvoj Tatry. Zeman kdysi kritizoval možnost prodeje české automobilky SDC, protože ji považoval za společnost s prázdnou skořápkou.

    Miloš Zeman hájil při setkání se zástupci americké společnosti Duke Energy, která se uchází privatizaci českého plynárenství, rovnost soutěžních podmínek pro všechny zájemce. "Pravidla jsou pro každého uchazeče stejná," řekl na brífinku ve Washingtonu, kde pokračuje jeho týdenní návštěva Spojených států. Zájemci o plynárenskou společnost Transgas a distribuční firmy budou muset předložit závaznou nabídku na začátku prosince.

    Jen hromádka písku zatím označuje v parku před washingtonským sídlem Světové banky místo, kde má v budoucnosti stát socha prvního prezidenta Československa Tomáše Garrigua Masaryka. Prostranství navštívil premiér Miloš Zeman, který během pracovní cesty po USA jednal i se zástupci Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. "Je to dar České republiky Spojeným státům," řekl ČTK Milton Cerny, předseda prestižní krajanské společnosti Američtí přátelé České republiky, která se o vztyčení Masarykovy sochy zasazuje. Sdružení stále jedná s vedením Národní galerie o předání Masarykovy sochy z dílny českého umělce Vincence Makovského. Krajanské sdružení si klade za cíl informovat a vzdělávat americká média a politiky o úspěších a ambicích České republiky. Sdružení má své webové stránky na adrese www.afocr.org/american.htm.

Pages