• 10.11.2001

    Česká republika bude spolu s Maďarskem a Polskem dominovat jako příjemce zahraničních přímých investic mezi zeměmi střední a východní Evropy i v příštích letech. Odhaduje to britská Economist Intelligence Unit (EIU) ve své "východoevropské investorské bibli", kterou v Londýně představila odborné veřejnosti. Přímé zahraniční investice (FDI) do střední a východní Evropy budou i v příštích letech vysoké, protože oblasti se příliš nedotknou dopady 11. září, zdůraznil ředitel publikací EIU Daniel Franklin jeden z klíčových závěrů nové publikace East European Investment Prospects (Východoevropské investiční vyhlídky), která se zabývá podrobně 27 státy oblasti. Ředitel EIU pro východní Evropu Laza Kekic řekl, že Česká republika je nyní mezi největšími příjemci přímých zahraničních investic nejen ve svém regionu, ale v poměru k hrubému domácímu produktu vůbec na světě. Pro příští čtyři roky odhaduje roční příliv asi pěti miliard dolarů. S tím, jak skončí privatizační příležitosti, nastoupí investice "na zelené louce" od investorů, kteří už ustavili svou přítomnost v oblasti, soudí EIU.

  • 10.11.2001

    Britští konzulární úředníci od čtvrtka na ruzyňském letišti opět kontrolují cestující do Spojeného království. Mluvčí britského velvyslanectví Zbyněk Havránek ČTK řekl, že kontrola je namátková a nedá se tvrdit, že ji vyvolal vzrůstající počet českých žadatelů o azyl ve Velké Británii. Jak dlouho budou kontroloři v Ruzyni, nechce velvyslanectví uvést. "Není zatím stanoveno žádné datum, je to dočasné operativní opatření. Doufám, že bude krátkodobé," uvedl Havránek. Británie pozastavila předběžné letištní kontroly v září s tím, že je může kdykoli bez varování obnovit. Nemusí mít ani konkrétní důvody, kvůli nimž se do Prahy vrací. Třídenní namátkovou kontrolu provedla naposled na ruzyňském letišti v polovině října. Spojené království po dohodě s českou vládou zavedlo kontroly v červenci. Odůvodnilo to tím, že se neúměrně zvýšil počet Čechů žádajících o azyl. Británie se opatřením, které vyvolalo kritiku Romů, ochránců práv i některých politiků, snaží zabránit zneužívání svého azylového systému.

  • 10.11.2001

    Šéf poslaneckého klubu opozičních sociálních demokratů (SPÖ) Josef Cap označil za "spíše nereálné" úsilí rakouského kancléře Wolfganga Schüssela zahrnout závěrečnou dohodu mezi Rakouskem a Českou republikou o hodnocení jihočeské elektrárny Temelín do smlouvy o přistoupení mezi Českem a Evropskou unii. Cap také řekl, že sociální demokraté zvažují možnost podat návrh na vypsání nových voleb, a to nejen kvůli postoji vlády k Temelínu. "Tato perspektiva se stává stále reálnější," zdůraznil k možnosti zkrácení funkčního období nynější spolkové vlády, která by měla být v úřadu do podzimu 2003.

    Podobně jako SPÖ se skepticky staví k možnému zahrnutí výsledků procesu z Melku do smlouvy o přistoupení ČR do unie také rakouští Zelení. "Návrh skrývá nebezpečí opětného podvodného řešení," zdůraznila ekologická mluvčí a poslankyně Zelených Eva Glawischnigová.

  • 10.11.2001

    V zásadním rozporu s tvrzeními rakouských odpůrců jihočeské jaderné elektrárny Temelín a s výsledky jimi organizovaných tendenčních průzkumů jsou údaje prezentované generálním tajemníkem Rakouské společnosti pro evropskou politiku Gerhardem Bauerem. Podle agentury APA v dolnorakouském St. Pöltenu na základě reprezentativního průzkumu veřejného mínění uvedl, že obyvatelé Dolních Rakous, sousedících s Českou republikou a Slovenskem, zaujímají ve své většině pozitivní postoje k chystanému rozšíření Evropské unie a nesdílejí uměle vytvářené obavy ze vstupu nových členů do unie. Co víc - účastníci průzkumu se ve velké většině shodli na tom, že jaderná elektrárna Temelín pro ně "nehraje žádnou roli", ale je to jen "téma mezi Prahou a Vídní, případně mezi Prahou a Bruselem". Bauer vyjádřil vděčnost ministru životního prostředí Wilhelmu Moltererovi za jeho nedávné prohlášení, podle něhož má každá země svrchované právo rozhodovat o svých energetických zdrojích.

  • 9.11.2001

    Eventuální rozšíření rozhlasové stanice Svobodná Evropa o vysílání do Afghánistánu nezvýší bezpečnostní rizika. Soudí tak mluvčí Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) Sonia Winterová. ČTK ve čtvrtek řekla, že Svobodná Evropa nyní nejedná s ministerstvem obrany o vyhledávání objektu pro rádio mimo centrum Prahy, kde rozhlas sídlí. "Před několika týdny jsme pouze podali obecné požadavky na technické nároky na nové místo," uvedla. Možnost, že Američané budou z českého území vysílat do centra válečného konfliktu v Afghánistánu, nechce Winterová dávat do souvislosti s uvažovaným přesunem rádia ze středu hlavního města. Spekulace o rozšíření vysílání považuje za předčasné. Návrh zákona o vytvoření rozhlasové stanice, která by vysílala do Afghánistánu v tamních jazycích paštštině a darí, ve středu schválila dolní komora amerického parlamentu. Musí jej ale ještě přijmout Senát.

  • 9.11.2001

    Zástupci parlamentních stran s výjimkou komunistů podporují záměr Spojených států zřídit Rádio Svobodný Afghánistán, které by zřejmě vysílalo z pražského sídla Rádia Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Upozorňují ale na zvýšená bezpečnostní rizika s tímto krokem spojená. Většina politiků je pro přestěhování Svobodné Evropy z centra Prahy do jiné, bezpečnější lokality. O možném přemístění rozhlasové stanice bude zřejmě v pátek jednat i ústřední krizový štáb.

  • 9.11.2001

    Dohoda mezi Rakouskem a Českou republikou o Temelínu, jíž vyvrcholí proces z Melku, by měla být učiněna závaznou tím, že se stane součástí smlouvy o přistoupení mezi EU a ČR, a to v rámci kapitoly energetika, vyložil ve čtvrtek rakouskou představu o ukončení procesu z Melku kancléř Wolfgang Schüssel. "Jednání zatím nejsou dokončena. Požádali jsme Evropskou komisi, aby výsledky dialogu zahájeného v Melku byly plně zahrnuty do smlouvy, do energetické kapitoly. Měl by to být závazný zákon pro obě strany," řekl Schüssel na otázku ČTK poté, co v Bruselu jednal o Temelínu s předsedou Evropské komise Romanem Prodim.

  • 9.11.2001

    Český ministr zahraničí Jan Kavan soudí, že budoucí česko-rakouská dohoda o Temelínu vycházející z melkského procesu nepatří do smlouvy o přistoupení mezi EU a ČR. Obecně si ovšem dokáže představit, že by závěrečný melkský dokument byl nějakým způsobem s kapitolou energetika propojen. Kavan to ve čtvrtek řekl na tiskové konferenci v reakci na rakouskou představu o ukončení procesu z Melku, kterou ve čtvrtek v Bruselu předestřel rakouský kancléř Wolfgang Schüssel. "Dovedu si představit jistou formu propojení závěrečné dohody melkského procesu, pokud se na ní shodneme, ... jisté propojení s kapitolou energetikou," řekl Kavan na dotaz ČTK. Jeho kolegyně Benita Ferrerová-Waldnerová je pro jakoukoli variantu, která povede k zajištění bezpečnosti Temelína. Kdy přesně bude Melk uzavřen, ve čtvrtek ani jeden z ministrů neřekl.

  • 8.11.2001

    Američané specifikovali požadavky na náhradní objekt pro redakci Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda. Během své cesty po Spojených státech to řekl premiér Miloš Zeman. Ministerstvo obrany podle něj teď zjišťuje, zda má v resortu nemovitost, která by redakci vyhovovala. Premiér nevyloučil, že americká strana během příątích y týdnů vznese oficiální žádost o přestěhování stanice. Miloš Zeman se dnes zřejmě bude bavit o Svobodné Evropě s předsedou zahraničního výboru americké Sněmovny reprezentantů Henrym Hydem. Dolní komora amerického parlamentu totiž včera schválila návrh zákona o vytvoření rozhlasové stanice Rádio svobodný Afghánistán, která by vysílala do Afghánistánu v tamních jazycích paštštině a darí. Vysílání by nejspíše zaštítilo právě Rádio Svobodná Evropa.

    Vytvoření Rádia Svobodný Afghánistán bude ale znamenat další zvýšení bezpečnostních opatření v České republice. Ministr vnitra Stanislav Gross dnes Českému rozhlasu řekl, že chce s americkou stranou jednat o maximálním možném zabezpečení samotného vysílání i českých občanů.

    Autor: Eva Petržílková
  • 7.11.2001

    Místopředseda české vlády Pavel Rychetský ujistil o připravenosti České republiky splnit veškeré povinnosti, které by vyplynuly z mezinárodních závazků při protiteroristickém tažení. "Jsme připraveni poskytnout svým spojencům veškerou pomoc a podporu, včetně pomoci vojenské," řekl Rychetský na varšavské konferenci zabývající se možnostmi spolupráce v boji proti světovému terorismu. Účastníky summitu zároveň vyzval k zamyšlení, jaké formy boje proti terorismu by byly opravdu účinné a přitom by nenarušily "tak vzácně vytvořenou jednotu" euroatlantického prostoru, stejně jako většiny arabských zemí a států středního a dálného Východu. V boji s terorem je podle Rychetského především třeba zamezit jeho financování, ale i dalších forem organizovaného zločinu. Je také nutné znemožnit teroristům, aby kdekoliv nalezli bezpečné útočiště.

    Americký prezident George Bush prostřednictvím satelitního přenosu z Bílého domu varoval představitele zemí východní a střední Evropy, kteří se sešli na bezpečnostní konferenci ve Varšavě a jejichž země prošly područím bývalého SSSR, že svoboda je opět ohrožena. Dnes toto ohrožení představují teroristické organizace, zdůraznil Bush. Řekl, že teroristická organizace Al-Káida Usámy bin Ládina se snaží získat chemické, biologické a jaderné zbraně. Tato teroristická síť usiluje o vyvezení "teroru do celého světa", řekl Bush. Al-Káida, obviňovaná ze zorganizování teroristických útoků na Spojené státy, podle něj operuje ve více než 60 zemích včetně některých ve střední a východní Evropě.

    V závěrečné deklaraci účastníci varšavské konference odsoudili teroristické útoky na New York a Washington z letošního září. Zároveň se zavázali k boji proti terorismu ve svém regionu i za jeho hranicemi a k podpoře veškerých protiteroristických mezinárodních aktivit.

Pages