Zprávy

Poslanci Evropského parlamentu schválili drtivou většinou požadavek, aby Evropská unie uvolnila v letošním roce miliardu eur (30 miliard korun) na nápravu povodňových škod v Německu, Rakousku, České republice a na Slovensku. Rezoluce dále zmiňuje už přislíbenou pomoc Česku ve výši 9,75 miliónu eur nových prostředků z programu Phare a 48 miliónů přesměrovaných na nápravu škod v rámci programu ISPA. "Parlament zdůrazňuje, že je třeba kandidátským zemím poskytnout další finanční pomoc z rezervy pro naléhavé potřeby," píše se bez dalšího vysvětlení v dokumentu. Zatím není jasné, podle jakých kritérií a jakého klíče budou peníze rozdělovány. Platí jen politické rozhodnutí, že z fondu budou moci čerpat jak členské, tak kandidátské země.

Všechny politické kluby v Evropském parlamentu podpořily návrh předsedy Patricka Coxe, aby poslanci z kandidátských zemích zasedli v lavicích EP jako pozorovatelé dlouho před vstupem jejich zemí do EU.

Kabinet v neděli vedle souboru úsporných opatření vyvolaných záplavami probere také návrh využití vládního povodňového konta. Na účtu je k dnešku 90,3 miliónu korun, informovala ČTK mluvčí ministerstva životního prostředí Karolína Šůlová. Peníze budou použity na bydlení pro lidi, kteří během záplav přišli o domov.

Nebezpečí infekční žloutenky A, leptospirózy, úplavice či salmonelózy v oblastech záplav ještě několik měsíců potrvá, proto se lidé nadále musí chránit. Očkování dětí od tří do pěti let proti hepatitidě A v těchto regionech je povinné. Novinářům to řekl hlavní hygienik ČR Michael Vít. Do konce týdne bude podle něj očkovací látka i ve volném prodeji, a tak se mohou nechat očkovat všichni, kteří o to budou mít zájem. "Minimálně měsíc od vyschnutí tůní hrozí leptospiróza, u hepatitidy A potrvá riziko jistě ještě dva až tři měsíce," varoval hlavní hygienik. Uvedl, že epidemiologická situace je tři týdny po záplavách v Česku nadále příznivá. Zásobení pitnou vodou je podle Víta zajištěno, bez vodovodu je 145 obcí.

Premiéři Česka a Polska Vladimír Špidla a Leszek Miller se ve středu během setkání v polské metropoli Varšavě shodli, že podzimní summit NATO v Praze by měl završit rozšíření aliance. Otevřít cestu ke členství by měl otevřít mimo jiné pobaltským státům a Slovensku, uvedl na společné tiskové konferenci předseda polské vlády po rozhovoru se svým českým protějškem. "Shodli jsme se, že blížící se summit NATO v Praze by měl završit rozšíření aliance o země, které si přejí vstup do NATO a jsou na vstup připravené," řekl Miller. Polsko dlouhodobě prosazuje zachování politiky otevřených dveří v rámci aliance. Představitelé země bez ohledu na stranickou příslušnost se opakovaně se vyslovují především pro připojení Slovenska a Litvy.