Zprávy

Ruční protitanková střela, nalezená ve čtvrtek v blízkosti pražského letiště Ruzyně, patří do série, kterou byly v roce 1980 vyzbrojeny složky federálního ministerstva vnitra. Po rozdělení Československa byla v roce 1993 větší část těchto střel převedena na Slovensko. Jak uvedla mluvčí policejního prezidia Ivana Zelenáková, čeští policisté se proto obrátí na své slovenské kolegy, aby v pátrání po původu zbraně pomohli. Kontrola zbrojních skladů v ČR, ze kterých mohla střela zmizet, dosud neskončila. Letiště Ruzyně začali od soboty střežit profesionální vojáci ze 4. brigády rychlého nasazení.

Podle mediálních informací nalezenou zbraň vyrobila bojkovická firma Zeveta. Ta podle televize Prima od roku 1975 do počátku 90. let vyrobila přes čtvrt miliónu těchto zbraní, které nevyvážela do zahraničí.

Skutečnost, že se připravují bezpečnostní prověrky letového personálu, rozhořčila mluvčího odborového sdružení pilotů Czalpa Karla Mündela. Ministerstvo vnitra by podle něj spíš mělo pracovat na ochraně posádek i cestujících před případným zneužitím letadel teroristy, a ne "vymýšlet nesmysly". Ústřední krizový štáb v pátek ustavil meziresortní pracovní skupinu, která má vypracovat pravidla pro bezpečnostní prověrky letového personálu. Piloti by ale podle Mündela už chtěli slyšet, jaká opatření budou přijata, aby se například v letadlech nenacházely volně ležící zbraně, či jak se zlepší kontrola cestujících přes Českou republiku. Zdůraznil, že problematických záležitostí je řada.

Vláda schválila návrh novely trestního řádu, který má tento zákon přizpůsobit Schengenským dohodám o volném pohybu osob. Novela se podle mluvčího Libora Roučka týká především mezinárodní spolupráce v trestní oblasti. Nutné je v zájmu právní jistoty přesně vymezit, který orgán činný v trestním řízení je příslušný k provedení konkrétního úkonu, o který požádají zahraniční orgány, dodal mluvčí. Podle Schengenské úmluvy o volném pohybu osob se na hranicích účastnických zemí nekonají celní a pasové kontroly. Současně je toto opatření doprovázeno zvýšenou ostrahou vnější hranice společenství, která má zamezit nelegální migraci. Do schengenského prostoru nyní patří Německo, Francie, Nizozemsko, Belgie, Lucembursko, Španělsko, Portugalsko, Itálie a Rakousko.

Novela branného zákona, jejíž věcný záměr schválila vláda, má snížit počet územních vojenských správ, vojenských velitelství i zaměstnanců. Tato úprava bude znamenat roční úsporu 500 miliónů korun. Počet územních vojenských správ se po vstoupení novely v platnost sníží z 86 na 35. Celkový plánovaný počet pracovníků se tak sníží z nynějších 3036 na 1340. Ministerstvo obrany připravuje celkovou reformu armády, která má vést k její profesionalizaci.

Vláda schválila návrh novely zákona o obecně prospěšných společnostech. Cílem je odstranit rozpor s právem Evropské unie, který spočívá zejména v omezení účasti cizinců ve správní radě společností. Zatímco podle nynějšího zákona mohli cizinci tvořit ve správní radě obecně prospěšné společnosti maximálně třetinu, novela toto omezení odstraňuje. Obecně prospěšné společnosti jsou neziskové organizace, které vznikly z iniciativy občanů, a stát je pouze reguluje. Jde například o nemocnice, školy a sociální zařízení, jež vyplňují prostor na trhu vedle státních či soukromých společností.

Zákon o Antarktidě, jehož věcný záměr schválila vláda, zapojí Českou republiku do ochrany bílého kontinentu. Jeho přijetím a ratifikací protokolu k mezinárodní smlouvě o Antarktidě získá ČR konzultativní status s právem hlasování na fóru poradního shromáždění smlouvy o Antarktidě. Cílem zákona je transformace mezinárodněprávních závazků ČR a úprava podmínek ochrany životního prostředí v Antarktidě, které budou platit pro české expedice. Přestože se nyní z výzkumných stanic systematicky odstraňují odpadky, Antarktida zůstává znečištěna 300.000 tun odpadu. V minulých desítiletích ho na bílém kontinentě zanechaly expedice složené z příslušníků více než čtyřiceti států, které ho obývaly a využívaly.

Pracovníci jihočeské Jaderné elektrárny Temelín udržují výkon reaktoru prvního bloku na 75 procentech, při nichž blok dodává do rozvodné sítě zhruba 705 megawattů elektrické energie. Mluvčí elektrárny Milan Nebesář uvedl, že v této etapě čeká první blok 294 zkoušek.

Předseda poslaneckého klubu sociálnědemokratické strany (SPÖ) v rakouském parlamentu Josef Cap naléhavě vyzval kancléře Wolfganga Schüssela, aby okamžitě zveřejnil dopis komisaře EU Güntera Verheugena, adresovaný rakouské a české vládě. V něm podle informací z minulého týdne Verheugen označuje pochybnosti ohledně české jaderné elektrárny Temelín za odstraněné a vyzývá k ukončení procesu posuzování bezpečnosti Temelína.

Mimořádná bezpečnostní opatření vyvolaná hrozbou teroristických útoků přijdou český stát do konce roku zřejmě na několik set miliónů korun. Jen za uplynulé čtyři týdny za ně resorty vnitra a obrany vydaly 60 miliónů korun. Informovala o tom Česká televize. Pokud ostraha strategických objektů brzy neskončí, což není pravděpodobné, bude muset ministerstvo financí odebrat peníze pro policii a armádu z rozpočtů ostatních resortů. S podobnými výdaji navíc totiž nikdo nepočítal, uvedla televize. "Bezpečnostní opatření stojí půl miliónu korun denně; jsou to mzdové i provozní náklady," řekla televizi policejní mluvčí Ivana Zelenáková. Ministerstvo obrany, které počítá s desítkami miliónů korun výdajů navíc, využívá podle jeho mluvčího Milana Řepky dosud vlastní finanční rezervy. Ani jeden z obou takzvaných silových resortů zatím ministerstvo financí o pomoc nepožádal. O zvýšení schodku státního rozpočtu nebo o vydání státních dluhopisů je podle ministerstva předčasné hovořit.