-
3.9.2002
Poválečné dekrety čs. prezidenta Edvarda Beneše nejsou součástí vstupních jednání Česka do Evropské unie. Stejně jako ostatní témata, která do jednání nepatří, musí proto být v případě zájmu některých zemí projednávána bilaterálně, nezávisle na vstupním procesu. Prohlásil to na přednášce ve Vídni dánský velvyslanec Torben Mailand Christensen, jehož země nyní EU předsedá. Reagoval tak jednoznačně na pokusy některých rakouských politických sil, které se ze "zrušení" dekretů snaží udělat podmínku českého přijetí do unie.
-
3.9.2002
Evropská komise s největší pravděpodobností koncem měsíce nevyjde vstříc ani dílčím požadavkům kandidátských zemí a z taktických důvodů nenavrhne výraznější změny v jejich prospěch v rámci jednání o podmínkách členství v zemědělské oblasti. ČTK to potvrdil generální ředitel pro rozšíření v EK Eneko Landaburu. Český vyjednávač, státní tajemník Pavel Telička v pondělí Landaburuovi naznačil, že kdyby komise v některých dílčích věcech ustoupila, usnadnila by tím české straně zaujímání pružnějších pozic v jiných bodech, takže by šlo o vzájemně výhodný obchod. Pokud se EK naopak bude strnule držet výchozího stanoviska, hrozí, že se všechny problémy nahustí do závěrečné fáze jednání, což by ji mohlo přetížit a zpomalit.
-
3.9.2002
Na největších povodňových kontech se už sešlo celkem více než 266 miliónů korun. Nejvíce peněz je zatím na účtu společnosti Člověk v tísni, která nashromáždila téměř 132 miliónů korun. Na vládní povodňové konto lidé poslali více než 77 miliónů a Česká katolická charita vybrala na pomoc lidem postiženým vodou asi 30 miliónů korun. Vybrané peníze směřují především na první humanitární pomoc, vysoušení a čištění zatopených domů. Používají se také k obnově infrastruktury, jako je například čištění zdrojů pitné vody nebo oprava komunikací. Společnosti, které získávají peníze ze sbírek, se dohodly na tom, že budou uvolňování peněz a pomoc koordinovat.
-
3.9.2002
Primární zatopení metra nezpůsobily destrukce v některých jeho stanicích, ale spíše vadné technologie a špatný protipovodňový plán. Domnívá se to šéf komise pro prošetření příčin zaplavení pražského metra, kterou zřídila Rada hlavního města Prahy, František Laudát (ODS). Podle zaměstnanců dopravního podniku bylo primárním zdrojem zatopení prolomení podlahy a stěny ve stanicích trasy B Palmovka a Můstek. Škody v metru se pohybují podle odhadů kolem dvou miliard korun.
-
2.9.2002
Čistící prostředky, rukavice, sekery a další věci přivezli v pondělí do povodněmi postižených Metel a Předmíře na Strakonicku prezident Václav Havel se svou chotí Dagmar. Podobný dar odevzdali také ve Švihově na Klatovsku a Štěchovicích v okrese Praha - západ. Podle prezidentova mluvčího Ladislava Špačka věnoval Havel asi 60.000 korun na tyto prostředky ze svého dispozičního fondu, a jsou tak jeho osobním darem. Havel se domnívá, že jeho kancelář může pomoci postiženým obyvatelům především psychickou podporou a povzbuzením. "Považuji také za docela významné, že i ve chvílích, kdy byla Praha nejvíce postižena, Hrad svítil jako jakýsi symbol toho, že stát ještě existuje," řekl ČTK prezident po krátké prohlídce Metel a Předmíře. Podle něj má jeho úřad poměrně malé materiální možnosti. "Já sám, pokud jde o konkrétní formy pomoci, se dost angažuji v naší společné Nadaci Vize 97," uvedl Havel. Prezident je přesvědčen, že nejdůležitější nyní je to, aby vláda, kraje a další instituce operativně, rychle a spravedlivě rozdělily peníze, které postiženým obcím a obyvatelům patří. Zpoždění peněz, které již vláda obcím přidělila, přisoudil Havel moderní civilizaci. "V dnešní moderní civilizaci všechno chvíli trvá, než to projde těmi konty a podobně. Pokud je mi ale známo, měly by být celé ty procedury zjednodušeny, aby to dorazilo brzy i k tomu, který se nikterak nevyzná," řekl Havel. Podle něj je obdivuhodná mohutná vlna občanské pomoci, reprezentovaná mnoha nadacemi. "Je to katastrofa nebývalých rozměrů a je obdivuhodné, jakým způsobem na to zatím společnost reaguje," uvedl prezident.
Havel s chotí při návštěvě hovořili i s některými lidmi, kteří jim vylíčili svůj osud. Seznámili se také s podezřením, podle něhož by mohli být za neštěstí Metel a několika dalších obcí zodpovědní rybáři, kteří údajně nechtěli včas upustit metelský rybník kvůli rybám. Okolnosti protržení hráze padesátihektarového rybníka, který napáchal desetimiliónové škody, nyní vyšetřují strakoničtí policisté.
-
2.9.2002
Evropská investiční banka (EIB) je připravena poskytnout České republice úvěr až ve výši jedné miliardy eur, tedy přes 30 miliard korun. S poukazem na jednání s viceprezidentem EIB Wolfgangem Rothem to řekl ministr dopravy Milan Šimonovský. "Česká republika by tento úvěr splácela 30 let se sedmiletým odkladem," uvedl ministr s tím, že úvěr by byl úročen dvěma procenty. O předložení nabídky vládě má podle Šimonovského jednat Roth ještě s ministrem financí Bohuslavem Sobotkou. "Já doufám, že to bude předloženo co nejdříve, snad už na nedělním zasedání vlády 8. září," naznačil Šimonovský.
Premiér Vladimír Špidla v neděli uvedl, že ministerstvo financí ukončí jednání o získání výhodné půjčky od EIB na obnovu povodňových škod v hodnotě zhruba 200 miliónů eur (přes šest miliard korun) během několika týdnů. Předseda vlády připustil, že půjčovaná částka může být i vyšší. Podobnou půjčku si český stát bral v roce 1997 po záplavách na Moravě. Úvěry s preferenčními sazbami navrhla EIB Německu, Rakousku, Česku a Slovensku 18. srpna. Půjčky mají umožnit dlouhodobě pokrýt financování nápravy škod, jež způsobily záplavy. Podle hlavního vyjednavače s Evropskou unií Pavla Teličky by tato půjčka byla vůbec nejlevnější, kterou lze dostat.
-
2.9.2002
Ministryně školství Petra Buzková v pondělí slavnostně zahájila nový školní rok. Ten měl původně začít pro 1,5 miliónu školáků a studentů, z nichž 99.000 zasedne v lavicích poprvé. V desítkách mateřských, základních, speciálních, středních i vyšších odborných školách v Praze i dalších místech Česka však musela být kvůli srpnovým záplavám výuka odložena. Tisíce žáků se tak do škol po prázdninách vrátí až v polovině září či začátkem října. Mnozí školáci z postižených oblastí proto zahájili školní rok ve školách v přírodě. Podle Buzkové ministerstvo školství vede nadále databázi zařízení, kam se mohou školáci se svými učiteli přesunout. Pro zaplavené školy ministerstvo našlo ve svých rezervách asi sto miliónů korun. "Rozdělili jsme tyto finanční prostředky především tím způsobem, aby za ně mohly být vybaveny třídy, případně zakoupeny učební pomůcky," upřesnila ministryně. Podle ní prostředky na investice do školství ze státního rozpočtu poputují především do obnovy. Ministerstvo se podílelo také na vyhledávání velkých firem a přípravě sponzorských smluv s těmito společnostmi, které chtějí podporovat poničené školy v regionech, dodala Buzková.
K zahájení školního roku si ministryně vybrala Základní školu Ohradní v Praze 4, kde si prohlédla třídy a pozdravila školáky. Popřála dětem i učitelům, aby se jim ve škole líbilo co nejdéle, ne jen první den. Učitelský sbor, složený převážně z žen, návštěvu ministryně ocenil potleskem a kyticí.
-
2.9.2002
Někteří učitelé základních a středních škol budou asi muset svou práci opustit. Vzhledem ke klesajícímu počtu školáků začíná být totiž pedagogů nadbytek. Z peněz, které resort ušetří na propuštěných lidech, bude moci kantory lépe odměnit, řekla ministryně školství Petra Buzková. Ministerstvo chce začít o optimalizaci sítě škol jednat s jejich zřizovateli, jimiž jsou kraje a obce. Odbory se propouštění nadbytečných pedagogů nebrání. "Máme-li zaplatit učitele správným způsobem, je potřeba, aby jich bylo tolik, kolik je potřeba pro vzdělávání dětí, které do školy chodí," uvedla ministryně. Podle ní ministerstvo ale nemůže o propouštění pedagogů rozhodovat. Stanovení počtu učitelů ve školách náleží zřizovateli. Průměrný měsíční plat v regionálním školství činí asi 13.500 korun, průměrná mzda ve státě je přitom asi 14.200 korun. Optimální počet kantorů Buzková neupřesnila.
-
2.9.2002
Celkem 6036 vojáků a občanských zaměstnanců vojenských správ se 758 kusy techniky se stále podílí na odstraňování škod po záplavách a rámci operací Obnova a Ochrana. Nejvíce, 1853 lidí a 146 strojů, pracuje v hlavním městě Praze, dalších 1037 lidí se 113 kusy techniky pak v Ústeckém kraji, řekl ČTK Petr Svatoš z táborského velitelství sil územní obrany české armády. Vojáci pracují také na obnově zničených či vážně poškozených mostů. Do pondělka jich předali deset a na dalších asi 33 místech motoristé a obyvatelé obcí čekají na náhradní přemostění. Chemičtí specialisté ze 71. záchranné a výcvikové základny z Kutné Hory se již vrátili do posádky. Dosud byli nasazeni v Neratovicích, kde monitorovali chemickou situaci a zabezpečovali chemickou očistu osob.
-
2.9.2002
Sedmačtyřicetiletý muž zemřel v sobotu při odčerpávání vody ze zaplaveného sklepa zahradní chatky v Třeboni na Jindřichohradecku. Stal se tak již sedmnáctou obětí letošních záplav. O jeho úmrtí informovali ČTK pracovníci operačního střediska jihočeské policie. Muž podle nich pracoval v uzavřené místnosti s čerpadlem, jež poháněl benzínový spalovací motor. Nadýchal se výfukových zplodin, upadl na podlahu a v záplavové vodě utonul. Přivolaný lékař konstatoval, že příčinou smrti byla intoxikace výfukovými plyny z motoru benzínového čerpadla a následné utonutí. Cizí zavinění na místě vyloučil. Během záplav zahynulo přímo ve vodě zřejmě deset lidí, ostatní zemřeli například po námaze spojené se záchrannými pracemi, po pádu podmáčeného stromu či kvůli své neukázněnosti. Podobně ničivé záplavy na Moravě a ve východních Čechách před pěti lety připravily o život 50 lidí, většina utonula.
Pages
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 13648
- 13649
- 13650
- 13651
- 13652
- 13653
- 13654
- 13655
- 13656
- …
- následující ›
- poslední »