Zprávy

Českou republiku navštívil evropský komisař pro rozšíření Günter Verheugen. Seznámil se tu s rozsahem škod, které způsobily nedávné záplavy, a potvrdil, že Evropská unie pomůže s jejich odstraňováním. Česko jako okamžitou výpomoc dostane 58 milionu Eur, tedy zhruba 2 miliardy korun. Současně může podle Verheugena čerpat i peníze z nově zřizovaného evropského fondu k překonávání katastrof. Zřízení tohoto zvláštního fondu, do něhož bude vloženo půl miliardy eur, schválila Evropská komise ve středu. Verheugen dosud nespecifikoval, kolik peněz z tohoto fondu a za jakých podmínek může získat Česká republika. Podle premiéra Vladimíra Špidly je však nabídka Evropské unie důkazem, že hranice mezi naší zemí a unií se rozplývají. Po schůzce s ministrem zahraničí Cyrilem Svobodu zdůraznil komisař Verheugen, že Česká republika by měla už nyní připravovat projekty rozsáhlé obnovy země, k nimž bude chtít využít peníze ze strukturálních fondů EU v roce 2004. Znovu potvrdil, že právě toto datum má být rokem rozšíření EU. Verheugen i Svoboda shodně prohlásili, že rychlá pomoc Bruselu po katastrofálních záplavách v Česku je ukázkou, že členství v EU bude výhodné.

Katastrofální záplavy mají také jednu světlou stránku a tou je "mimořádné" zlepšení vztahů s Rakouskem i s dalšími okolními státy. Na setkání s novináři to uvedl český ministr zahraničí Cyril Svoboda. Pozitivně o vzájemných vztazích hovořil ve Vídni i předseda dolní komory rakouského parlamentu, Národní rady Heinz Fischer. Fischer konstatoval, že "existuje šance na obrat k lepšímu", a vyzval k využití všech příležitostí k "posílení vzájemnosti". Obě země, ač stižené stejným neštěstím, si v těžkých situacích pomáhaly: v Rakousku zasahovali čeští hasiči, Vídeň zase Česku nabídla očkovací látky proti žloutence. Vztahy Prahy s Vídní jsou dlouhodobě poznamenány spory o jadernou elektrárnu Temelín a o poválečnou legislativu a její údajné diskriminační dopady v současnosti. Svoboda se uplynulý víkend na Evropském fóru v tyrolském Alpbachu setkal se svou kolegyní Benitou Ferrerovou-Waldnerovou i rakouským kancléřem Wolfgangem Schüsselem. Problematickým otázkám se vyhnuli a hovořili především o povodních. Nedávno se také v Berlíně konal takzvaný povodňový summit, na němž se sešli premiéři zemí střední Evropy.

V provizorně zajištěném zásobníku chloru v neratovické Spolaně už zbývají necelé dvě tuny nebezpečného plynu. Od pondělí se podařilo odborníkům odsát a přepracovat na méně nebezpečný chlornan 10 tun kapalného chloru a odčerpávání zbytku chloru ze zásobníku číslo 7 by mohlo skončit ve čtvrtek večer. Specialisté také zajistili čtyři kontejnery plné chemikálií, které před dvěma týdny vyplavila povodeň ze Spolany.

Povodně podle guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy nezměnily pohled centrální banky na vývoj domácí ekonomiky. V letošním roce se podle něj ekonomický růst zpomalí pouze o několik desetin procenta oproti předchozím předpokladům. ČNB zatím nemá v úmyslu kvůli vlivu povodní měnit prognózu růstu HDP v letošním roce, podle níž by měla ekonomika vzrůst o 2,0 až 2,7 procenta. Dopad povodní do letošního HDP by neměl být výrazný, protože voda nijak výrazně nezničila výrobní kapacity, ale pouze dočasně omezila výrobu a k obnovení by mělo dojít rychle. Naopak odstraňování povodňových škod může vést v příštím roce k oživení domácí poptávky. Také dopad do inflace bude podle Tůmy zanedbatelný. Povodně mohou vést k růstu zemědělských cen či cen ve stavebnictví, ale do celkové inflace se vliv povodní příliš nepřeleje. Bankovní rada ČNB proto rozhodla ponechat úrokové sazby beze změn. Česká národní banka nemá ani signály o tom, že by příliv peněz od zahraničních zajišťoven tuzemským pojišťovnám na vyplacení povodňových škod měl znamenat náraz pro trh s korunou. Vliv na kurs koruny by neměly mít ani peníze ze zahraniční pomoci, protože platí dohoda ČNB a ministerstva financí o tom, že tyto prostředky půjdou přes účty centrální banky. Pojišťovny předpokládají, že od zajišťoven dostanou většinu z povodňových škod, které nyní odhadují na více než 20 miliard Kč.