• 17.10.2001

    Rakouští odpůrci jihočeské jaderné elektrárny Temelín ohlásili další protestní akce na hraničních přechodech s Českou republikou, během níž ale údajně nehodlají zablokovat dopravu. ČTK to řekl šéf platformy Stop Temelín Josef Neumüller. Již tuto neděli se na přechodu Weigetschlag/Studánky uskuteční bohoslužba pod heslem "Čerpat naději proti jadernému ohrožení". Podobná akce s cílem zabránit předběžnému uzavření energetické kapitoly Česka v přístupových jednání v Bruselu se bude konat i příští pátek na přechodu Guglwald/Přední Výtoň. Obě akce budou bez blokád, zdůrazňují organizátoři. Lékaři z Horních a Dolních Rakous, Salcburska a Bavorska zase 17. listopadu uspořádají shromáždění na přechodu Wullowitz/Dolní Dvořiště. Vedle povolených protestů se odpůrci atomu v pondělí dohodli i na konání neohlášených blokád hraničních přechodů s ČR.

  • 16.10.2001

    Ministr vnitra Stanislav Gross soudí, že obyčejným lidem v ČR nebezpečí otrávených zásilek nehrozí. Podle něj není důvod propadat panice. Obyvatelé v pondělí policii upozornili na 34 zásilek, o jejichž bezpečnosti pochybovali v souvislosti s rozšiřováním nebezpečné sněti slezinné ve Spojených státech. Gross řekl, že nechce podceňovat rizika, lidé by však podle něj měli uvážit, zda je jejich podezření opodstatněné nějakou zvláštní okolností. Ministr nepředpokládá, že nebezpečné dopisy dojdou na adresy řadových občanů, věc by se podle něj spíše týkala firemní pošty. Před možnou panikou vyvolanou "vtipálky", kteří v České republice mohou šířit podezřelé dopisy, varoval v pondělí premiér Miloš Zeman.

    Nejvíc práce měli v pondělí pravděpodobně hasiči v Karlových Varech, kde se našly hned čtyři zvláštní obálky. Před 11:00 neprodyšně uzavřeli kvůli podezřelé obálce ze zahraničí okolí prodejny s modelářskými potřebami. Za použití ochranných prostředků obálku v obchodě izolovali, aby předešli kontaminaci prostředí. Zatímco první zásilka byla opravdu podezřelá, a to zvláštním písmem, další tři poplachy se dají přičíst psychóze.

  • 16.10.2001

    Ačkoli německé veřejnoprávní televize ARD a ZDF předem v německých médiích avizovaly, že ve svých nejnovějších publicistických magazínech poukáží i na stopy, které ve snahách islámských teroristů získat zbraně hromadného ničení vedou také do České republiky, ARD se v odvysílaném pořadu o ČR vůbec nezmínila. Relace ZDF bude uvedena až dnes večer. Expert na kontrolu zbrojení na Stanfordově univerzitě v USA Friedrich Steinhäusler v pořadu televize ARD Report poukázal na na to, že se organizace Al-Káida pokoušela získat jaderné materiály za pomoci ruské mafie. Jednání o tom měla probíhat v Evropě, což teď zkoumají evropské tajné služby. Předem avizované Steinhäuslerovo vyjádření, že bylo v Praze zadrženo několik kilogramů vysoce obohaceného uranu z Ruska, však v relaci ARD nezaznělo. Chybělo také sdělení, že banda, která byla zajištěna, prý pracovala s prostředníky z Česka, Běloruska, Ruska a Německa.

  • 16.10.2001

    Premiér Miloš Zeman v pondělí připustil, že zakázku na dodávku nadzvukových stíhaček pro české vojenské letectvo může získat i společnost Boeing se svými stroji F-16. Potvrdil tak informace deníku Právo, podle nichž USA tlačí Českou republiku právě do tohoto nákupu. Američané přitom současné výběrové řízení na dodávku před časem společně s dalšími firmami opustili a tak v něm zůstalo jen britsko-švédské konsorcium BAe Systems s letounem JAS 39 Gripen.

    "Můj postoj byl vždy založen na principu, že čím více uchazečů na jednu zakázku, tím lépe pro Českou republiku," řekl v pondělí premiér. Doplnil, že nabídku americké vlády lze "do jisté míry chápat jako opožděný vstup do tendru". Česká strana bude podle Zemana dále jednat s oběma stranami a zvítězí pro Česko výhodnější nabídka. "Protože ironie mi byla vždy bytostně cizí, nikdy bych se neodvážil diskutovat o tom, zda je rozumné, jestliže jednou nám říkají, že stíhačky nepotřebujeme a podruhé nám říkají, že je potřebujeme, ovšem za předpokladu, že budou dodány právě od nich," komentoval s úsměvem současnou situaci okolo nákupu nadzvukových letounů Zeman.

  • 16.10.2001

    Představitelé rakouských protijaderných sdružení se v hornorakouském Freistadtu dohodli na obnovení blokád hraničních přechodů s Českou republikou. Chtějí tak upozornit na nevyřešené bezpečnostní otázky ohledně jihočeské jaderné elektrárny Temelín a přimět rakouskou vládu, aby nesouhlasila s předběžným uzavřením energetické kapitoly v přístupových jednáních Prahy s Evropskou unií. Šéf platformy Stop Temelínu Josef Neumüller uvedl, že protesty budou zahájeny do deseti dnů. Poznamenal, že demonstranti si během příštích protestů sednou na vozovku a neumožní průjezd automobilů.

  • 16.10.2001

    O posílení potřeby rozšířit Evropskou unii po teroristických útocích z 11. září, nutnosti boje proti xenofobii a rasismu, které jsou mimo jiné živnou půdou terorismu, i o možnosti zapojení České republiky do Paktu stability pro jihovýchodní Evropu jednal v pondělí v Řecku se svým protějškem Jorgosem Papandreem český ministr zahraničí Jan Kavan.

    Kavan, který je od neděle v Řecku na oficiální návštěvě, se setkal také s řeckým prezidentem Konstantinem Stefanopulosem a zúčastnil se zasedání česko-řecké Rady pro rekonstrukci a rozvoj. Jednat bude i s ministrem obrany Akisem Tsochadzopulosem. Ministři Kavan a Papandreu se při jednání shodli, že nyní "je mnohem, mnohem větší důvod rozšířit EU a NATO, než tomu bylo před 11. zářím," řekl ČTK z Atén mluvčí ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil. "Musíme světu ukázat, že 11. září naše společné projekty nezpomalí, ale právě naopak," řekl Papandreu. Naznačil v této souvislosti, že Řekové by chtěli, aby proces rozšíření byl definitivně završen v roce 2003 v Soluni, kdy bude Řecko předsedat EU. "Pakliže by se ovšem tento proces nepodařilo ukončit už o půl roku dříve, za předsednictví Dánska," dodal Kavan.

  • 15.10.2001

    Vláda má vytipováno několik míst, kam by se v případě potřeby mohla z centra Prahy odstěhovat rozhlasová stanice Svobodná Evropa (RFE/RL). Jak řekl premiér Miloš Zeman v diskusním pořadu české soukromé televize Nova, ke stěhování rádia by vláda podle něj přistoupila ve chvíli, kdy by bylo zřejmé, že "teroristický útok nelze stoprocentně odvrátit". "Kdyby došlo k tomuto útoku na Svobodnou Evropu, bude to mít těžko představitelné důsledky, je proto vhodné, a to není zbabělost, ale opatrnost, Svobodnou Evropu přestěhovat do místa, kde bude moci být střežena lépe a efektivněji a kde i okolí, bude takové, že minimalizuje počet obětí," uvedl premiér. Budovu RFE/RL střeží od 27. září obrněné transportéry. Ministr vnitra Stanislav Gross opatření odůvodnil informacemi o konkrétním hrozícím teroristickém útoku na tuto budovu. Podle Zemana musí být potrestáni lidé střežící budovu rádia, kteří jsou zodpovědní za to, že neznámý pachatel odcizil z obrněných vozidel odrazová světla. K činu se přihlásilo recesistické sdružení Rudý doutnák s tím, že jim nikdo z ostrahy nekladl žádné překážky.

  • 15.10.2001

    Spory antraxu, který se v posledních dnech objevil na Floridě, nepocházejí z Česka. Čeští policisté a pracovníci civilní rozvědky o tom mají téměř stoprocentní jistotu. V diskusním pořadu České televize Naostro to uvedl v neděli ředitel civilní rozvědky František Bublan. Připustil však, že jeho úřad nemá přesný přehled o tom, jak se s nebezpečnými látkami v někdejším Československu nakládalo například v 60. a 70. letech

    Výskyty sněti slezinné na Floridě mají podle listu The Observer známky teroristického útoku. Podezření, že si teroristé mohli obstarat nebezpečné chemické látky právě v České republice, už před několika týdny zveřejnil britský spisovatel Simon Reeve. Zmiňoval se v této souvislosti také o nebezpečném botulotoxinu. České úřady ale po několikadenním vyšetřování sdělily, že naše země rozhodně zdrojem této látky není.

  • 15.10.2001

    Zhruba tři čtvrtiny obyvatel České republiky by souhlasily s výraznějším omezením osobní svobody výměnou za větší bezpečí před hrozícími teroristickými útoky. Podle výsledků průzkumu agentury TNS Factum exkluzivně pro ČTK je také osm lidí z deseti pro zavedení kontrol cestujících i zavazadel ve veřejné dopravě. Šetření dále ukázalo, že 75 procent dotázaných se nebrání instalaci bezpečnostních zařízení u kin, divadel či muzeí. S opatřeními většina veřejnosti souhlasí, přestože by přinesly zdražení vstupného či zdržení v případě prohlídek zavazadel.

    Obdobné výsledky zaznamenal průzkum společnosti SC&C, který zveřejnily Lidové noviny na konci září. Pro zvýšení pravomocí policie a omezení občanských práv se v něm vyslovilo 83 procent respondentů, tedy zhruba o osm procent více než nyní. Třicet procent účastníků průzkumu podle SC&C dokonce uvedlo, že by zemi před teroristy lépe ochránila vláda pevné ruky.

  • 15.10.2001

    Představení České republiky v souvislosti s jejím úsilím o začlenění do Evropské unie je cílem Českých dnů ve Španělsku. Uskuteční se 17. a 18. října v Madridu. "Během těchto dvou dnů budeme lobbovat v tom nejlepším slova smyslu za Českou republiku a budeme se snažit vytvořit veřejné mínění nám nakloněné," řekl ČTK předseda Senátu Petr Pithart. Do Španělska pojede v čele delegace českých politiků, politologů, ekonomů i umělců. Španělsko bude v první polovině roku 2002 předsedat EU. Pithart připomněl, že právě první polovina příštího roku bude možná "rozhodující půlrok" v dosavadním procesu rozšiřování EU. I když je dost dobře možné, že příslušné protokoly budou podepsány až na podzim příštího roku, ta nejtěžší jednání, například o zemědělské politice či fondech EU, se uskuteční za španělského předsednictví, uvedl Pithart, který bude v rámci dnů hovořit o vývoji České republiky od roku 1989.

Pages