Zprávy

Od 1. září začíná v České republice platit nový transplantační zákon. Ten podle mnohých lékařů snižuje šance na záchranu lidí, kteří potřebují nový orgán. Týká se to prý zejména dětí, protože rodiče mohou odmítnout odběr orgánů svého potomka do jeho 18 let. U dospělých zůstává zachován princip předběžného souhlasu. Pokud tedy člověk ještě za života odběr neodmítne, orgán mu může být odebrán. Zákon nově zavádí registr lidí, kteří odběr odmítají.

Politický návrh na zřízení zvláštního fondu EU pro nápravu důsledků katastrof schválili v sobotu ministři zahraničních věcí 15 členských zemí Evropské unie. Oznámili, že tento fond bude sloužit jak členským, tak kandidátským zemím. Není tedy vyloučeno, že z něj bude moci ČR čerpat při odstraňování následků srpnových povodní. "Je to nástroj solidarity pro všechny členské a kandidátské země, pro všechny Evropany," řekl předseda Evropské komise Romano Prodi. Jak dodal, panuje především silná politická vůle tuto solidaritu prokázat. Připomněl, že vrcholné schůzky v Berlíně bezprostředně po záplavách se zúčastnili premiéři Německa a Rakouska, členů EU, stejně jako kandidátů České republiky a Slovenska. Ministři pověřili Evropskou komisi, aby záhy vypracovala přesný návrh statusu takového fondu, jeho financování a podmínek výplat z něj, který schválí na příští řádné schůzi 30. září. Do té doby se k němu vysloví ještě ministři financí. Souběžně se bude návrhem komise koncem září zabývat také Evropský parlament, který ovšem připravuje debatu o následcích povodní už na příští týden. Romano Prodi uvedl, že se Evropská komise bude snažit najít peníze ještě z letošního rozpočtu EU, které by mohly být vyplaceny na sklonku roku - pak by se mohla hlásit také Česká republika. Od roku 2003 má podle jeho představ být do fondu převedeno 500 miliónů eur (15 miliard korun). Slíbil, že exekutiva EU bude dál spěchat. Na detailním technickém návrhu statusu fondu se podle něj již pracuje. Jeho dokončení označil za otázku dní.

Mezi šéfy diplomacií tedy neuspěly názory, že by bylo kvůli "čistotě" hospodaření EU lepší vyčlenit fond pouze pro členské země a kandidátům nabízet případně pomoc z rozpočtových kapitol, které jim jsou určeny. Ministři se shodli, že by nebylo únosné po poslední zkušenosti takto pomoc rozdělovat. "Je to podstatná prověrka evropské solidarity. Fond je v zásadě otevřen i pro kandidátské země," řekla rakouská ministryně Benita Ferrerová-Waldnerová. "Je důležité předvést solidaritu s ostatními uvnitř EU i mimo ni," zdůvodnil rozhodnutí dánský ministr zahraničí Per Stig Möller, který neformální ministerské schůzi v Helsingöru na severním dánském pobřeží předsedal. Ocenil, jak rychle a pružně Evropská komise zareagovala na přírodní katastrofu ve střední Evropě.

Předseda vlády Vladimír Špidla ocenil v pátek ve Žďáru nad Sázavou práci dobrovolných hasičů během záplav. "I tato povodeň ukázala, že dobrovolní hasiči se nezpronevěřili svému poslání, byli všude, kde jich bylo potřeba a jejich práce si získala mimořádnou úctu," řekl premiér Špidla na letní slavnosti ke 115. výročí založení dobrovolných hasičů. Slavnost se konala v rámci oslav 750. výročí založení žďárského cisterciáckého kláštera. Na louce u Bránského rybníka poděkoval premiér před stovkami lidí nejen hasičům, ale všem, kteří se zapojili do zdolání katastrofy, kterou Česká republika ve své historii dosud nepoznala. Připomněl, že dobrovolné hasičské sbory vznikaly v 19. století pod heslem "Bližnímu ku pomoci". "Za více než sto let na sebe tisíce lidí vzaly dobrovolně tuto službu, naučili se ovládat techniku a ve stovkách případů pomohli a bohužel i v řadě případů ztratili své zdraví nebo život," dodal. V době povodní se na desítkách míst mnohokrát přesvědčil, že jsou to dobří lidé. "Jako politik jsem velmi rád, že jeden z dobrovolných hasičů se rozhodl kandidovat do Senátu," řekl Špidla na závěr. Na Žďársku, kde je 10.000 dobrovolných hasičů, bude v říjnu usilovat o křeslo v horní komoře parlamentu jejich okresní starosta Jan Dřínek, který má i podporu Špidlovy ČSSD.

Česká republika jedná o ochraně svého vzdušného prostoru s některými zeměmi Severoatlantické aliance. Na letecké přehlídce v Hradci Králové to prohlásil ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Další podrobnosti nesdělil. Tvrdík má v polovině září předložit vládě návrhy vzdušné ochrany země. Už teď je totiž jisté, že kvůli záplavám nebude mít Česká republika potřebných 60 miliard korun na nákup 24 nových stíhaček Gripen. Ministr zopakoval, že variantami je nákup menšího počtu letadel, pronájem letounů nebo zabezpečení ochrany vzdušného prostoru ve spolupráci s partnery z NATO. Práci na potřebných analýzách podle něj již obnovilo Centrum pro nákup nadzvukových stíhacích letounů. Současně ministerstvo obrany vytváří příslušné pracovní či konzultační skupiny s jednotlivými státy, které mohou připadat v úvahu jako dodavatelé bojových letounů pro českou armádu.