Zprávy

Asi stovka rakouských odpůrců jaderné elektrárny Temelín zablokovala v neděli odpoledne silnici asi sto metrů od hraničního přechodu Wullowitz (na české straně Dolní Dvořiště). Jejich hlavním požadavkem bylo znemožnit kvůli Temelínu uzavření kapitoly energetika při jednání o vstupu České republiky do Evropské unie. Po osmdesáti minutách rakouští odpůrci Temelína blokádu přechodu ukončili. Shodli se ale že v protestních akcích tohoto druhu budou dále pokračovat. Ta nejbližší, jak účastníkům řekl Josef Pühringer z Hornorakouské platformy proti jadernému nebezpečí, by se měla uskutečnit 31. října opět ve Wullowitzu. "Skutečnost, že dnes ráno dosáhl první reaktor Temelína výkonu 75 procent, neznamená nic jiného, než že proti této nebezpečné elektrárně musíme protestovat ještě víc," řekl po ukončení dnešní akce Josef Neumüller ze spolku Stop Temelín.

Více než stovka hornorakouských odpůrců jihočeské jaderné elektrárny Temelín se v neděli 30 sešla k další demonstraci na hraničním přechodu Weigetschlag (na české straně Studánky). Účastníci akce, jejíž součástí byla i krátká bohoslužba, odmítli úvahy o ukončení procesu z Melku ohledně bezpečnosti Temelína. Podle nich proto nemůže být uzavřena ani kapitola energetika v rámci jednání o vstupu Česka do Evropské unie. "Jsme zklamáni výroky evropského komisaře Güntera Verheugena, že pochybnosti o bezpečnosti Temelína byly odstraněny. Domníváme se, že pan Verheugen nemá dostatek informací. Podle nás Temelín neodpovídá západním standardům. Trváme na tom, že kapitola energetika v rámci vstupních jednání Česka s EU by neměla být uzavřena," řekl poslanec hornorakouského zemského sněmu a předseda Rakousko-českého protiatomového výboru Otto Gumpinger.

Celkem 490 lidí evakuovali hasiči v pátek z několika budov v Chotěboři v okrese Havlíčkův Brod, kde ve třech krátce po sobě jdoucích anonymních telefonátech někdo oznámil uložení tří bomb. "Šlo o plané poplachy," řekla vedoucí odboru pro styk s veřejností generálního ředitelství hasičského záchranného sboru Hana Křivanová.

Pokud jde o podezřelé zásilky, hasiči do sobotního dopledne vyjeli ke 163 zásilkám. Nálezy se předávají Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), který je zkoumá kvůli možnému ohrožení snětí slezinnou (antraxem). Lidé se neobvyklých zásilek bojí proto, že v USA se několik lidí antraxem nakazilo z prášku, který dostali poštou. Zásilky a předměty, které SÚJB prověřuje, mohou být spáleny jen se souhlasem policie a pošty. Pošta k tomu bude vydávat rozhodnutí, neboť je za zásilky zodpovědná. Policie má dohlížet na to, zda nejsou ničeny důkazy důležité v trestním řízení.

Vlnu zpráv o podezřelých předmětech odstartovalo v pondělí upozornění na bílý prášek u stanice metra Muzeum v Praze 1. Ten den počet obdobných hlášení činil 65. V úterý hasiči a policisté vyjeli ke 218 případům a ve středu ke 447. Ve čtvrtek začala vlna hlášení opadat, bylo jich něco přes 170.

Předsedové opozičních parlamentních stran nesouhlasí s vládou v některých bodech vyjednávání o vstupu České republiky do Evropské unie. Nelíbí se jim například postup kabinetu při uzavírání kapitoly, která omezí volné zaměstnávání Čechů v zemích Evropské unie, a to i po vstupu do EU. Novinářům to řekli po páteční schůzce s ministrem zahraničí Janem Kavanem. Kapitola o volném pohybu osob patří mezi nejcitlivější při vyjednávání o vstupu země do unie. Česká diplomacie přišla s návrhem, že pokud bude pro občany ČR platit pracovní omezení, tak by země měla přistupovat podobně k dalším přijímaným státům.

Kavan by se rád s předsedy parlamentních stran sešel do konce roku ještě jednou. Připomínek opozice chce využít i při psaní dokumentu, týkajícího se kapitol, jež by ráda ČR co nejdříve uzavřela. Materiál chce Kavan příští týden předložit vládě. Ministr zahraničí se s představiteli parlamentních stran sešel už po několikáté. Pravidelné schůzky mají podle něj zabránit sporům, které by mohly ohrozit přijetí země v první vlně rozšiřování EU. Vyjednávání vstupu země do unie totiž podle něj není jen otázkou sociálnědemokratické vlády, ale je třeba získat podporu všech parlamentních stran.

Zavedená bezpečností opatření zůstávají v platnosti. Konstatoval to v pátek Meziresortní krizový štáb v souvislosti se zvyšováním napětí v Izraeli. Ministr vnitra Stanislav Gross po jednání krizového štábu řekl, že i v Česku bude na základě zahraničních požadavků nutné zvýšit bezpečnostní prověrky letového personálu. V maximální míře je podle něj třeba vyloučit, aby některý z členů posádky letounu a další personál nebyli napojeni na teroristy a jiné podezřelé osoby. Ministr Gross také řekl, že do pátečního poledne vyjeli hasiči a policisté k 66-ti podezřelým zásilkám. Situace se však mírně uklidňuje - do značné míry k tomu přispěla i zřízená konzultační linka.

Zásilky a předměty, které kvůli možnému ohrožení antraxem zkoumá Státní úřad pro jadernou bezpečnost, budou spáleny pouze se souhlasem policie a pošty. V žádném případě nebudou ničeny obálky, které obsahovaly podezřelý prášek. Po jednání krizového štábu to novinářům řekl ministr vnitra Stanislav Gross. Pošta může likvidaci zabránit v případě, že se bude jednat o cennou zásilku. V případě jejího zničení za ni totiž pošta odpovídá a musela by nahradit škodu. Policie může zničení stopnout ve chvíli, kdy se bude domnívat, že pro ni bude zásilka důležitá v trestním řízení. Pokud se tyto dvě instituce k zásilce nevysloví, bude spálena.