-
26.8.2002
Ochranný systém metra byl připraven odolávat pouze stoleté vodě. Záplavy, které hlavní město postihly, ji však několikanásobně předčily, a proto způsobily netěsnost některých tlakových uzávěr. Následné zatopení tedy nevzniklo zanedbáním bezpečnostních opatření, nedodržením povodňového plánu či selháním pracovníků, řekl v pondělí novinářům technický náměstek závodu Metro Josef Němeček. Reagoval tak na informace z tisku, podle nichž nebyly tlakové závěry metra uzavřeny včas. Podle pondělního Práva se měly ohrožené stanice začít zavírat podle povodňového plánu podzemní dráhy o den dříve, než se stalo. Zástupci dopravního podniku ale podobné údaje odmítají.
-
26.8.2002
Zatopením části pražského metra se bude zabývat komise odborníků, kterou v úterý ustanoví městská rada. Podle primátorova náměstka Jiřího Paroubka (ČSSD) budou sociální demokraté podporovat návrh, aby v komisi nebyl nikdo, jehož práce souvisí s dopravním podnikem. "Musejí tam být odborníci a členové koalice a opozice, kteří nejsou s podnikem spojeni," řekl v pondělí Paroubek novinářům. Neměl by tam tedy zasednout například generální ředitel podniku Milan Houfek ani zastupitelé, kteří působí v představenstvu a dozorčí radě, dodal.
Po povodni nefungovalo 25 stanic podzemní dráhy, tedy asi polovina. Voda zatopila nebo poškodila 17 stanic, stále se odčerpává. Část podzemní dráhy má přitom sloužit jako protiatomový a protichemický kryt.
-
26.8.2002
V pražském metru jsou prostory, které zřejmě nikomu nepatří. Tvrdí to náměstek primátora Martin Hejl. Podle něj je podzemní dráha rozdělena na civilní část a jakousi necivilní, za kterou ale neodpovídá ani město ani dopravce. Ministerstvo obrany popírá, že by případné necivilní prostory v pražském metru spadaly do jeho kompetence. Podle Jaroslava Vykoukala z generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru je ochrana obyvatelstva v metru úkolem hasičů. Mluvčí dopravního podniku Michaela Kuchařová trvá na tom, že prostory metra fungují buď v provozním, nebo ochranném režimu. Stále jsou to ale tytéž prostory. Netuší, proč by za prostory metra měl odpovídat někdo jiný než jeho provozovatel, tedy dopravní podnik.
-
26.8.2002
Již 430 dobrovolníků vyslala během uplynulých 14 dnů obecně prospěšná společnost Člověk v tísni do oblastí, které se potýkají s následky ničivých povodní. Do desítek obcí a měst vypravuje nejen dobrovolníky a humanitární zásilky, ale i statiky a psychology. Sbírka SOS Povodně vynesla do pondělí 89 miliónů korun, dodala. Dobrovolníci jezdí především do menších a silně postižených obcí, které nejsou ve středu mediálního zájmu a které nejsou schopny si pomoci samy. Společnost působí zejména v okresech Mělník, Litoměřice, Praha-západ a Beroun, v jižních Čechách a na Plzeňsku.
-
26.8.2002
Hladina Vltavy v Praze stále pozvolna klesá a snižuje se i množství vody protékající řekou. Protože však povodeň vyřadila z provozu čističky odpadních vod, přímo do Vltavy i v hlavním městě tečou všechny splašky. Vodohospodáři proto budou průtok držet zvýšený, aby se nečistoty ředily. Dokud se neopraví ústřední pražská čistírna na Císařském ostrově, neklesne průtok pod 300 metrů krychlových za sekundu, řekl v pondělí dispečer Povodí Vltavy Jiří Habermann s odvoláním na požadavek krizového štábu magistrátu. Průměrný roční průtok Vltavy v Praze - Malé Chuchli je 148 metrů krychlových za sekundu. Čistička na Císařském ostrově by měla být částečně v provozu do šesti týdnů.
-
26.8.2002
Lidé postižení povodněmi budou moci až do konce letošního roku jezdit vlaky Českých drah za levnější tzv. zákaznické jízdné. Dráhy nyní v souvislosti se záplavami přepravují za zákaznické jízdné všechny cestující i bez potřebných dokladů, tento režim ale skončí 2. září. Povodňové karty Z, které umožní nárok na levnější jízdenky, získají zákazníci bezplatně proti potvrzení o přímém poškození povodní od orgánů státní správy či samosprávy.
-
26.8.2002
První oficiální schůzka nového premiéry Vladimíra Špidly s komisařem Evropské unie pro rozšíření Günterem Verheugenem bude ovlivněna živelní katastrofou, která před dvěma týdny postihla Českou republiku. Verheugen navštíví českou metropoli ve čtvrtek a jednat by měl s diplomaty a politiky o rozšíření EU. Jak však uvedl Jindřich Marek z tiskového odboru Úřadu vlády, hovory se patrně stočí k povodním. O pomoci EU povodněmi postižené České republice bude komisař ve čtvrtek vedle dalších politiků jednat i s prezidentem Václavem Havlem. "Verheugenova cesta v tomto směru naváže na návštěvu předsedy Evropské komise Romana Prodiho v Praze," dodal v této souvislosti mluvčí prezidentské kanceláře Martin Krafl.
V jednáních o povodňové pomoci naváží politikové na takzvaný protipovodňový summit z 18. srpna, kdy v Berlíně o pomoci zemím střední Evropy postiženým záplavami diskutovali představitelé EU s premiéry postižených zemí a hostitelem - německým kancléřem Gerhardem Schröderem. Na konkrétní pomoci se politické špičky nedohodly, Špidla tehdy ocenil zejména návrhy Evropské investiční banky na poskytnutí rozsáhlých úvěrů za výhodné úroky. Spoušť, kterou napáchala rozbouřená Vltava v Praze, si už před berlínskou schůzkou prohlédl Prodi v doprovodu komisařky pro životní prostředí Margot Wallströmové. Potvrdil, že EU poskytne Česku na odstranění následků povodní okamžitou pomoc ve výši skoro 58 miliónů eur, což je více než 1,7 miliardy korun. Komise a Česká republika se dohodly na vytvoření pracovní skupiny, která bude operativně řešit požadavky nejvíce zdevastovaných oblastí.
-
26.8.2002
Rozhodnutí o možném nákupu stíhaček odsune česká vláda kvůli záplavám s největší pravděpodobností až na dobu po listopadovém summitu Severoatlantické aliance v Praze. Českým velvyslancům to na pondělní poradě řekl ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka má vláda jednat o levnější variantě ochrany vzdušného prostoru do měsíce: ve hře je stále nákup britsko-švédských gripenů, ale i starších letadel, které například nabízeli Američané. Vláda podle Tvrdíka určitě nenakoupí všech plánovaných 24 bojových letounů Jas-39 Gripen. Podle Svobody situace po záplavách otevřela i prostor pro úvahu o nákupu amerických letadel.
-
26.8.2002
Sbližování Spojených států a Ruska by mohlo oslabit vazby mezi Evropou a USA, domnívá se premiér Vladimír Špidla. K užší spolupráci obě velmoci podle něj dospěly mimo jiné kvůli středoasijským ložiskům nafty, což je přirozený geopolitický důvod. "Jistým způsobem to pociťuji jako riziko ve vztahu k oslábnutí euroatlantické vazby," řekl v pondělí premiér Špidla na poradě českých velvyslanců. Přirozený zájem Spojených států se z bezpečné a klidné Evropy přesouvá někam jinam, dodal český premiér.
Rusko-americké vztahy se výrazně zlepšily po loňských teroristických útocích na USA a poté, co se Rusko postavilo na stranu protiteroristické koalice. Obě země učinily do té doby řadu ústupků a existuje spíš méně záležitostí, na které mají obě velmoci rozdílný názor. S Ruskem letos začalo úžeji spolupracovat NATO, mimo jiné v souvislosti s bojem proti terorismu. Novou epochu vztahů zahájil v květnu summit v Itálii, kde se zástupci 19 členských zemí aliance a Ruska dohodli na vytvoření Rady NATO-Rusko. Rada NATO-Rusko se bude zabývat širokým okruhem bezpečnostních témat a Rusko v ní bude mít stejný hlas jako členské země aliance.
-
26.8.2002
Rakouská ministryně zahraničí Benita Ferrerová-Waldnerová nevidí žádný důvod pro to, aby Rakousko vetovalo přijetí České republiky do Evropské unie. Uvedla to agentura APA s odvoláním na vyjádření ministryně v rámci Evropského fóra, které v těchto dnech probíhá v tyrolském Alpbachu. Ferrerová-Waldnerová, která se v neděli odpoledne sešla v Alpbachu s českým ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou, podle APA mimo jiné uvedla, že podle ní již "veto kvůli Temelínu nepřichází v úvahu". Pokud jde o takzvané Benešovy dekrety, "musí se o nich ještě mluvit", ale ani v nich nevidí ministryně "důvod pro vetování" (vstupu ČR do EU). Rakouská politička dále uvedla, že počítá s rozšířením Evropské unie o deset nových členů v plánovaném termínu 2004, i když "stále existují některé oblasti, které nejsou bez problémů". K těmto oblastem patří především zemědělství, ale z rakouského hlediska i otázka transitní dopravy. Nové odmítnutí dohod z Nice v irském referendu by podle ní bylo "katastrofou".
Pages
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 13655
- 13656
- 13657
- 13658
- 13659
- 13660
- 13661
- 13662
- 13663
- …
- následující ›
- poslední »