• 9.10.2001

    Získat konkrétní informace o dopadech provozu jaderných elektráren a budování hlubinného úložiště radioaktivního odpadu chtějí senátoři z výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí v rámci nadcházející cesty do Finska. Hlubinné úložiště radioaktivního odpadu by mohlo podle některých úvah vzniknout i v ČR. Vybudování úložiště, které má začít fungovat až za 50 let, bude stát 50 miliard korun v současných cenách. Zatím byla pouze vytipována místa, kde by úložiště mohlo vzniknout.

  • 8.10.2001

    Spojené státy americké a Velká Británie zahájili v neděli vojenské operace proti cílům afghánského vládního hnutí Taliban a výcvikovým táborům teroristické sítě radikála Usámy bin Ládina Al-Káida, která se prostřednictvím katarské satelitní televize přihlásila k útokům na USA 11. září. Bin Ládin poté ve videonahrávce odvysílané katarskou televizí pochválil Boha za útoky z 11. září v New Yorku a ve Washingtonu.

    Americký prezident George Bush ve svém projevu v televizi CNN prohlásil, že se ke Spojeným státům v útoku na Afghánistán připojila Británie. Útok není veden jen na vojenské cíle, ale i na další strategické objekty, které by mohly pomoci Talibanu v jeho ofenzívě. Hlavní město Kábul je pod mohutným raketovým útokem. V afghánské metropoli jsou slyšet mohutné výbuchy a protiletadlová palba. Útok směřoval i na jihoafghánské město Kandahár, kde sídlí šéf afghánské opozice a skrývat by se tam měl i terorista Usáma bin Ládin.

  • 8.10.2001

    Prezident Václav Havel vyjádřil "absolutní podporu" zahájené odvetě USA za zářijové teroristické útoky na New York a Washington. "Je na místě klidná trpělivost, není důvod k panice," zdůraznil na mimořádné tiskové konferenci prezident. Podle Havla jsou chvíle, kdy si "naše svobody" žádají určité oběti. Pokud se lidé chtějí svým svobodám a civilizačním hodnotám těšit, musí být připraveni tyto hodnoty bránit i se zbraní v ruce, uvedl prezident. Akce byla podle Havla připravována dlouho a promyšleně. "Není to útok na Afghánistán, není to útok na islám, není to útok proti žádnému národu ani proti nějakému náboženství. Je to ochrana civilizačních hodnot, které spojují mnoho náboženství, mnoho kultur, mnoho zemí, které spojují celý svět," prohlásil prezident.

    Mluvčí prezidentské kanceláře Martin Krafl ČTK řekl, že prezident se krátce po zahájení útoku sešel s americkým velvyslancem v ČR Craigem Stapletonem. Krafl ale uvedl, že ani Havlovi nikdo předem z USA o útoku netelefonoval.

    Podle vicepremiéra Vladimíra Špidly se čeští představitelé dozvěděli o útoku USA na Afghánistán v neděli odpoledne. "Z diplomatických kruhů jsme už krátce po poledni věděli, že se situace odehraje," řekl Špidla v České televizi. Potvrdil to i ministr zahraničí Jan Kavan po mimořádné schůzce s vládními kolegy.

    Mluvčí vlády Libor Rouček řekl, že ČR byla na možnost vojenského útoku Spojených států na Afghánistán připravena. "Na všechny eventuality je vláda připravena. Spojené státy a spojenci mají plnou podporu České republiky, nejenom politickou a morální, ale i vojenskou," tlumočil mluvčí stanovisko premiéra Zemana. Předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus v první reakci na útok uvedl, že "použití síly je vždy velmi smutnou věcí". "V tomto případě je ale evidentní, že je použití síly nezbytné," tlumočil ČTK Klausovu reakci jeho poradce Ladislav Jakl. Klaus podle něj také vyjádřil přesvědčení, že tyto kroky Spojených států budou úspěšné a splní svůj cíl.

    Zahájení útoku USA na Afghánistán nebude pro Českou republiku znamenat zavedení přísnějších bezpečnostních opatření. Novinářům to po mimořádné schůzce s vládními kolegy řekl ministr vnitra Stanislav Gross. Ministři bezpečnostních resortů a ministr zahraničí Jan Kavan nyní čekají na aktuální zprávy tajných služeb, které by je měly informovat o souvislostech útoku USA na základny teroristů v Afghánistánu. Podle zpráv, které jim zpravodajci poskytnou, ministři rozhodnou, kdy bude zasedat meziresortní krizový štáb.

    Česká republika je v souvislosti s odvetou USA za teroristické útoky připravena poskytnout NATO jeden letoun TU-154 pro přepravu lidí a materiálu. Letoun by mohl také doprovázet letadla s monitorovacím systémem AWACS. Televizi Nova to řekl ministr vnitra Stanislav Gross. "Severoatlantická aliance, respektive Spojené státy požádaly o pomoc v podobě dopravních letadel, dopravního letectva, takže ministerstvo obrany po dohodě s předsedou vlády (Milošem Zemanem) učinilo na základě této výzvy nabídku, že jsme připraveni Severoatlantické alianci dát k dispozici jeden letoun TU-154 na přepravu materiálu a osob a doprovod letounů AWACS," oznámil Gross.

  • 8.10.2001

    České aerolinie po zahájení útoku USA na Afghánistán nezrušily žádný ze svých letů a zatím létají podle platného letového řádu. "Sledujeme aktuální zprávy o otevření či uzavření jednotlivých vzdušných prostorů, přes které směřují naše linky a jsme připraveni reagovat," řekl ČTK mluvčí ČSA Daniel Plovajko. Podle jeho slov v neděli ČSA neměly plánovaný let do žádné arabské země.

    ČSA zavedly na svých linkách zpřísněná bezpečnostní opatření po sérii teroristických leteckých útoků na Světové obchodní středisko a Pentagon 11. září. V čem opatření spočívají, aerolinie nespecifikovaly.

  • 8.10.2001

    Jaderná elektrárna Dukovany na Třebíčsku zatím nepřijala žádná dodatečná bezpečnostní opatření. "Bezpečnostní opatření byla zvýšena v průběhu minulých tří týdnů a zatím není důvod je dále stupňovat," řekl po zahájení útoku USA na Afgánistán mluvčí elektrárny Petr Spilka. V okolí elektrárny je od minulého pátku zavedena omezená letová zóna, do které mohou letadla vstupovat jen na zvláštní povolení oblastního střediska řízení letů. Omezená zóna se vztahuje na území ve tvaru kružnice o poloměru 12 námořních mil od elektrárny a dosahuje výšky 2900 metrů.

    Po teroristických útocích v USA Státní úřad pro jadernou bezpečnost nařídil v jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín nejvyšší bezpečnostní opatření ve fyzické ochraně. V případě nebezpečí jsou Dukovany připraveny zastavit i štěpnou reakci svých čtyř reaktorů. Vzdušný prostor nad elektrárnou střeží radary i z nedaleké základy v Náměšti nad Oslavou. Tam byl přesunut i protiletadlový raketový pluk ze Žatce. K odklonění narušitelů omezeného prostoru jsou připraveny vzlétnout pohotovostní vojenská letadla z Českých Budějovic nebo z Čáslavi.

  • 8.10.2001

    Policie zvýšila bezpečnostní opatření u některých objektů v Praze. Podle ministra vnitra Stanislava Grosse je jedním z takových míst i velvyslanectví Spojených států. Vláda už minulý týden přijala americké požadavky, které souvisejí s plánovanou odvetou za teroristické útoky na cíle v USA. Stanislav Gross zároveň upřesnil, že se zatím nebude rušit zvláštní ochrana budovy Rádia Svobodná Evropa v centru metropole. Sídlo této stanice nyní chrání policisté a příslušníci elitní brigády rychlého nasazení. U budovy jsou i obrněné transportéry. Tato opatření byla reakcí na informace zpravodajských služeb, že teroristé připravují na sídlo Svobodné Evropy teroristický útok.

  • 8.10.2001

    Ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD) a místopředseda sněmovny Ivan Langer (ODS) soudí, že souhlas s případným sestřelením útočícího civilního letadla by měl být v kompetenci ministra obrany. Oba to v neděli řekli novinářům. Podle Grosse ministerstvo obrany připravuje materiál, který by měl tuto věc řešit. Také vicepremiér Pavel Rychetský (ČSSD) v neděli řekl, že případný rozkaz k likvidaci civilního letadla ovládaného sebevražednými teroristy by ministr obrany zřejmě mohl vydat již za současné legislativní situace.

    Český právní řád podobně jako mezinárodní úmluva nedovoluje sestřelit sebevražedně útočící civilní letadlo. Určité oprávnění pro takovýto krok ale skýtá ustanovení trestního zákona o krajní nouzi. "To říká, že čin jinak trestný, kterým se odvrátí mnohem vážnější bezprostřední ohrožení na životech, je beztrestným," uvedl Rychetský. Vláda ho požádala, aby analyzoval český právní řád. Analýza bude podle Rychetského hotova v pondělí. Teroristy by podle Rychetského v budoucnosti mělo být možné odsoudit na více let, než dovolují sazby současného českého práva. "Při rekodifikaci trestního práva bude na místě s horními hranicemi trestních sazeb u těch nejzávažnějších zločinů výrazně hnout, nevylučuji, že na dvojnásobek," konstatoval. Vicepremiér dodal, že hranice trestů se zvýší i u jiných trestných činů.

    Ministr Gross neví o tom, že by na území ČR působily teroristické organizace. Má nicméně informace "o lidech, kteří mohli být nebo byli ve styku s osobami, které třeba mají přímé vazby do některých výcvikových táborů (teroristů) nebo tímto směrem".

  • 8.10.2001

    Český Telecom zpřísnil po oznámení zahájení útoku USA bezpečnostní opatření ve svých objektech. Ty mimo jiné spočívají v přísnějším režimu pro vstup do jednotlivých objektů a zvýšení jejich ostrahy. ČTK to řekl mluvčí společnosti Vladan Crha. Další opatření nespecifikoval.

  • 8.10.2001

    Epidemiologové, hygienici a soukromí lékaři prodělají podle ministra vnitra Stanislava Grosse školení o tom, jak vypadají příznaky postižení biologickými látkami, například morem či snětí slezinnou (antraxem). Ministr Gross to uvedl v nedělním pořadu televize Prima Nedělní partie v souvislosti s opatřeními přijímanými po teroristických útocích na USA. "V tomto státě je bohužel dneska pouze několik lékařů, kteří vědí", jak takové příznaky vypadají, poznamenal Gross. Informační kampaň pro všechny občany by podle ministra pouze vedla k zahlcení lékařských ordinací. Grossův stínový protějšek a místopředseda ODS Ivan Langer školení lékařů označil za správné.

    Vnitro podle Grosse pro občany připraví do dvou týdnů informace, jak se zachovat při krizové situaci v případě teroristického útoku. Ministr i Langer nedoporučili občanům kupovat nyní plynové masky vzhledem k tomu, že jejich filtry neposkytují univerzální ochranu před chemickými zbraněmi. Gross v této souvislosti poznamenal, že ČR je schopna zajistit prostředky individuální ochrany pro 35 až 36 procent obyvatel, což je podle něj mnohem více než například v Německu. Situací v civilní ochraně (CO) se bude zabývat i vláda, podle Grosse je nutné přizpůsobit současnou bezpečnostní situaci možnostem a kapacitám "z hlediska CO".

  • 8.10.2001

    Kvůli teroristickému útoku na USA vláda připravuje novelu zákona o zpravodajských službách, kterou chce posílit jejich pravomoci. Vyplynulo to z vyjádření ministra vnitra Stanislava Grosse a jeho stínového protějšku z ODS Ivana Langra v pořadu Nedělní partie televize Prima. Podle Grosse je nutné kompetence tajných služeb kvůli boji s terorismem posílit, Langer označil jejich nynější pravomoci za dostatečné. Vysloužil si tím od Grosse poznámku, že buď "nerozumí věci", nebo nemá dostatečné informace. Novela v navrhované podobě podle Langra představuje "ohrožení svobody každého z nás", neboť v případě jejího schválení by mohly zpravodajské služby například zjišťovat od lékařů informace o zdravotním stavu či podrobnosti o telefonních hovorech kteréhokoliv občana. "Pokud by došlo k něčemu takovému, pak bych musel říkat, že díky této vládě zvítězili teroristé a že jsme prohráli všichni. O to teroristům vlastně jde, abychom změnili svůj život a vzdali se svobody," prohlásil Langer. Podle něj novela povede k vytváření policejního státu. Gross k jeho výtkám poznamenal, že právě Langer inicioval při přijímání azylového zákona úpravu, podle níž bude moci Bezpečnostní informační služba zjišťovat informace o telefonování z mobilních telefonů.

Pages