• 26.8.2002

    Ve věku 81 let zemřel 23. srpna režisér a scenárista Vladimír Svitáček, jeden ze spolutvůrců hudebního filmu Kdyby tisíc klarinetů a spolurežisér i přihrávač Miroslava Horníčka v dnes již klasickém cyklu Hovory H z let 1969 až 1970.

    Pro Svitáčka, jemuž byla během 70. a 80. let z politických důvodů znemožněna tvůrčí činnost, se stalo šťastným zejména setkání s režisérem Jánem Roháčem. V roce 1957 spolu natočili středometrážní satiru Konec jasnovidce, v níž vylíčili potíže jasnovidce začleněného do komunálního podniku. Do kin se film však dostal až po šesti letech. V televizi vytvořili například skeč Žárlivost s Milošem Kopeckým a Miroslavem Horníčkem, adaptaci povídky Seana O'Casseyho Uspořená libra, v níž excelovali Jan Werich s Jiřím Sovákem, a dvacítku televizních klipů, tehdy nazývaných inscenovaná či hraná písnička. Film Kdyby tisíc klarinetů, postavený na myšlence přeměny zbraní v hudební nástroje, natočili v roce 1964 na námět Jiřího Suchého a hudbu Jiřího Šlitra. Za svého působení ve Filmovém studiu Barrandov byl Svitáček několikrát vyhozen a posléze rehabilitován. K tvůrčí činnosti se vrátil v inovovaném seriálu Hovory H ještě po dvaceti letech.

    Autor: Eva Petržílková
  • 26.8.2002

    Ve věku pouhých 37 let zemřela v sobotu v Praze sólistka baletu Národního divadla Taťána Juřicová. Tanečnice zvolila dobrovolný odchod ze života.

    Juřicová byla zatím poslední držitelkou Ceny Thálie za mimořádný ženský jevištní výkon v žánru balet a pantomima. Cenu letos na jaře získala za ztvárnění role Fiony v tanečním příběhu Podzimní karneval na prknech libereckého Divadla F. X. Šaldy. Poprvé toto prestižní ocenění získala již v roce 1996 za dvojroli Odetty-Odilie v Labutím jezeře. Tanečnice vytvořila mnoho postav klasického i moderního repertoáru. Nejraději měla dramatické role se složitým příběhem. K těm nejvýznamnějším patřila Diana v Sylvii, Effie v La Sylphide, Myrtha v Giselle, titulní role v Ptáku Ohnivákovi, Taťána v Oněginovi nebo dvojrole Odetty-Odilie v Labutím jezeře. Z moderního repertoáru to byla například Čarodějnice v Macbethovi, titulní hrdinka v baletu Jennifer, kreace v Kyliánových choreografiích Návrat do neznámé země a Sinfonietta či v původních baletech Libora Vaculíka Čajkovskij (Cholera-Smrt, paní von Meck) a Malý pan Friedemann (Gerda von Rinnlingen). Naposledy se divákům Národního divadla představila v choreografii The River ve složeném baletním večeru Amerikana II.

    Autor: Eva Petržílková
  • 25.8.2002

    Český ministr zahraničí Cyril Svoboda vyjádřil před setkáním s rakouskou ministryní zahraničí Benitou Ferrerovou-Waldnerovou naději, že schůzka bude příležitostí pro "nový začátek" ve vzájemných vztazích obou zemí. Setkání se uskutečnilo na okraj tradičního Evropského fóra v tyrolském Alpbachu. Redukci vzájemných vztahů na otázky jaderné elektrárny Temelín a poválečných prezidentských dekretů označil za chybu, která by se neměla opakovat. Měli bychom se více zaměřit na naše budoucí společné působení v EU, na rozvíjení regionální spolupráce a vůbec na všechno, co nás spojuje, řekl Svoboda.

    Rakouská ministryně po schůzce zdůraznila, že česko-rakouské vztahy jsou mnohem širší než se obvykle zdá z převážného vyzdvihování "vyhrocených témat". Poukázala na čilé obchodní vztahy, kulturní výměnu a nejnověji i na vzájemnou pomoc v boji proti ničivým záplavám. Ocenila pomoc českých hasičů v Rakousku a naopak nabídla 2000 očkovacích dávek proti hepatitidě typu A. Potvrdila, že hlavním obsahem dnešního jednání se Svobodou byla "opatření upevňující důvěru" ve vzájemných vztazích, a zdůraznila, že o sporných otázkách Temelína a Benešových dekretů se nejednalo.

  • 25.8.2002

    Ve sporu kolem Benešových dekretů je žádoucí, "ale také nutné" gesto Prahy vůči Německu a Rakousku. Majetkových otázek by se to týkat nemuselo. Takový krok by usnadnil souhlas Evropského parlamentu s přistoupením ČR k Evropské unii. V rakouském Alpbachu to na okraji Evropského fóra prohlásil německý poslanec EP a předseda jeho zahraničněpolitického výboru Elmar Brok v rozhovoru pro agenturu APA. Podle Broka je kamenem úrazu především zákon o amnestii pro Čechy, kteří po válce údajně spáchali zločiny na sudetských Němcích a dodnes jsou beztrestní. Brok vidí "myslitelné řešení" v promlčení účinků zákona. S konečným stanoviskem k Benešovým dekretům prý EP vyčká do poloviny září, kdy mají být předloženy posudky nezávislých expertů.

    Pojem Benešovy dekrety se užívá pro soubor právních norem, které byly vydávány v letech 1940-1945 československým prezidentem Edvardem Benešem. Ke kritikům dekretů patří zejména představitelé vysídleneckých organizací v Německu a Rakousku. Ti napadají dekrety týkající se postavení německé a maďarské menšiny, a to především dekrety o konfiskaci majetku a dekret o úpravě státního občanství. Ten až na výjimky zbavil československého občanství ty, kdo v minulosti získali německé nebo maďarské občanství. V dekretech samotných však odsun Němců zakotven nebyl, o jeho uskutečnění rozhodly vítězné mocnosti na konferenci v Postupimi v srpnu 1945 s ohledem na roli, kterou německá menšina sehrála při okupaci Československa.

  • 25.8.2002

    První blok Jaderné elektrárny Temelín řeší od sobotního rána závadu, která přiměla operátora k tomu, aby odstavil blok. ČTK to potvrdil mluvčí elektrárny Milan Nebesář. Provozní závadu měl první blok Temelína i minulý víkend. Mluvčí upřesnil, že tentokrát operátor odstavil reaktor po výpadku kondenzátních čerpadel, v jehož důsledku se začala snižovat hladina v napájecí nádrži. Po vyšetření příčiny výpadku čerpadel, se reaktor vrátí na 100 procent a bude pokračovat zkušební provoz," uvedl Nebesář.

  • 23.8.2002

    Minutou ticha v pátek Poslanecká sněmovna na své mimořádné schůzi uctila památku 14 lidí, kteří zahynuli během ničivých povodní. Na výzvu premiéra Vladimíra Špidly poslanci a členové vlády vzdali hold i všem občanům, kteří v uplynulých dnech statečně čelili řádění vodního živlu a pomáhali zmírnit jeho následky. Špidla ve sněmovně zrekapituloval rozsah a důsledky přírodní katastrofy, která nemá v historii země obdoby. Záplavy postihly rozsáhlé území republiky a přímo i nepřímo ovlivnily život jeho obyvatel. Úplně zatopeno bylo 99 měst, obcí a městských částí, v nichž v době povodní žilo na 263.000 lidí. Částečně voda zalila 347 měst a obcí s více než 1,33 miliónem obyvatel, řekl Špidla. Přímo nebo nepřímo se do kontaktu s povodní dostalo 15,6 procent obyvatel České republiky," shrnul premiér. Více než 220.000 lidí muselo být evakuováno. Voda napáchala škody, které vláda zatím odhadla na 60 až 90 miliard korun.

  • 23.8.2002

    Tři miliardy korun z letošních mimořádných příjmů z emisí dluhopisů bude moci vláda využít na likvidaci škod, které v uplynulých 14 dnech způsobily v České republice rozsáhlé škody. Využití peněz na likvidaci škod v pátek podpořila Poslanecká sněmovna tím, že schválila novelu letošního státního rozpočtu, jehož celkové příjmy a výdaje zvýšila právě o tři miliardy korun. Předseda sněmovního ústavně-právního výboru Miloslav Výborný (KDU-ČSL) ČTK řekl, že Senát tuto novelu projednávat nebude. Státní rozpočty totiž posuzuje a schvaluje pouze dolní komora parlamentu. Předlohu musí ještě podepsat prezident Václav Havel.

  • 23.8.2002

    Hladiny řek v oblastech, které minulý týden postihla povodeň, se již téměř vrátily k normálu. Svou sílu však voda znovu ukázala ve dvou obcích na Svitavsku a Plzeňsku, nad nimiž se přehnal silný přívalový déšť a zaplavil několik sklepů a domů. V postižených obcích pokračovala likvidace škod způsobených záplavami. Labe v Ústí se v pátek ráno vrátilo k obvyklým hodnotám výšky hladiny. Opět klesly i hladiny všech vodních toků v jižních Čechách; druhý stupeň, pohotovost, platí jen na Lužnici v Klenovicích na Táborsku.

    Voda naopak znovu vystrašila obec Přehýšov na Plzeňsku, kterou v noci na pátek zatopil přívalový déšť. Ves s necelou tisícovkou obyvatel byla podruhé během deseti dnů pod vodou. Zaplavila sklepy třinácti domků, ve třech se dostala i do obytné části. U Rychnova na Moravě na Svitavsku silný přívalový déšť naplnil rybník, voda se přelila přes hráz a zaplavila sklepy tří domů.

    Na Litoměřicku začala v pátek demolice prvních domků, které záplavy nenávratně poškodily. Ve Velkých Žernosekách na břehu Labe těžká technika bourala od rána dva domy s narušenou statikou. V obci je prozatím rozhodnuto o demolici čtyř domů, u dalších deseti statik nařídil sledování. O domov tak definitivně přijde nejméně devět lidí.

    V Praze požádaly kvůli záplavám o byt již stovky lidí. Podle prvních odhadů by město potřebovalo pro postižené 2300 až 3000 bytů. Magistrát má však nyní jen 268 volných bytů. V první řadě je přidělí Pražanům, jejichž domy při velké vodě spadly. První takto postižení lidé se budou moci stěhovat do obecních bytů možná již v pondělí. V těžce poškozené části pražského Karlína začnou stavební čety provizorně zajišťovat domy, které statici označili za nepřístupné. Nájemníci si z nich po zabezpečení budou moci odnést alespoň věci.

  • 23.8.2002

    Občanská demokratická strana v pátek představila vlastní program obnovy a rozvoje území zpustošeného v uplynulých dnech katastrofálními povodněmi. Za klíčový bod považuje nejsilnější opoziční strana zřízení takzvané povodňové rezervy, řekl novinářům místopředseda ODS Ivan Langer. Občanští demokraté již tento týden předložili návrh zákona, podle kterého by Fond národního majetku zřídil zvláštní účet, kam by stát jako finanční rezervu vložil nejméně 50 miliard korun z prodeje Českého Telecomu. "Je zajištěna transparentnost, víceúčelovost a důsledná kontrola použití těchto peněz," uvedl poslanec ODS Martin Kocourek. Záplavy musí být podle ODS novou prioritou České republiky. Plán ODS zahrnuje nejen likvidaci následků a co nejrychlejší a nejúčinnější obnovu zničené krajiny, ale i projekty vedoucí ke zmírnění a prevenci ničivých povodní v budoucnosti.

    Občanští demokraté při páteční schůzi sněmovny varovali před využitím povodňové katastrofy k dalšímu zvyšování daňové a byrokratické zátěže občanů. Vláda má podle nich přehodnotit své záměry v oblasti státních financí z doby před povodněmi. Měla by například určitě upustit od nákupu nových nadzvukových stíhaček pro armádu Jas-39 Gripen. Armáda již hledá jiné, levnější varianty, jak zajistit ochranu vzdušného prostoru.

  • 23.8.2002

    S největšími problémy v zásobování pitnou vodou se po povodních zřejmě potýká Plzeňsko. V Plzni totiž zaplavila povodeň čerpadlo nové městské úpravny vody. Proto muselo být znovu uvedeno do provozu zařízení staré. Nyní už ale nová úpravna funguje. Ve Zbečně byla úpravna zcela zatopena, nyní je v provozu a vyžádá si jen dílčí opravu čerpadla. Na Rokycansku je na pitnou vodu z cisteren zatím odkázáno 12 obcí. Na Klatovsku je potřeba zásobovat pitnou vodu zejména Dolany a Švihov. Ačkoli rokycanský okres záplavy nezasáhly tak výrazně jako jiné části kraje, voda zde vyplavila řadu vodních zdrojů. Rozvoz cisteren zajišťují hasiči a armáda. Hlavní hygienik ČR Michael Vít ve čtvrtek uvedl, že zatím nemá hlášeny zásadní výpadky v zásobování pitnou vodou.

Pages