Zprávy

Vláda schválila návrh základního systému ochrany občanů České republiky před vysoce rizikovými biologickými látkami a jedy. ČTK to po středečním zasedání kabinetu řekl Jindřich Marek z tiskového oddělení Úřadu vlády. Jeho vypracování vláda zadala v srpnu ještě před zářijovým teroristickým útokem ve Spojených státech, dodal. Dokument se stal aktuální především po zjištění britské tajné služby, že biologickými zbraněmi zřejmě disponuje teroristická organizace Al-Káida Usámy bin Ládina. Důvodem vypracování ochranného systému byly podle Marka vzrůstající obavy z utajené modernizace a rozšiřování biologických zbraní a z teroristů, kteří těmito látkami disponují. Návrh počítá především s rozsáhlými preventivními opatřeními, která spočívají v legislativě a ve shromažďování informací o těchto skutečnostech a jejich vyhodnocování. Systém zahrnuje výcvik profesionálních záchranářů a specialistů, vědecký výzkum, tvorbu zásob očkovacích látek, přípravu obyvatelstva na sebeochranu a vzájemnou pomoc a zabezpečení laboratoří, které pracují s nebezpečnými biologickými látkami a jedy.

Kabinet na svém zasedání dospěl k závěru, že současná branná legislativa umožňuje sestřelení civilního letadla uneseného teroristy. Na tiskové konferenci to řekl ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Oprávnění vydat takový rozkaz bude mít ministr obrany. V případě nedosažitelnosti ministra pak jeho první náměstek, nebo náčelník generálního štábu. Vláda se na tom shodla na základě právní analýzy, kterou jí předložil vicepremiér Pavel Rychetský spolu s ministrem Tvrdíkem.

Vláda souhlasila s poskytnutím pětimiliónové humanitární pomoci pro afgánské běžence, kteří prchají ze země po teroristických útocích v USA a následné odvetě. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík informoval o tom, že za jeden milión korun nakoupí stát léky, zbylé čtyři milióny korun poskytne vybrané mezinárodní humanitární organizaci. Mluvčí ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil již dříve ČTK řekl, že finanční pomoc má být uprchlíkům poskytnuta prostřednictvím úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Léky budou do oblasti zaslány přes český úřad v uzbeckém Taškentu.

Česká republika je připravena se podílet na odvetě USA proti teroristům poskytnutím dopravního letounu Tu-154, který by zajišťoval přepravu posádek letounu včasné výstrahy, pozemního personálu a materiálu mezi Evropou a Spojenými státy. Návrh ve středu schválila vláda. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík řekl, že projeví-li NATO zájem, vyšle ČR společně s letounem také 20 osob létajícího i pozemního personálu. Předpokládá, že dopravní letoun by pravděpodobně mezi Německem a USA absolvoval jeden až dva lety týdně, a to po dobu ne delší než 60 dnů. Letadlo je připraveno, záleží jen na tom, jestli aliance nabídku ČR využije, uvedl ministr. Podobný návrh totiž učinily i další tři státy NATO.

Česká vláda souhlasí s rozdělením 1,7 miliardy korun z Nadačního investičního fondu mezi 64 nadací podle výsledků výběrového řízení. K výsledkům výběrového řízení se musí ještě vyslovit parlament. Fond pak mezi uchazeče rozdělí podle bodového ohodnocení 849 miliónů korun. Zhruba stejnou částku, dělenou podle téhož klíče, nadace dostanou po prodeji akcií strategických podniků. Výběrové řízení na rozdělení finančních prostředků ve druhé etapě bylo vyhlášeno 31. ledna. Z celkového počtu zhruba 300 nadací se jich přihlásilo 89. Z toho bylo 25 nadací vyřazeno a 64 jich bylo bodově hodnoceno.

Kabinet přijal pravidelnou zprávu o stavu životního prostředí. Zpráva konstatuje, že hodnoty základních ukazatelů stavu životního prostředí v ČR se neliší od hodnot v zemích Evropské unie a ostatních kandidátských zemích ani od hodnot, které vykazují země Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Dokument poukazuje na obrovské snížení produkce znečišťujících látek během 90. let, současně však uvádí, že příroda ještě neměla čas na toto zlepšení zareagovat. Lesy na území státu proto patří stále mezi imisemi nejvíce poškozené v Evropě.

Zejména na posílení spolupráce v oblasti boje proti terorismu a ilegální migrace se dohodli ministři vnitra Maďarska, České republiky, Polska, Slovenska a Rakouska, kteří se sešli v maďarském Gödöll nedaleko Budapešti. Jak uvedli ministři na společné tiskové konferenci, kromě vyhodnocení dosavadní spolupráce a podpisu protokolu o společném postupu v boji proti organizovanému zločinu se shodli také na založení několika nových expertních skupin. Český ministr Stanislav Gross ČTK řekl, že jeho kolegové přivítali iniciativu České republiky zřídit novou expertní skupinu zabývající se bojem proti politickému extremismu, rasismu a xenofobii. Odborníci ze všech zúčastněných zemí by se měli sejít v České republice k prvnímu společnému jednání pravděpodobně již letos v listopadu. Ještě předtím ale české ministerstvo vnitra míní připravit i schůzku expertů k otázce ilegální migrace. Gross připomněl, že právě tato otázka se stala zvláště aktuální zejména po teroristických útocích na Spojené státy a při odvetné akci spojeneckých vojsk na cíle v Afghánistánu.

Český červený kříž (ČČK) vyhlásil v rámci humanitární pomoci běžencům z Afghánistánu veřejnou finanční sbírku. Peníze poslouží k nákupu potravin, léků a zdravotnického materiálu pro obyvatele uprchlických táborů na hranicích s Afghánistánem, informovala ČTK Helena Jedličková z ČČK. Peníze mohou občané zasílat na účet Fondu humanity ČČK s číslem 10030-7334-011/0100, jehož variabilní symbol je 555. Podle Jedličkové již ČČK věnoval na pomoc prchajícím Afgháncům 300.000 korun.

Česká republika by mohla uzavřít do konce roku s Evropskou unií dalších pět kapitol. Po středečním neveřejném jednání senátního výboru pro evropskou integraci se státním tajemníkem Pavlem Teličkou to ČTK řekl předseda výboru Jiří Skalický. S poukazem na strategii českých vyjednavačů uvedl, že "rozhodně uděláme vše pro to, abychom minimálně čtyři pět kapitol uzavřeli". Poznamenal, že u některých kapitol "potíže nejsou na naší straně". Stejný názor senátorům tlumočil belgický velvyslanec Bernard Pierre, jehož země nyní EU předsedá. Uzavření některých kapitol buď politicky blokuje některý z členských států unie nebo k uzavření chybí společná pozice členských zemí EU. Skalický zmínil kapitolu daně a "problematickou" žádost Česka o sedmileté přechodné období na dosažení výše evropské spotřební daně u cigaret; s žádostí nesouhlasí na rozdíl od jiných zemí unie například Velká Británie.