Poslanec EP požaduje gesto Prahy ohledně Benešových dekretů

Ve sporu kolem Benešových dekretů je žádoucí, "ale také nutné" gesto Prahy vůči Německu a Rakousku. Majetkových otázek by se to týkat nemuselo. Takový krok by usnadnil souhlas Evropského parlamentu s přistoupením ČR k Evropské unii. V rakouském Alpbachu to na okraji Evropského fóra prohlásil německý poslanec EP a předseda jeho zahraničněpolitického výboru Elmar Brok v rozhovoru pro agenturu APA. Podle Broka je kamenem úrazu především zákon o amnestii pro Čechy, kteří po válce údajně spáchali zločiny na sudetských Němcích a dodnes jsou beztrestní. Brok vidí "myslitelné řešení" v promlčení účinků zákona. S konečným stanoviskem k Benešovým dekretům prý EP vyčká do poloviny září, kdy mají být předloženy posudky nezávislých expertů.

Pojem Benešovy dekrety se užívá pro soubor právních norem, které byly vydávány v letech 1940-1945 československým prezidentem Edvardem Benešem. Ke kritikům dekretů patří zejména představitelé vysídleneckých organizací v Německu a Rakousku. Ti napadají dekrety týkající se postavení německé a maďarské menšiny, a to především dekrety o konfiskaci majetku a dekret o úpravě státního občanství. Ten až na výjimky zbavil československého občanství ty, kdo v minulosti získali německé nebo maďarské občanství. V dekretech samotných však odsun Němců zakotven nebyl, o jeho uskutečnění rozhodly vítězné mocnosti na konferenci v Postupimi v srpnu 1945 s ohledem na roli, kterou německá menšina sehrála při okupaci Československa.