• 9.10.2001

    Velitelství pozemních sil české armády přijalo po útoku USA na cíle v Afghánistánu další mimořádná bezpečnostní opatření. Vojáci například zkvalitnili ostrahu armádních objektů a zkrátili dobu, během které se musí příslušníci elitní brigády rychlého nasazení a roty chemické ochrany sejít v kasárnách.

  • 9.10.2001

    Humanitární pomoc pro uprchlíky v severním Afghánistánu ve výši pět miliónů korun je zatím připraveno poskytnout české ministerstvo zahraničí. ČTK to řekl tiskový mluvčí Aleš Pospíšil s tím, že dále se pomoc ČR zaměří hlavně na léky. Pospíšil dále zopakoval, že na velvyslanectví v pákistánském Islámábádu a generálním konzulátu v Karáčí stále trvá nejvyšší bezpečnostní stupeň. Vedoucí úřadů mají sami po vyhodnocení situace mohou zvážit, kolik diplomatů a dalších zaměstnanců je nutné na místě ponechat pro udržení chodu úřadů. Podle údajů ministerstva zahraničí se na území Pákistánu nezdržují žádní čeští turisté. "Jsou zde pouze novináři, kteří jsou pod kontrolou našich diplomatů a mají instrukce, jaké kroky podniknout v případě nouze," dodal Pospíšil.

    Další pomoc pro uprchlíky z Afgánistánu - deset miliónů korun - je připraveno poskytnout ministerstvo zeměděství. Rozhlasové stanici BBC to řekl premiér Miloš Zeman. Pomoc se podle předsedy vlády může týkat dodávek sušeného mléka, ale i řady dalších komodit podle potřeby.

  • 9.10.2001

    Katolická církev dává přednost nenásilnému řešení konfliktu, akt sebeobrany je však podle ní pochopitelný. Mluvčí České biskupské konference Daniel Herman v souvislosti s vojenským postupem USA proti terorismu řekl, že proto akce v Afghánistánu nechápe jako odvetu, ani jako mstu za zářijové teroristické útoky, ale jako obranu společnosti. Dodal, že však použití zbraní nesmí vyvolat těžší zlo než zlo, které je třeba odstranit.

  • 9.10.2001

    Do vyššího stavu pohotovosti po zahájení útoků protiteroristické aliance na Afghánistán přešly některé firmy, například elektrárna Energetického centra Kladno Generating, neratovická Spolana a Lovochemie Lovosice, největší výrobce průmyslových hnojiv. Bezpečnostní opatření se zvýšila také na vodárenských nádržích. Jadernou elektrárnu Dukovany střeží kromě protiletadlového raketového pluku i vrtulníky MI-24 z Přerova. Většina strategických podniků však zůstala u zvýšených bezpečnostních opatřeních přijatých již po teroristických útocích na USA. České aerolinie nezrušily žádný ze svých pravidelných letů a lety nehodlají zrušit ani v nejbližších dnech. Zavedly však bezpečnostní taxu 2,40 USD ke každé letence. Taxa zajišťuje krytí odpovědnosti vůči třetím stranám a cestujícím pro případ leteckého neštěstí v důsledku válečného konfliktu nebo teroristického útoku.

  • 9.10.2001

    Na potřebě užší spolupráce a intenzívnější komunikace mezi vládou a Poslaneckou sněmovnou se shodli premiér Miloš Zeman a předseda sněmovny Václav Klaus. Politici se dohodli, že se zasadí o stabilizaci Českých aerolinií urychleným přijetím zákona o vládních garancích za pojištění aerolinií. ČSA totiž v kvůli omezení leteckého provozu po teroristických útocích v USA očekávají výraznou ztrátu. Klaus doplnil, že se Zemanem jednali i o změnách například v oblasti civilní ochrany, zpravodajských služeb a armádě. Politici hovořili i o informaci, že by Spojené státy v rámci tažení proti terorismu mohly podniknout odvetné akce proti dalším organizacím a zemím. "Bereme to vážně, protože já myslím, že to naznačuje rozšiřování (boje proti terorismu) do dalších zemí, což může mít souvislost s řadou českých občanů v těchto zemích a řadou našich iniciativ v těchto zemích," řekl Klaus.

  • 9.10.2001

    Pravděpodobně nejstřeženější civilní objekt v České republice, budovu Radia Svobodná Evropa/Radia Svoboda (RFE/RL) v Praze, navštívil český prezident Václav Havel. Během asi pětiminutové návštěvy rádia uvedl, že přišel podpořit pracovníky, kteří vysílají do zemí bývalého Sovětského svazu, "zvláště pak do středoasijských republik". Prezident je totiž přesvědčen o tom, že právě solidární postoj těchto států a jejich zapojení do mezinárodní protiteroristické koalice zasluhuje ocenění.

    Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) by se mohlo podle premiéra Miloše Zemana přestěhovat z centra Prahy do jiného objektu, pokud o to požádají Spojené státy. Budovu bývalého Federálního shromáždění, z níž rádio vysílá mimo jiné do islámských zemí, kvůli možnému teroristickému útoku střeží společně s policisty vojáci s obrněnými transportéry. Dotaz, zda již Spojené státy požádaly o vytipování náhradních budov, nechal Zeman bez komentáře.

  • 9.10.2001

    Předseda Islámské nadace v Brně Muníb Hasan uvedl, že Spojené státy neměly útočit na Afghánistán, protože vůdce teroristické organizace Al-Káida Usámu bin Ládina mohl vydat afghánskému nebo mezinárodnímu soudu Taliban. Dodal, že kdyby byl bin Ládin souzen podle islámského práva a byla by mu prokázána vina, hrozila by mu smrt. Čeští muslimové nevnímají útok USA jako boj proti islámu. Ve svém okolí se zatím ani nesetkávají s otevřeným nepřátelstvím občanů. Jistý nesouhlas a odstup se již projevil, vždy ale jen slovně, dodal předseda.

    Čeští muslimové v souvislosti se spojeneckými vojenskými operacemi v Afghánistánu doufají, že budou potrestáni jen viníci teroristických útoků. Oficiálně podpořit nebo odsoudit postup USA tito vyznavači islámu nechtějí, i když v září s uvažovaným bombardováním země ukrývající teroristu Usámu bin Ládina nesouhlasili. Jeden z předních představitelů české islámské komunity Vladimír Sáňka připustil, že situace je nová. Bin Ládinova organizace Al-Káida se ústy Ajmána Zavahrího v neděli přihlásila k útokům z 11. září v New Yorku a ve Washingtonu. Čeští muslimové nicméně připomínají, že důkazy proti této organizaci nemá většina světa k dispozici a že likvidace bez soudu by mohla islámské teroristy v očích některých souvěrců proměnit v mučedníky.

    S obavami o své příbuzné sledují útok USA na Afghánistán strojní inženýři Mohamad Omar a Nakibula Safi, kteří již před 17 lety odešli z této země a žijí v Brně. Oba se shodují, že obyvatelé Afghánistánu jsou rukojmími Talibanu a teroristů. Vojenské operace USA jsou pro Safiho nadějí na to, že se do vlasti ještě bude moci vrátit. "Já bych tam zatím nemohl jet, protože to hnutí, které tam je, to jsou samí teroristé. Já si myslím, že kdyby zjistili, že mám manželku Češku, tak by mě hned zavraždili," uvedl Safi. Dodal, že porážka Talibanu by byla výhrou nejen pro USA, ale pro "celou civilizaci".

  • 9.10.2001

    Vojenský úder Spojených států na Afghánistán zkomplikuje pátrání po Petrovi Poláškovi z Frenštátu pod Radhoštěm, který v dubnu zmizel v sousedním Pákistánu. ČTK to řekl mluvčí ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil. Poláškova přítelkyně Gabriela Gubičová, s níž pohřešovaný cestoval, byla v Pákistánu brutálně zavražděna. Česká diplomacie doufá, že i přes složitou situaci bude pákistánská policie pokračovat ve vyšetřování případu zmizelého Čecha. Jeho přítel Tomáš Harabiš před časem v Pákistánu zjišťoval, co se dvojici přihodilo. Podle něj mohlo jít o politicky motivovaný únos. Také v Albánii jsou od začátku srpna nezvěstní Češi - tři studenti. Od neděle po nich pátrá devítičlenný záchranný tým.

  • 9.10.2001

    Zářijové teroristické útoky v USA ovlivnily i mezinárodní konferenci o boji proti korupci, která začala v pražském Kongresovém centru. Několik řečníků poukázalo na úzké propojení korupce a terorismu. Oba nebezpečné fenomény podle nich totiž mají stejné kořeny. Generální tajemník Interpolu Ronald Noble ve svém projevu řekl, že bezpečnost občanů bude vždy ohrožena, pokud ji budou zevnitř "podkopávat" zkorumpovaní policisté či státní úředníci. Připomněl, že někteří teroristé, kteří 11. září unesli letadla, měli zfalšované osobní doklady. Stát by proto podle něj měl investovat nejen do zpravodajských služeb, ale především do lidí, kteří pro něj pracují. V části, věnované odpovědnosti politických vůdců, vystoupil i český premiér Miloš Zeman. Hovořil mimo jiné o vládní akci Čisté ruce, kterou chce kabinet ČSSD potírat korupci a závažnou hospodářskou kriminalitu.

  • 9.10.2001

    Jednání s Rakouskem o bezpečnosti a ekologických dopadech temelínské jaderné elektrárny se podle ministra zahraničí Jana Kavana vlečou kvůli řadě neshod. Řekl to na tiskové konferenci po zasedání vládního výboru pro evropskou integraci. Rakušané uzavřením tohoto procesu, na němž se dohodli předsedové vlád obou zemí loni v prosinci v rakouském Melku, podmiňují souhlas s uzavřením kapitoly o energetice přístupové smlouvy ČR o vstupu do Evropské unie. Šéf diplomacie řekl, že česká strana vychází především z hodnocení bezpečnosti elektrárny skupinou pro atomové otázky Evropské komise, zatímco rakouská strana má poněkud jiné představy. Rakousko podle něj rovněž požaduje jistou právní závaznost závěrečného dokumentu.

Pages