Zprávy

V mimořádném televizním a rozhlasovém projevu v hlavní úterní večerní zpravodajské relaci oznámil premiér České republiky Miloš Zeman, že podle informací, které obdržel v úterý ráno, budou v nejbližších dnech, možná dokonce hodinách zahájeny operace v rámci celosvětového boje proti mezinárodnímu terorismu. Premiér oznámil, že česká vláda je připravena poskytnout spojencům pro očekávanou akci proti teroristům polní nemocnice, protichemické jednotky a šestou brigádu speciálních jednotek. Konkrétní pomoc chce Česká republika poskytnout ve svém vlastním zájmu a v rámci vlastních sil a možností, uvedl Zeman. Premiér si je jist, že u části české veřejnosti - u pravicových a u levicových extrémistů - vyvolá rozhodnutí české vlády odpor. "Vláda České republiky není vládou extrémistů, není vládou zbabělců a v nastalých těžkých a dlouhých chvílích se jí nebudou třást kolena," řekl premiér.

České ministerstvo zahraničí se ztotožnilo s postojem Severoatlantické aliance, která se v úterý rozhodla použít v souvislosti s teroristickými útoky na Spojené státy článek pět Washingtonské smlouvy. Spojené státy vedení Severoatlantické aliance předložily důkazy spojující atentáty 11. září v New Yorku a Washingtonu s organizací Al-Káida v Afghánistánu se ukrývajícího Usámy bin Ládina.

Jednání s kandidátskými zeměmi o podmínkách jejich budoucího přistoupení k Evropské unii postupuje zhruba podle plánu. Ve zprávě pro neformální summit "patnáctky", který se sejde 19. října v belgickém Gentu, to uvedla Evropská komise. Ta spolu s členskými státy dospěly ke společným postojům ohledně všech devíti kapitol, jež byly podle "cestovní mapy" z loňského podzimu plánovány na první pololetí letošního roku. S řadou kandidátů se podařilo tyto kapitoly uzavřít, s některými dosud ne - s ČR například zbývá ještě dokončit kapitolu o finanční kontrole. Ohledně dalších devíti kapitol má EU dosáhnout společných stanovisek do konce roku. Komise ve zprávě pro summit upozorňuje, že nadcházející výroční posudky na kandidátské země, jež budou schváleny 13. října, se soustředí na jejich schopnost účinně aplikovat převzatou legislativu. Připomíná členským státům, že nedoporučí přistoupení žádné země, která nebude splňovat všechny podmínky. EU se na červnovém summitu v Göteborgu dohodla, že s nejlépe připravenými uchazeči lze ukončit vstupní rozhovory do konce roku 2002, což by umožnilo jejich přistoupení v roce 2004.

Americký ministr zahraničí Colin Powell poděkoval České republice a české vládě za rychlou reakci na události kolem teroristického útoku proti New Yorku a Washingtonu. Ve Washingtonu to řekl český ministr zahraničí Jan Kavan, který dodal, že Powell byl dobře obeznámen s českou nabídkou pomoci, jdoucí od pomoci humanitární, logistiky, poskytování zpravodajských informací, přes možnosti přeletů vojenských letounů po nabídku vojenských jednotek; zde by šlo mimo jiné o protichemickou jednotku, která se osvědčila ve Válce v Perském zálivu, nebo o polní nemocnici, která byla nasazena na Balkáně.

Kavan jednal s Powellem také o možnosti vývozu českých podzvukových bitevníků L-159 z Aera Vodochody. Tato možnost se podle českého ministra zahraničí Jana Kavana rýsuje poté, co Spojené státy zrušily hospodářské embargo proti Indii a Pákistánu výměnou za jejich pomoc v protiteroristickém tažení. "Indie má zájem asi o 66 těchto letadel, což by byla pro Aero Vodochody významná zakázka," řekl Kavan. Spojené státy uvalily embargo na Indii a Pákistán poté, co obě země provedly krátce po sobě pokusné jaderné výbuchy. Spojené státy to považovaly za porušení smlouvy o nešíření jaderných zbraní.

Velké problémy by měl velitel české armády, který by v současném českém právním prostředí dal rozkaz sestřelit sebevražedně útočící civilní letadlo. Generální štáb v tomto smyslu upozornil ministra obrany na nutnost změn. Ty se však zřejmě budou muset týkat i mezinárodních smluv o civilním letectví. Sdělil to náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. "Musí se rozhodnout, za jakých podmínek bude moci být použit vojenský prostředek - a je jedno jestli to bude letadlo nebo raketa - k tomu, aby se zlikvidovalo letící civilní letadlo," poznamenal Šedivý v souvislosti s teroristickými útoky na cíle v USA. Tato otázka se musí podle něj důkladně projednat nejen v českém parlamentu. Armáda si však podle něj nedovolí navrhnout způsob řešení, protože tato otázka je otázkou politickou.

Ministr obrany Jaroslav Tvrdík se chystá vládě příští týden předložit určité návrhy, řešící odpovědnost za rozkazy při případném sestřelení civilního letadla nad Českou republikou. V reakci na prohlášení generála Šedivého to ČTK řekl mluvčí ministra Milan Řepka. Tvrdík o tomto problému podle něj informoval bezpečnostní radu státu na jejím posledním zasedání.

Generál Šedivý připustil, že by bezpečnostní opatření u budovy rozhlasu Svobodná Evropa v centru Prahy osobně řešil jemněji. Budovu od čtvrtka hlídají společně s policisty parašutisté s několika obrněnými transportéry, vojáci i jejich technika jsou ale vyčleněni pro potřeby policie, která jim také velí. Šedivý poznamenal, že osobně by obrněnce v centru Prahy nepoužil, rozhodnutí však nebylo na armádě. Neozbrojené kolové transportéry mají podle představ policie sloužit u Svobodné Evropy jako zátarasy proti případnému sebevražednému útoku například vozidla s výbušninou, vysvětlil velitel 43. mechanizovaného výsadkového praporu Aleš Opata, jehož vojáci u rozhlasu stojí. Upozornil také, že kromě na první pohled viditelných úrovní ochrany budovy je ještě několik dalších.

Bezpečnostní opatření u budovy rozhlasové stanice Svobodná Evropa v centru Prahy byla minulý týden zavedena kvůli konkrétnímu riziku. ČTK to řekla tisková mluvčí ministerstva vnitra Gabriela Bártíková. "Opatření, která byla přijata, vyplývají z jediného reálného rizika, které není v rovině teoretických úvah, ale v rovině konkrétních poznatků, před kterými jsme byli relevantními složkami varováni," řekla Bártíková. Dodala však, že žádné jiné konkrétní nebezpečí nehrozí.