Zprávy

České republice zbývá uzavřít při jednání s Evropskou unií kapitoly "doprava", "hospodářská soutěž", "regionální politika", "zemědělství", "rozpočtová a finanční ustanovení" a "instituce". Podle našeho vyjednavače s unií Pavla Teličky by ale bylo mylné se domnívat, že Česko má vstup do unie jistý. "Vyjmenování deseti potenciálních nových členů na summitu v Laekenu je třeba číst jako momentální pohled na možné scénáře - je to scénář, který v této chvíli převažuje. To se však může změnit," uvedl Telička. Za největší úskalí přitom považuje naši vlastní nepřipravenost. Praha podle něj ještě zdaleka nesplnila všechny požadavky nutné pro uzavření kapitoly "regionální politika". Nepřiblížila se ani k dohodě s EU o první části zemědělské legislativy, kterou uzavřelo například Slovinsko. U dopravy sice může ČR jednat z pozice síly, protože zatím odmítá podmínky EU, kapitola "hospodářská soutěž" ale nadále vázne na neschopnosti či neochotě Prahy předložit Evropské komisi program restrukturalizace hutnictví. Všechny země, zapojené do procesu rozšiřování Evropské unie, se budou v roce 2002 zabývat především finančními problémy spojenými se vstupem.

Pro prezidenta Václava Havla bude příští rok významný především tím, že výsledek parlamentních voleb pravděpodobně určí jeho nástupce na Pražském hradě. Dalším vrcholem roku 2002 bude pro Havla ukončení evropské integrace, řekl šéf politického odboru prezidentské kanceláře Pavel Fischer. Havel bude rovněž příští rok na podzim hostit v Praze své kolegy z řady zemí během vrcholné schůzky NATO. Na dvoudenní pražský summit Severoatlantické aliance, který začne 21. listopadu, se sjedou představitelé 19 členských států NATO a 27 zemí programu Partnerství pro mír. Do české metropole tak má přijet celkem 46 hlav států. Pro Českou republiku bude rok 2002 významný i tím, že by měla dokončit rozhovory ohledně přistoupení k Evropské unii. Odborníci většinou soudí, že pokud země neudělá nějakou velkou chybu, měla by být mezi prvními státy, o které se evropská patnáctka rozšíří. Pro Havla bude otázka EU významná zejména tím, že země bude muset vybrat své zástupce v Konventu Evropské unie, který bude jednat o budoucí podobě společenství evropských zemí. Odborníci přitom soudí, že prezident bude chtít spolurozhodovat o českých zástupcích v Konventu. Nejvýznamnější však pro Havla bude dění na domácí politické scéně, tedy volby do Poslanecké sněmovny, třetiny Senátu a volby komunální. Pětašedesátiletý Havel je služebně nejstarším prezidentem v Evropě. Podruhé byl na pětileté funkční období zvolen do čela samostatné České republiky v lednu 1998 a mandát mu vyprší v únoru 2003. V čele státu však stojí prakticky nepřetržitě v jeho polistopadové historii. Podle platné Ústavy nemůže být Havel zvolen potřetí. Kvůli stupňujícím zdravotním problémům hlavy státu se v poslední době dokonce častěji spekuluje i o jeho předčasném odchodu z politiky. Jako o možném Havlově nástupci se často hovoří o předsedovi Senátu Petru Pithartovi, šéfovi dolní parlamentní komory a ODS Václavu Klausovi, duchovním Tomáši Halíkovi nebo nezávislém senátoru Václavu Fischerovi. Případnou kandidaturu nevyloučil ani současný premiér Miloš Zeman.

Čeští výsadkáři se nebudou v Afghánistánu podílet na první fázi mírové operace vedené Velkou Británií. Řekl to mluvčí ministerstva obrany Milan Řepka. Plyne to podle něj ze závěrů plánovací konference v Londýně, které ministerstvo obdrželo. Česká republika počítala s účastí až 120 českých vojáků jednotek speciálních sil v mírové operaci v Kábulu a okolí s názvem ISAF. Řepka podotkl, že o účasti českých vojáků v dalších fázích plánované půlroční operace zatím není rozhodnuto. Náčelník generálního štábu Jiří Šedivý rozhodl, že pro nasazení mimo území České republiky se po závěru plánovací konference prodlouží bojová pohotovost jednotky speciálních sil ze tří na sedm dní. Prostějovská jednotka speciálních sil zůstává i po rozhodnutí plánovací konference v Londýně připravena zapojit se do mírové operace v Afghánistánu. Čeští zástupci se nezúčastnili pátečního plánování afghánské operace v Londýně, ačkoli na předcházejících schůzkách byli přítomni. Podle Řepky bude na základě nejnovějších požadavků afghánské vlády mezinárodní misi tvořit omezený počet vojáků. Původně se hovořilo o 5000 lidí. Charakter operace bude především technický a humanitární.

Ruzyňské letiště zatím neuvažuje o dalším zpřísnění bezpečnostních opatření v souvislosti se sobotním zadržením podezřelého cestujícího na palubě amerického letadla letícího z Paříže do Miami. Řekla to mluvčí České správy letišť Vlasta Pallová. Francie, USA a Německo zpřísnily bezpečnostní opatření na letištích 48 hodin poté, co byl zadržen jeden z cestujících na trase z Paříže do Miami. Podezřelý muž měl v botách výbušninu a zřejmě ji chtěl zapálit. V Berlíně se tak musí všichni cestující, kteří chtějí letět s americkou společností, zouvat. Pallová uvedla, že ruzyňské letiště má již od výstavby nového terminálu zavedenou stoprocentní kontrolu zavazadel, což podle ní před 11. zářím na řadě letišť neměli.