Zprávy

Ve věku 96 let zemřela v noci na dnešek válečná veteránka Božena Ivanová. ČTK to potvrdila Česká obec legionářská, jejíž terénní pracovníci jsou s veterány v kontaktu. Za druhé světové války Ivanová absolvovala parašutistický výcvik v československých jednotkách v Sovětském svazu a působila jako spojařka. Byla nositelkou řady vyznamenání, včetně Medaile za hrdinství udělené v roce 2019 prezidentem. V roce 1931 rodiče Ivanové odešli za prací do Sovětského svazu, kam je poté následovala i ona se svou babičkou. Po napadení Sovětského svazu nacistickým Německem se rodina Ivanové v roce 1942 zapojila do činnosti v tamních československých vojenských jednotkách. V roce 1944 byla přidělena do 2. paradesantní brigády 1. československého armádního sboru jako spojařka.

"Denně na cvičáku v třicetistupňovém mrazu, střelnice. Ale byli jsme mladí, tak jsme to tak nebrali," popisovala výcvik v rozhovoru pro projekt Paměť národa. "Mám za sebou tři seskoky z horkovzdušného balonu. Skákali jsme z košů vždy po třech a čtvrtý byl instruktor. Nevěděla jsem, co to obnáší. Sedm set metrů vysoko, dole nevidíte nic. Vystrčili nás z balonu, padák jsme měli na karabině. Přistání bylo měkké, do sněhu," dodala.

Přímo do bojů nakonec Ivanová nasazena nebyla. Přesto viděla tisíce mrtvých, když po převelení do Sagary u rumunských hranic musel její vojenský transport zastavit u města Kamenec Podolský na nynějším území Ukrajiny, kde byly odhaleny hromadné hroby civilistů zavražděných nacisty. "V první jámě byla nahá těla Židů, bez dokladů, nikdo nevěděl, odkud ti lidé jsou. Ve dvou dalších jámách byly děti. Ty byly oblečené," vzpomínala Ivanová. Exhumované děti se pokoušeli identifikovat jejich rodiče. "Procesí rodičů po chodníčkách… hledali a nacházeli, vozíkem je odváželi a pochovávali si je. Tohle nikdy v životě nezapomenu a dodnes to nemůžu v sobě vstřebat," uvedla veteránka.

O cestování vlakem po Evropě u Čechů roste zájem, dopravci posilují nejžádanější spoje do Polska, Chorvatska či na Slovensko. Osobní železniční dopravci to uvedli pro ČTK. Nabízí cestujícím mimo jiné noční spoje s lůžkovými vozy, převozy jízdních kol či restaurační vozy.

Dopravce Leo Express navyšuje v reakci na zvýšení poptávky počet vlakových spojů do Polska a zpět na tři týdně. "Největší meziroční nárůst zájmu zaznamenala linka z Prahy do Budapešti, která vede přes Vídeň. Zájem o jízdenky je letos vyšší o 150 procent," uvedla mluvčí RegioJet Alexandra Janoušek Kostřicová. Dodala, že společnost pozoruje větší zájem také o cesty na Slovensko, proto bude od 1. července vypravovat tři spoje do Košic denně namísto dvou. Zájem roste také o cesty vlakem do Chorvatska.

Také České dráhy vidí silnější zájem o cestování vlakem na mezistátních linkách. České dráhy nabízí přímá spojení například do Švýcarska, Polska, na Slovensko či do Maďarska, kam vypravují i noční vlaky s lůžkovými vozy. "V případě spojení z Prahy na sever a východ Slovenska také vypravujeme autovlak, což je spoj, ve kterém je možné přepravit také svůj vlastní osobní automobil nebo motorku," uvedl Šťáhlavský. Cyklisty dopraví České dráhy k dálkovým evropským cyklotrasám.

V debatě o Istanbulské úmluvě, která upravuje prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, by se podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) měly uklidnit vášně. Osobně by dokument postoupil k debatě Sněmovně, řekl novinářům při příchodu na dnešní zasedání vlády.

Bývalé vlády ratifikaci dokumentu odsouvaly vzhledem k tomu, že text vyvolává kontroverze. Odmítají ho konzervativci či sedm křesťanských církví. Podle zastánců naopak pomůže zlepšit pomoc obětem a představuje i symbol, že násilí je v Česku nepřijatelné. Podle ženských organizací je úmluva terčem dezinformační kampaně některých spolků i jednotlivců. Podle Blažka málokdo četl text celý. Pro ratifikaci úmluvy se minulý týden vyslovil prezident Petr Pavel, který v případě parlamentního souhlasu dostane dokument k podpisu.

Dokument ratifikovaly čtyři desítky zemí včetně jihoevropských katolických zemí, nedávno také Ukrajina čelící agresi Ruska, které ratifikaci odmítlo stejně jako Bulharsko či Maďarsko. Neprovedlo ji Slovensko. Od úmluvy předloni odstoupilo Turecko, ačkoli ji ratifikovalo v roce 2012 jako první ze signatářů.

Výrazný rozvoj eDokladů v Česku i v Evropě přijde okolo roku 2026, pokud se státu podaří podchytit nejpoužívanější internetové služby, aby se do projektu zapojily. Na konferenci Digitální Česko 2023 to dnes uvedl místopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti). Bankovní identitu, která je jednou z možností pro přihlášení do elektronických služeb státu, má v současnosti kolem šesti milionů Čechů a 2,5 milionu lidí jí aktivně používají.

"Občan se chová racionálně. Pokud dám občanovi nástroj zdarma, který je jednoduchý, snadný na obsluhu a bude mu pomáhat, tak já je nepotřebuju k ničemu nutit. Lidé to budou milovat. Je k tomu potřeba to lidem jednoduše vysvětlit," dodala zakladatelka Zásilkovny Simona Kijonková.

Zkušenost občanů s elektronickými službami státu je však podle Bartoše nevalná. Důvodem bylo špatné zadání dodavatelům. "Musí se změnit uživatelská přívětivost a to, jak ta aplikace vypadá," podotkl Bartoš. Dodal, že je proti tomu lidem používání elektronických služeb nařizovat povinně, a to včetně datových schránek.