Zprávy

Polsko neuzavře důl Turów a jeho fungování chce zajistit až do roku 2044. Prohlásil to polský premiér Mateusz Morawiecký. "Nenecháme zavřít ten důl. Žádný soud v Bruselu nám nebude říkat, co je energetická bezpečnost," řekl premiér během návštěvy Turówa podle webu polského rozhlasu. Ještě dříve Morawiecki podle serveru Gazeta.pl odmítl rozhodnutí varšavského správního soudu z 31. května, podle kterého má důl těžbu zastavit. Důl Turów leží v blízkosti českých a německých hranic. Těžba v něm podle ekologů ohrožuje životní prostředí a podzemní vody ve všech třech státech. Polská vláda tato tvrzení opakovaně popřela. "V Polsku máme důl Turów, ale podobné jsou v Česku a Německu. A kde jsou ti, co bojují za ekologii?" poznamenal Morawiecki.

Fiala: Česko má garance, že Turów nepoškozuje zdejší prostředí 

Česká republika má díky mezivládní dohodě z loňského roku podle premiéra Petra Fialy (ODS) dostatečné garance, že těžba v polském hnědouhelném dole Turów nepoškozuje zdejší životní prostředí. Fiala to uvedl na tiskové konferenci během výjezdu vlády na jih Čech. V souvislosti s děním kolem dolu zmínil domluvené finanční kompenzace i stavbu podzemní zdi proti ztrátě vody. "Je tu celá řada garancí, že důl nepoškozuje zájmy České republiky a zájmy našich občanů," uvedl předseda vlády s tím, že v příštích měsících se ukáže, zda přijatá opatření dobře fungují. Dosavadní informace ukazují, že očekávaný efekt s velkou pravděpodobností přinesou, dodal.

Loni v únoru premiéři Česka a Polska podepsali dohodu o řešení vlivu těžby v dole Turów. Česká republika pak stáhla žalobu na Polsko, kterou kvůli dolu podala u Soudního dvora EU.

Zájemci si od středy můžou zakoupit známku s prezidentem Petrem Pavlem. Arch deseti známek Česká pošta prodává na svých pobočkách a e-shopu, jeho cena je 230 korun. Jednotlivé známky se neprodávají samostatně. Česká pošta vytiskla 100 tisíc archů, tedy milion známek. Dotisk zatím neplánuje. Autorem grafického konceptu je kreativní tým, který s Pavlem spolupracoval v jeho předvolební kampani. Na známce je prezidentův černobílý portrét vyobrazený pokaždé na jinak barevném pozadí. Designéři se podle vedoucího projektu Petra Štěpána inspirovali třeba textem státní hymny, českou krajinou a venkovem, nebo národním stromem. Vznikla tak barva lipových květů nebo cibulákově modrá. Prezidentská známka Petra Pavla je první, která je tištěná na samolepícím papíru.

Prezident původně neměl o známku zájem. A nepovažoval ani za nezbytné, aby jeho portrét visel ve školních třídách nebo na úřadech. Nakonec ale svůj názor změnil.

Prezident Petr Pavel dnes navštíví mnohonárodní bojovou jednotku NATO, která na Slovensku funguje pod českým velením. Do vojenského prostoru Lešť ho doprovodí slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Za vojáky se obě hlavy státu vydají vrtulníkem. Pavel se na místě setká s českými vojáky, prohlédne si jejich techniku i vybavení jednotek mnohonárodního bojového uskupení. Čeští vojáci na Slovensku působí od loňského roku. Vysláni k východnímu sousedovi byli v reakci na ruský útok na Ukrajinu. NATO se poté snažilo posílit členské státy na svém východním křídle.

Mnohonárodní jednotky byly vytvořeny kromě Slovenska také v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Česko se ujalo vůdčí role v případě uskupení umístěného na Slovensku. Součástí praporu jsou kromě českých a slovenských vojáků také Němci, Slovinci a Američani. Za úkol mají svou přítomností demonstrovat odhodlání spojenců bránit státy na východním křídle Severoatlantické aliance, odstrašit možného agresora a v případě napadení území Slovenska bránit.

Už před koncem války na Ukrajině by měli mít spojenci jasno, jaký budou mít postoj k poválečnému Rusku. Na summitu tzv. bukurešťské devítky, tedy zemí z východního křídla NATO, to dnes v Bratislavě řekl prezident Petr Pavel. Zopakoval, že pokud aliance na Ukrajině nechá zvítězit Rusko, prohraje i ona sama. Je podle něj důležité to vysvětlit občanům. Podotkl, že nejde o otázku volby, ale nevyhnutelnosti. Posílení obranných kapacit NATO není podle něj nutné kvůli nařízení z bruselského ústředí, ale kvůli agresivní politice Ruska.

Připomněl, že v minulosti selhaly mnohé snahy západních zemí komunikovat s Ruskem. Řekl, že stejně jako bude poválečná Ukrajina, bude i poválečné Rusko. Spojenci by proto měli začít uvažovat, jak budou s Ruskem komunikovat. Zmínil také nutnost připravit se na poválečnou obnovu Ukrajiny, aby tuto úlohu nepřevzaly země jako Čína.

Pavel uvítal diskusi o ratifikací členství Švédska v NATO. Účastníci diskuse podle něj apelovali na Turecko a Maďarsko, aby ji urychlily. Tyto dvě země jsou poslední, které ještě vstup severské země neodsouhlasily. Pavel považuje za velice pozitivní, že se devět zemí východní a střední Evropy dohodlo na tom, že Ukrajina by se měla rozhodně stát členem aliance, proces by neměl být zdržován a měl by nastat okamžitě po ukončení války, řekl českým novinářům.