• 24.6.2022

    Lídři Evropské unie požádali českého premiéra Petra Fialu, aby v době českého předsednictví uspořádal neformální summit na téma širší spolupráce Evropské unie s nečlenskými státy. Fiala to řekl novinářům před začátkem druhého dne unijního summitu v Bruselu. V rámci podzimního jednání v Praze by šéfové států a vlád sedmadvacítky mohli řešit také otázku Ukrajiny, dodal premiér. Půlroční české předsednictví začíná za týden.

    Koncept širší Evropy by mohl zahrnovat země "od Islandu po Ukrajinu", uvedl Fiala. Čelní představitelé EU se na jeho přesné podobě ještě musí dohodnout, otázkou je například případná účast britského premiéra Borise Johnsona jako zástupce evropské země, která není členem unie.

  • 24.6.2022

    Senát zkritizoval veřejného ochránce práv Stanislava Křečka za jeho výroky vůči menšinám a uprchlíkům, které označil za předsudečné a xenofobní. Vyzval ho dnes k tomu, aby důsledně vystupovat v souladu se svým slibem vykonávat úřad ombudsmana nezávisle a nestranně. Křeček kritiku přijal s rozpaky, označil ji za pokus omezit právo vyjadřovat se. Horní komora své rozhodnutí přijala těsnou většinou, pro bylo 25 ze 45 přítomných senátorů.

    Terčem kritiky bylo mimo jiné Křečkovo prohlášení z loňského ledna, podle něhož někteří Romové mají problémy s bydlením ne kvůli diskriminaci, ale kvůli tomu, že "devastují bytový fond a přeměňují část obcí ve vyloučené lokality". Pozornost vzbudil i reakcí na vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, podle něhož Ukrajinci budou umírat kvůli slabosti NATO. "Pomáháme, jak můžeme, na úkor vlastních občanů, a ještě se máme nechat urážet," napsal Křeček na sociálních sítích. Po kritice svůj příspěvek smazal.

    Křeček ve vystoupení před senátory uvedl, že není možné ignorovat realitu, jakkoli je nepříjemná a ostudná. "Pokud by nezávislý veřejný ochránce práv neměl možnost bez kritiky členů zákonodárného sboru sdělovat, co občané denně vidí kolem sebe, pak by to z naší úrovní demokracie bylo ještě horší, než si mnozí občané myslí," uvedl. "Názory mohou být různé, ale ať mi někdo řekne, kde neříkám pravdu," dodal.

  • 24.6.2022

    Dodávky plynu do České republiky jsou nyní stabilní a bez výpadků. Okolní země ale hlásí pokles dodávek plynu. Nelze proto vyloučit, že se dodávky ruského plynu do ČR omezí nebo úplně přeruší. Vláda v tomto týdnu schválila novelu energetického zákona, která umožní vyhlášení takzvaného předcházení stavu nouze v teplárenství. Umožní ponechat krátkodobě v provozu uhelné elektrárny, které by se jinak kvůli emisím musely odstavovat. Novinářům to po jednání krizového štábu k situaci v plynárenství řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

    Česká republika patří v Evropě mezi země, které plynové zásobníky plní nejrychleji, uvedl Síkela. Ministr připomněl, že stát získal významnou část kapacity v terminálech na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku. Přesnou kapacitu ale nesdělil, jde podle něj o informaci, kterou nelze zveřejnit.

  • 24.6.2022

    Bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš má pro příští prezidentské volby nejvíce skalních voličů, ale ve druhém kole by ho porazil někdejší vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury STEM/MARK. Ze všech, kteří kandidaturu už oznámili, nebo ji zvažují, by Babiše volilo nejvíc lidí, a to 20 procent Čechů. Pavlovi by dalo hlas 16 procent lidí. Kdyby se však právě Babiš a Pavel dostali do druhého kola, většina lidí by prezidentem zvolila Pavla.

    Za Babišem a Pavlem jsou shodně s devíti procenty rozhodnutých voličů senátor Pavel Fischer, ekonomka a bývalá rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, bývalá předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Z této čtveřice má nejvyšší podíl možných voličů, tedy rozhodnutých i váhajících, Fischer se 41 procenty. Průzkum prováděla agentura STEM/MARK od 6. do 13. června. Zúčastnilo se ho asi 1000 lidí ve věku 18 a více let.

    Současné hlavě státu Miloši Zemanovi skončí druhý pětiletý mandát začátkem března 2023, znovu už kandidovat nemůže. Termín volby budoucího prezidenta republiky bude oznámen v pondělí 27. června. Vyhlásí jej předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Nástupce Zemana by měl být volen v lednu příštího roku.

  • 24.6.2022

    Meziparlamentní skupina přátel ČR - Izrael na dnešním zasedání požádala ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti), aby před hlasováními v OSN o Izraeli resort informoval sněmovní zahraniční výbor o pozici vlády. ČTK to řekl předseda skupiny a místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). Po Lipavském chtěl vysvětlení, proč se Česká republika nepřipojila k zemím odsuzujícím zprávu komise Rady OSN pro lidská práva k Izraeli. Lipavský ČTK sdělil, že na jednání výboru vždy rád dorazí, aby prezentoval pozici kabinetu.

    Komise ve zprávě uvedla, že hlavními příčinami napětí mezi Izraelem a Palestinou je izraelská okupace palestinských území a diskriminační chování židovského státu vůči Palestincům. Konec okupace je podle autorů dokumentu klíčovým prvkem pro ukončení bojů i napětí mezi Izraelem a Palestinou. Zprávu odsoudilo 22 zemí včetně Spojených států, Česko se k nim nepřipojilo.

  • 24.6.2022

    Letošní sklizeň ovoce v České republice by měla meziročně vzrůst o 17 procent na nadprůměrných 156.155 tun. Měla by tak být nejvyšší od roku 2018. Proti průměru sklizní předchozích pěti let by měla být vyšší o 11 procent. Výrazný meziroční nárůst sklizně se čeká u třešní a švestek. Vyplývá to z odhadu, který k 15. červnu provedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. "Letošní první odhad sklizně vypadá velmi optimisticky. Všechny hlavní druhy ovoce vykazují nadprůměrnou úrodu. Mrazovým poškozením utrpěly pouze některé odrůdy teplomilného ovoce, které zejména na jihu Moravy vystoupily z dormance (zimního spánku) a následně zmrzly v pupenech," řekla ČTK Petra Hrabčáková z ÚKZÚZ. Přes poškození mrazy by úroda meruněk měla být z dlouhodobého pohledu průměrná - na úrovni 1500 tun. Předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík označil na dotaz ČTK očekávanou úrodu za mírně nadprůměrnou. "Nepotkala nás zásadní vlna jarních mrazů, pouze začátkem dubna mrazy postihly některá místa s výsadbami meruněk. Dobrá úroda bude u švestek, což je dobrá zpráva pro milovníky povidel i slivovice," řekl Ludvík.

  • 24.6.2022

    Anticenu Ropák roku za ekologii dostal bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO. Informoval o tom Miroslav Patrik ze spolku Děti Země, která cenu vyhlašuje. Brabec podle Patrika získal titul například kvůli jeho selhání u nového stavebního zákona, kdy podle Dětí Země nedostatečně hájil veřejný zájem. Anticenu Zelenou perlu dostala od spolku místopředsedkyně hnutí Švýcarská demokracie Pynelopi Cimprichová, a to za svůj výrok v debatě o uhlíkově neutrální Evropě.

  • 24.6.2022

    Sněmovna schválila v závěrečném čtení vládní novelu zákona o státní sociální podpoře. Novela mimo jiné zjednodušuje žádost o příspěvek na bydlení. Ruší třeba povinnost podávat každý rok novou žádost a snižuje i frekvenci povinného dokládání příjmů a nákladů na bydlení. Nově by to žadatelé měli dělat jen 2krát do roka a ne 4krát. Rodiče s nízkými výdělky by si podle předlohy mohli také zvýšit měsíční částku rodičovské z nynějšího maxima 10 tisíc korun na 13 tisíc. Novelu teď projedná Senát.

  • 24.6.2022

    Česko by během svého předsednictví Radě Evropské unie mohlo uspořádat neformální summit. Tématem bude širší evropské spolupráce s nečlenskými státy. Premiéra Petra Fialu z ODS o to požádali francouzský prezident Emmanuel Macron a předseda Evropské rady Charles Michel. Podle premiéra Fialy by se tak řešila například situace na Ukrajině. Koncept širší Evropy má být otevřený hlavně pro země, které usilují o členství v Unii. Nemá ale nahrazovat samotný přijímací proces.  Lídři ve čtvrtek v Bruselu schválili kandidaturu Ukrajiny a Moldavska, naproti tomu šestice balkánských zemí se posunu na cestě do EU nedočkala. Půlroční české předsednictví začíná za týden. "Myslím, že je to velmi důležité a byl by to dobrý vstup do našeho předsednictví," uvedl Fiala. Myšlenka na summit s Ukrajinou tím podle Fialy nepadá. Koncept širší Evropy by mohl zahrnovat země "od Islandu po Ukrajinu", uvedl Fiala. Čelní představitelé EU se na jeho přesné podobě ještě musí dohodnout, otázkou je například případná účast britského premiéra Borise Johnsona jako zástupce evropské země, která není členem unie.

  • 24.6.2022

    Laboratoře v Česku minulý týden odhalily téměř 3300 nových případů nakázy koronavirem - v mezitýdenním srovnání je to zhruba o 1100 víc. Vyplývá to z dat na webu ministerstva zdravotnictví. Počty nově nakažených rostou třetí týden v řadě. Třetí týden po sobě se tak zvýšilo i incidenční číslo - na sto tisíc obyvatel teď připadá 31 nakažených, před týdnem mělo hodnotu 20. Mírně také roste počet lidí, kteří potřebují péči lékařů. Ve čtvrtek bylo kvůli covidu-19 hospitalizováno 120 nakažených - o osm víc než ve stejný den před týdnem.

    O přeočkování proti covidu je v Česku stále menší zájem. Ukazuje to výzkum společnosti PAQ Research pro Český rozhlas. V projektu Česko 2022: Život k nezaplacení zkoumají sociologové postoje 16 stovek lidí. Posilující dávku očkování proti covidu má nebo o ni má zájem 58 procent z nich. V lednu to bylo 63 procent.

Pages