• V domovech seniorů mají být odděleny prostory pro nemocné

    19.10.2020

    V domovech seniorů by měly být vyčleněny prostory pro nemocné koronavirem, k tomu i potřebný personál. Po jednání vlády to uvedl ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO). Opatření by podle něj mělo zabránit šíření nemoci uvnitř zařízení. Vedle oddělení prostor a pečovatelů je podle něj třeba pravidelně sledovat zdravotní stav klientů zařízení a dodržovat hygienická opatření. Praxi v zařízeních pro seniory podle Prymuly kontroluje speciální tým z armádního Centra biologické ochrany Těchonín. "Ne vždy jsou opatření dodržována," uvedl Prymula s tím, že nejčastěji se kříží prostory se zdravými a nemocnými klienty. Proto je třeba je jednoznačně oddělit, dodal.

  • Roušky budou od středy s výjimkami povinné i venku a v autech

    19.10.2020

    Nosit roušku bude od středy povinné i venku na území obcí, pokud bude člověk blíže než dva metry k jinému. Výjimku budou mít členové jedné rodiny nebo lidé při sportování. Novou povinnost schválila vláda, informoval ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO). "Ve všech zastavěných prostorách jsou nyní povinné roušky v případě, že se jedná o setkání v menší než dvoumetrové vzdálenost a nejde o členy jedné rodiny. Mimo zastavěné oblasti roušky požadovány nadále nejsou," uvedl k tomu ministr na tiskové konferenci po jednání vlády.

    "Čím je chladnější počasí, tím narůstá význam roušek venku," dodal Prymula. Tím, že se na jaře zavedly, se podle něho snížil i výskyt jiných běžných respiračních chorob. Povinné budou také roušky v autě, pokud v něm člověk nepojede sám nebo jen se členy své rodiny. Nošení roušek při pohybu mimo domov bylo v Česku povinné od poloviny března, postupně bylo zmírňováno.

    O případném zavedení lockdownu nebude vláda tento týden jednat

    O případném dalším omezení života v Česku, takzvaném lockdownu, se podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) nebude diskutovat na vládě ani ve středu, ani tento týden. Řekl to na tiskové konferenci po jednání vlády. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) o víkendu řekl, že by se mělo rozhodovat už podle počtu testovaných koncem tohoto týdne. "Základní opatření by měla platit minimálně 14 dnů, abychom věděli, že mají nějaký dopad. Nemyslím si, že by to bylo ve středu nebo kdykoliv tento týden," řekl Prymula.

  • Novela zákona umožňuje nepodat informace o krizových řešeních

    19.10.2020

    Ministerstvo vnitra připravilo novelu krizového zákona, na základě které by stát neposkytoval informace o přípravě a řešení krizových situací, pokud by to mohlo ohrozit bezpečnost státu nebo fungování záchranného systému. Podle důvodové zprávy zveřejněné na webu vlády dostávají orgány krizového řízení pravidelně dotazy na krizové plány, bezpečnostní rizika a způsoby ochrany objektů, které pak tazatel může použít nezákonně.

    Proti formulaci vnitra se na serveru iROZHLAS.cz vyslovil spoluautor zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřich Kužílek. Uvedl, že úřady volných formulací budou zneužívat, přičemž by se stát měl snažit spíše o opak. "Současné zkušenosti ukazují, že v krizové situaci je nezbytné zajistit právo na informace bezodkladně, nikoli s mnohaměsíčním či mnohaletým zpožděním," sdělil serveru. V návrhu zákona se totiž rovněž zakotvuje oprávnění vlády v době krizového stavu stanovit nařízením prodloužení běhu lhůt.

  • Úřadu práce chybí 1150 úředníků, jsou na ošetřovném i nemocenské

    19.10.2020

    Úřady práce se potýkají s výpadkem personálu. V polovině října jim chybělo zhruba 1150 zaměstnankyň a zaměstnanců. Zůstali doma s dětmi na ošetřovném po uzavření škol, jsou v karanténě či na nemocenské. Vyplývá to z podkladů ministerstva práce pro vládu k návrhu zákona o dočasném zjednodušení pravidel pro vyplácení dávek. Aby dočasná pravidla začala platit, musí návrh zákona schválit vláda, přijmout Parlament a podepsat prezident. Ministerstvo navrhuje, aby se norma projednávala ve stavu legislativní nouze, tedy zrychleně.

  • Vláda schválila půl miliardy korun na pomoc cestovnímu ruchu

    19.10.2020

    Cestovním kancelářím, agenturám a průvodcům bude v programu COVID cestovní ruch k dispozici 500 milionů korun, schválila to vláda. Na twitteru to uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Ta minulý týden řekla, že půl miliardy korun pro toto odvětví je vyčleněno z rozpočtu jejího resortu. Cestovní kanceláře by podle vládních materiálů, které má ČTK k dispozici, měly mít možnost získat podporu nejvýše 2,75 procenta z plánovaných tržeb z prodeje zájezdů a služeb na letošní rok. Agenturám by mělo připadnout 500 korun za každý zrušený zájezd kvůli pandemii, který byl zakoupený od 1. prosince loňského roku do 1. října letošního roku. Průvodci by měli mít možnost dostat až 50.000 korun za předpokladu předem stanovených podmínek.

    Podpora cestovního ruchu by měla být podle jednatele CK Travel Family Ivana Lackoviče alespoň 3,5 miliardy korun. Jenom roční obrat cestovních kanceláří, v příjezdovém i odjezdovém cestovním ruchu, činí 55 miliard korun a zaměstnává zhruba 14.000 lidí ve více než 6000 subjektech. Vyčleněná půl miliarda není podle něj proto pro sektor adekvátní. Bytostně závislé na cestovních kancelářích jsou cestovní agentury, dopravci i hotely.

  • Židovskému muzeu chybí 80 procent příjmů, bojí se o budoucnost

    19.10.2020

    Pokud se situace s poklesem turistického ruchu vyplývajícím z pandemie koronaviru během příštího roku nezlepší, Židovské muzeum Praha (ŽMP) by se mohlo obávat o svou existenci. V rozhovoru s ČTK to řekl jeho ředitel Leo Pavlát. Paměťová instituce s více než stoletou historií a před koronavirem s půlmilionovou návštěvností ročně má meziroční propad návštěvnosti přes 78 procent a pokles příjmu ze vstupného přes 80 procent. Ohroženy jsou plánované opravy památek, nové mezinárodní projekty i sama existence instituce.

    Muzeum jako celek patří dlouhodobě k nejnavštěvovanějším kulturním institucím v Česku, v roce 2018 jej navštívilo přes 720.000 lidí. Židovské muzeum spravuje kromě hřbitova z 15. století, kde si návštěvníci mohou prohlédnout nejstarší náhrobek Avigdora Kary či náhrobky rabího Löwa a Mordechaje Maisla, Klausovou, Maiselovu nebo Pinkasovu synagogu s Památníkem obětí holokaustu. Většinu návštěvníků objektů tvoří zahraniční turisté. Stejně jako jiné památky byly objekty muzea zavřené od 11. března do 11. května. Znovu jsou zavřené od 14. října.

  • Policie po protestech v Praze podezírá 14 lidí z trestného činu

    19.10.2020

    Policisté při nedělních protestech proti vládním protiepidemickým opatřením zadrželi 144 lidí. Kriminalisté 14 z nich podezírají z trestných činů násilí proti úřední osobě a výtržnictví, uvedla na webu policejní mluvčí Eva Kropáčová. Dva z nich budou dnes obviněni, zbytek byl propuštěn, doplnila mluvčí na dotaz ČTK. Část demonstrantů se po oficiálním konci akce na pražském Staroměstském náměstí střetla s policií. Házeli na policisty lahve, kameny, odpadkové koše i petardy. Policie použila slzný plyn, vodní dělo a zásahové výbušky, vytlačovala je koňmi i vozidly.

    Při protestech bylo zraněno 25 policistů, dva byli převezeni do nemocnice. Zranění utrpěli i demonstranti, do nemocnice byli podle mluvčí pražské záchranné služby Jany Poštové převezeni dva. Celkem záchranná služba ošetřila devět lidí, z toho pět na místě, i mezi nimi byl jeden policista. Zbylí zranění nevyžadovali lékařské ošetření. Policisté, kteří byli odvezeni do nemocnice, již byli propuštěni do domácího léčení, doplnila Kropáčová.

    Akci svolal občanský spolek Hnutí občanské nespokojenosti (HON). Podle jeho vyjádření na facebooku policie nezákonně zablokovala všechny východy ze Staroměstského náměstí. Poté "agresivní elementy" a policejní provokatéři rozpoutali střety, uvedl spolek. Zablokování únikových koridorů z akce však podle HON vyvolalo v části demonstrantů velmi silné negativní emoce, a ti se tak ke střetům připojili. "Od všech projevů násilí po konci demonstrace se distancujeme a žádáme policii, aby se napříště zdržela takovýchto neprofesionálních akcí," uvedl občanský spolek.

  • Vedení ČSSD je v dobrovolné izolaci, čeká na testy v úterý

    19.10.2020

    Grémium ČSSD je v dobrovolné karanténě po čtvrtečním jednání, kterého se účastnil ministr zemědělství Miroslav Toman. Test u něho prokázal nákazu koronavirem. Členy grémia jsou další ministři včetně předsedy strany a ministra vnitra Jana Hamáčka a také předseda sněmovního klubu sociálních demokratů Jan Chvojka. Mluvčí ČSSD Eva Gregorová ČTK řekla, že všichni, kdo se jednání užšího vedení strany zúčastnili, jsou v dobrovolné karanténě a v úterý půjdou na test.

  • Film Martina Šulíka Muž se zaječíma ušima dostal ceny ve Varšavě

    19.10.2020

    Nový slovensko-český film Muž se zaječíma ušima režiséra Martina Šulíka, jehož distribuční premiéra je zatím odložena kvůli opatřením proti koronaviru, dostal dvě ceny na festivalu ve Varšavě. Šulík získal cenu za nejlepší režii a film zároveň ocenila i ekumenická porota festivalu. Muž se zaječíma ušima byl v Polsku uveden na festivalu, který skončil v neděli, ve světové premiéře. Snímek je desátým Šulíkovým celovečerním filmem, cenu si převzal na dálku, kdy byl s pódiem ve Varšavě přítomen telefonicky. Martin Šulík má za sebou třeba úspěšné filmy Tlumočník, Sluneční stát nebo Krajinka.

    Do snímku Muž se zaječíma ušima obsadil Šulík mnoho slovenských a českých herců. Postava hlavního hrdiny, spisovatele Josefa, byla napsána přímo na tělo Miroslavu Krobotovi, režisérovi, který se ve zralém věku stal oceňovaným a oblíbeným hercem. V roli jeho nejlepšího přítele se představí Oldřich Kaiser. Film vypráví příběh o muži, který jednoho dne získá nečekanou schopnost - mimořádný sluch v podobě zaječích uší. Ta mu umožňuje slyšet nejen hlasy dalších lidí, ale především jejich myšlenky. Střet cizích a vlastních představ o sobě samém otevře Josefovi oči.

  • Brabec: Uhelná komise v úterý o datu ukončení uhlí nerozhodne

    19.10.2020

    Takzvaná uhelná komise v úterý nerozhodne o termínu ukončení využívání uhlí v České republice. Na twitteru to uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Podle několika zdrojů ČTK přitom měla už na úterním zasedání stanovit datum konce využívání uhlí v Česku, a to na rok 2038, podobně jako již učinilo Německo. Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) ČTK v pátek napsal, že komise pracuje se scénáři konce využívání uhlí v letech 2038, 2033 a 2043. Podle Hospodářských novin minulý týden Havlíček uvedl, že nejvíc reálný je rok 2038, definitivní rozhodnutí ale ještě nepadlo. Z loňských dat Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) vyplývá, že uhelné elektrárny už nemá deset evropských států, další země jejich odstavení plánují nebo o něm uvažují.

    Uvažované datum konce využívání uhlí v Česku v roce 2038 je příliš pozdní z hlediska ochrany klimatu i ekonomických vyhlídek uhelného průmyslu. Na on-line tiskové konferenci to uvedli zástupci ekologických organizací Greenpeace a Hnutí Duha. Sdělili, že prosazují postupné odstavení uhelných elektráren v ČR už do roku 2030. Podle kritéria emisní intenzity, které zkoumá množství emisí oxidu uhličitého (CO2) na jednotku vyrobené energie, by jako první měla být odstavena hnědouhelná elektrárna Počerady, tvrdí.

Pages