Zprávy

Dolarových milionářů v Česku loni přibylo o stovku na 32.300, hodnota jejich majetku se ale snížila o 0,6 procenta na 78,2 miliardy amerických dolarů (1,73 bilionu Kč). Informace ze své Zprávy o světovém bohatství ČTK poskytla poradenská společnost Capgemini. Celosvětově počet dolarových milionářů i jejich majetek klesl. Podle Zprávy o světovém bohatství, kterou Capgemini zveřejnila na svém webu, se počet dolarových milionářů v roce 2022 celosvětově snížil o 3,3 procenta na 21,7 milionu. Hodnota jejich majetku klesla o 3,6 procenta na 83 bilionů amerických dolarů. "Tuzemští dolaroví milionáři zchudli ve srovnání s bohatými v zahraničí minimálně. V poklesu vedli především nejmajetnější Češi, naopak ti, jejichž majetek dosahuje maximální hodnoty pět milionů dolarů, byli za rok 2022 dokonce v zelených číslech," uvedl Martin Maláník z Capgemini ČR. Dopady krize na dolarové milionáře v Česku nebyly podle něj tak výrazné kvůli mírnějšímu poklesu cen akcií ve srovnání třeba s americkým trhem Nasdaq a také kvůli nižšímu podílu nemovitostí v majetku českých milionářů. "Svou roli hrálo i omezení investic z Ruska i dalších zemí bývalého Sovětského svazu, růst úvěrových sazeb, posílení koruny vůči euru a samozřejmě i geopolitická krize na Ukrajině," dodal Maláník.

Bílá a červená vína z České republiky získala dvě velké zlaté a 18 zlatých medailí na části putovní vinařské soutěže Concours Mondial de Bruxelles, která se v květnu konala v chorvatské Poreči. Odborná porota v soutěžní části určené pro bílá a červená vína hodnotila 7500 vzorků z téměř 50 zemí. O výsledcích soutěže, která se letos koná po třicáté, informoval v tiskové zprávě Vinařský fond, který účast vinařů na zahraničních soutěžích finančně podporuje. Velkou zlatou medaili získalo mikulovské vinařství Volařík za Ryzlink vlašský Ořechová hora, výběr z hroznů 2021, který se stal zároveň nejlépe hodnoceným vínem z Česka. Druhou velkou zlatou medaili porota udělila ratíškovickému B\V vinařství za Ryzlink rýnský, pozdní sběr 2019. Toto vinařství bylo v soutěži nejúspěšnějším zástupcem z Česka, když získalo ještě deset zlatých a 15 stříbrných medailí. Celkově moravská vína obdržela dvě velké zlaté, 18 zlatých a 22 stříbrných medailí, loni to byly dvě velké zlaté, 16 zlatých a 25 stříbrných medailí. "Význam soutěže vedle velké konkurence v počtu přihlášených vín z pěti kontinentů podtrhuje i přísné hodnocení světovými vinařskými odborníky, kteří zajišťují nejen vysokou úroveň, ale také naprostou objektivitu soutěže. Každá medaile je pak nesmírně cenná," uvedla marketingová ředitelka Národního vinařského centra Dagmar Fialová.

Vztahy Česka a Slovenska jsou výborné na všech úrovních a je potřeba udělat vše pro to, aby takové zůstaly. Prohlásil to český premiér Petr Fiala (ODS) v Bratislavě, kde se setkal s novým předsedou slovenské vlády Ludovítem Ódorem. Šlo o první schůzku obou politiků od doby, kdy se Ódor v polovině května postavil do čela úřednické vlády. Jednali o možné spolupráci Česka a Slovenska při poválečné obnově Ukrajiny nebo rozvoji jaderné energetiky. "Jsme jednoznačně přesvědčeni, že je potřeba podporovat Ukrajinu všemi prostředky, které jsou k dispozici," řekl Fiala. "Také bychom měli přemýšlet nad tím, jak se budeme podílet, třeba v něčem i společně, na poválečné obnově Ukrajiny a na rekonstrukce této země," dodal. Další oblast, v níž by měly obě země spolupracovat, je podle Fialy například snaha o zajištění energetické bezpečnosti. "Společným zájmem Slovenska i Česka je rozvíjení jaderné energetiky, protože to zajišťuje naši energetickou soběstačnost a posiluje naši energetickou bezpečnost," řekl. "Máme velmi dobrou spolupráci v oblasti bezpečnosti, obrany, i tady se otevírá prostor pro další projekty," doplnil. Ódor, který před jmenováním premiérem zastával funkci viceguvernéra slovenské centrální banky (NBS), pak na společné tiskové konferenci s Fialou řekl, že jeho kabinet se při přípravě návrhů na ozdravení státních financí možná bude inspirovat Českem. "V České republice probíhá snaha o konsolidaci veřejných financí, a to ne populistickým, ale racionálním způsobem. Něco podobného čeká i nás, úřednickou vládu. V něčem možná najdeme inspiraci z České republiky, jak to dělat," řekl.

V Česku klesá počet porodů vícerčat. Zatímco v roce 2010 jich bylo 21 na tisíc porodů, v předloňském roce jich bylo 13. Vyplývá to z poslední demografické příručky Českého statistického úřadu. Podle ní od začátku tisíceletí do roku 2021 bylo skoro 40 tisíc porodů dvojčat. Trojčata pak přišla na svět 280krát, čtyřčata šestkrát. A v pátek oslaví desáté narozeniny jediná česká paterčata. Podle demografů počet narození vícerčat ovlivňuje hlavně hormonální léčba a umělé oplodnění. Za pokles v posledních letech pak podle nich může především úprava pravidel asistované reprodukce.