• 20.1.2022

    Pokuty za poškození nebo zničení památkově chráněných objektů se pětinásobně zvyšovat nebudou, jak chtěla senátorka a starostka Prahy 10 Renata Chmelová (za KDU-ČSL). Senát to dnes hlasy ODS, TOP 09, ANO a ČSSD odmítl. Podle kritiků by zvýšení není nutné, neboť úřady nevyužívají ani stávající maximální výše.

    Senátorská novela památkového zákona měla dosavadní dvoumilionovou hranici pokuty zvýšit na deset milionů korun a maximální čtyřmilionovou sankci na 20 milionů korun. Zvýšení peněžité sankce tvůrci novely novely zdůvodnili tím, že stávající výše pokut, které byly uzákoněny před 16 lety, jsou nedostatečné a málo odrazující s ohledem na rostoucí ceny nemovitostí.

  • 20.1.2022

    Z osobností světové politiky důvěřují Češi nejvíce slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové, věří jí 64 procent lidí. Následuje francouzský prezident Emmanuel Macron se 41 procenty. Naopak nejvyšší nedůvěru má ruský prezident Vladimir Putin, nedůvěřuje mu 70 procent dotázaných. Za ním skončili severokorejský vůdce Kim Čong-un a bývalý americký prezident Donald Trump. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Proti poslednímu průzkumu z listopadu 2019 vzrostla důvěra nejvíce britskému premiérovi Borisu Johnsonovi.

  • 20.1.2022

    Senát umožnil přijetí novely, která má pro letošní rok zmrazit platy všech ústavních činitelů na loňské úrovni. Rozhodl tak dnes na návrh ODS navzdory doporučení svých výborů, podle nichž je novela protiústavní vzhledem ke snížení příjmů soudců. Novelu, kterou zástupci justice zřejmě napadnou u Ústavního soudu, tak nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Ten už v neděli oznámil, že návrh podepíše a nebude jej vetovat.

    Vláda chce novelou ušetřit státu zhruba 600 milionů korun. Právě touto úsporou zdůvodnila potřebu zrychleného schvalování novely. Podle kritiků ani to není v souladu s ústavním pořádkem.

    Soudcovská unie ČR zásadně nesouhlasí s vládním návrhem na letošní zmrazení platů všech ústavních činitelů včetně soudců na loňské úrovni. Přístup kabinetu ji zklamal. Na dnešním zasedání v Kroměříži se republiková rada unie shodla na tom, že podpoří soudce, kteří se budou za využití všech právních prostředků domáhat "oprávněných platových nároků" za tento rok.

  • 20.1.2022

    Na dálnici D5 se srazilo u Žebráku na Berounsku 36 aut, a to 20 osobních a 16 nákladních. Hromadná nehoda se stala na 33. kilometru ve směru na Prahu. Na místě bylo podle twitteru středočeské záchranné služby šest zraněných lidí. Dva zranění byli ve vozech zaklínění, uvedla mluvčí záchranářů Petra Homolová.

    Havarovaná vozidla zabírají zhruba 150metrový úsek dálnice. Podle policejní mluvčí Vlasty Suchánkové nelze vyloučit, že na vině jsou i zhoršené povětrnostní podmínky. "Tou dobou se přes střední Čechy přehnala sněhová vánice, může to mít rovněž vliv. Budeme zjišťovat, jak se stala první nehoda a jaký byl časový sled dalších událostí," řekla mluvčí. Policie používá k monitorování na místě drony.

  • 20.1.2022

    Česko se stalo členem mezinárodní platformy Globální partnerství pro umělou inteligenci (GPAI), která se zaměřuje na rozvoj a dopady umělé inteligence (AI). V dnešní tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo zahraničí. GPAI vznikla v roce 2020 z iniciativy Francie a Kanady, aktuálně má 25 členů.

    Česká republika se od ledna zapojí do činnosti pracovních skupin, do nichž vyšle své přední odborníky na umělou inteligenci. Iniciativa spojuje země a odborníky z různých oborů.

  • 20.1.2022

    Události v Kazachstánu včetně zahraniční intervence budou mít dlouhodobější a mezinárodní bezpečnostní důsledky. Na dnešním jednání sněmovního zahraničního výboru to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Středoasijská země se podle něj vypořádává s nejrozsáhlejší vnitropolitickou krizí za dobu své nezávislosti.

    Nepokoje v Kazachstánu začaly 2. ledna jako nenásilné protesty proti zdražení pohonných hmot, později ale dav zaútočil na vládní budovy v několika městech. Režim nakonec masové demonstrace krvavě potlačil. Prezident Kasym-Žomart Tokajev povolil střelbu do demonstrantů ostrými náboji a požádal Rusko a další postsovětské státy o vojenskou pomoc. Podle oficiálních údajů zahynulo nejméně 225 lidí.

    Stabilita Kazachstánu je podle Lipavského do velké míry iluzorní. Pravděpodobně se podle něj vyjednává mezi rodinou bývalého prezidenta Nursultana Nazarbajeva a s ní spřízněnými podnikatelskými kruhy a současnou vládou reprezentovanou prezidentem Tokajevem. Lipavský zopakoval, že v zemi se nachází zhruba 30 českých občanů. Resort nemá informace, že by v době eskalace nepokojů byl někdo z nich ohrožen.

  • 20.1.2022

    Rakouské omezování výše přídavků na děti žijící v cizině, které se týká mimo jiné tisíců Čechů, porušuje právo Evropské unie. K tomuto závěru dnes dospěl generální advokát Soudního dvora EU, podle něhož by proto soudci měli vyhovět žalobě Evropské komise a nařídit Vídni zrušení této kontroverzní úpravy zavedené před třemi lety.

    Rakousko v lednu 2019 snížilo přídavky na děti občanů jiných zemí EU, kteří sice v Rakousku pracují, ale jejich potomci žijí v rodné zemi. Na základě takzvané indexace rakouské přídavky odpovídají životním nákladům v zemích jejich původu. Lidé z chudších členských zemí včetně Česka či Slovenska tak dostávají na své děti žijící doma méně peněz, zatímco zaměstnanci z bohatších zemí naopak více. Podle odhadů českého ministerstva zahraničí se to předloni týkalo zhruba deseti tisíc českých dětí.

  • 20.1.2022

    Česká matka Eva Michaláková nebyla podle Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) oprávněná podat stížnost za své děti, protože s nimi byla ve střetu zájmů. Rozsudek zatím není pravomocný. Michaláková dlouhodobě bojuje proti tomu, že jí norská sociální služba odebrala dva syny. Její advokátka ČTK sdělila, že se odvolá k Velkému senátu ESLP.

    Norská sociální služba Barnevernet rozhodla o odebrání dětí v květnu 2011 kvůli podezření vznesenému mateřskou školou, že otec Josef Michalák syny sexuálně zneužíval. Bez ohledu na to, že policejní vyšetřování podezření nepotvrdilo, zůstaly obě děti od roku 2012 v pěstounské péči ve dvou různých rodinách. Později norské úřady zbavily Michalákovou rodičovských práv, otci práva ponechaly. "Zbavení matky rodičovských práv mělo zabránit dalšímu nežádoucímu šíření citlivých informací o dětech ze strany matky. Dále (soud) uvedl, že rozhodnutí norských soudů nejsou trvalá a že nedošlo k osvojení mladšího syna, o které pěstouni usilovali," uvedl vládní zmocněnec. Nezávislá senátorka a členka Petičního výboru na podporu rodiny Michálkových Jitka Chalánková připomněla, že soud v Hodoníně loni svěřil obě děti do péče matky. Spravedlnost v případě odebraných dětí je podle ní pomalá a v aktuálním rozhodnutí i slepá. "Je absurdní, že děti s českým státním občanstvím nadále zůstávají na neznámém místě a rodina ani český stát o nich nic neví," podotkla.

  • 20.1.2022

    Snowboardcrossařka Eva Samková nebude kvůli zlomeným kotníkům startovat na zimních olympijských hrách v Pekingu. Česká výprava tím přišla o jednu z velkých medailových nadějí. Dvojnásobná olympijská medailistka svoji neúčast oznámila dnes v prohlášení pro média. "Rozhodnutí nejet do Pekingu bylo těžké, ale správné. Teď se soustředím na to, abych se uzdravila a fungovala dál. Zahojím se a vrátím se zpátky," uvedla Samková v tiskové zprávě.

    Olympijská vítězka ze Soči 2014 a bronzová medailistka z Pchjongčchangu 2018 se zranila 11. prosince při dojezdu závodu smíšených týmů v rakouském Montafonu, v němž získala s Janem Kubičíkem stříbro. Na klinice v Montafonu-Schrunsu týž den večer podstoupila operaci, po níž má v nohou šrouby.

  • 20.1.2022

    Systém testování na covid-19, který je nyní ve školách, firmách, zdravotnictví a sociálních zařízeních, bude platit do poloviny nebo do konce února. Další případná opatření schválí vláda v době, kdy začne epidemie covidu způsobená variantou omikron klesat. Platit by mohla zhruba od března. Po jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). V minulosti vláda uváděla, že režim testování ve firmách, který začal toto pondělí, by měl platit dva až tři týdny.

    Odborné týmy podle Válka nyní pracují na modelu, který by mohl fungovat od druhé poloviny února nebo od března. Připravují tři variantní řešení. Jedno z nich podle ministra vláda schválí ve chvíli, kdy epidemie bude klesat. Pracuje se také na dlouhodobém plánu. Již dříve řekl, že s koronavirem by to mohlo fungovat jako s chřipkou včetně pravidelného očkování před očekávanou sezonní vlnou.

Pages