Lukáš Hurník

Čajkovskij byl v Praze třikrát, ne vždy to byl triumf. Záleželo na tom, jaká v době jeho návštěvy panovala nálada vůči Rusku jako takovému.  

 Wagner prý dostal nápad na Tannhäusera na hradě Střekov v Ústí. Skvěle se usídlil i v pražských divadlech. Jeho opery tu většinou zazněly  brzy po německých premiérách.

Mahler se narodil v Kalištích u Humpolce v rodině podnikatele v gastronomii. V Jihlavě nasál nejrůznější hudební styly. A jako operní dirigent se dostal až do New Yorku.

Beethoven utíkal do Teplic před vídeňskou honorací. Některé mistrovy významné opusy vznikly zde. A ve Varnsdorfu zazněla poprvé gigantická Missa solemnis během bohoslužby. 

Mozart sklízel úspěchy leckde, ale v Praze triumfoval i se skladbami, které byly pro posluchače ve Vídni nebo Salcburku nezvyklé. S nadšením přijali o Dona Giovanniho. 

Jan Jakub Ryba, autor České mše vánoční, působil v Rožmitále pod Třemšínem. Zatímco spousta skladeb zapadla, v 19. století někdo vytáhl "Rybovku", a udělal z ní hit.

Leoš Janáček byl naprostý solitér. Rapsodii Taras Bulba napsal ve stáří, když se zamiloval. Premiéru tehdy sledoval prezident Tomáš Garrigue Masaryk. 

Il Boemo (řečený Čech), slavnější než Mozart, přesto zapomenutý. Líbivé zpěvné sonáty složené ve slunné Itálii, kde strávil většinu života, jsou dodnes hrané. 

Symfonii č. 5 F dur, op. 76 napsal Antonín Dvořák v roce 1875. Stihl to za pouhých šest týdnů a podle znalců představuje zlomové dílo v utváření Dvořákova osobitého stylu.

Ač zemřela v pouhých 25 letech, nesmazatelně se zapsala do hudební historie. Prosadila se nejen jako skladatelka, ale i jako dirigientka.