Měsíční prach náleží Akademii věd ČR, potvrdil Nejvyšší soud v neobvyklém sporu

Měsíční prach náleží Akademii věd ČR, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly však v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně soud odmítl. Usnesení zpřístupnil ve své databázi. "Rozhodnutí uzavírá mimořádný spor o jeden z nejvzácnějších vědeckých materiálů, který se na území ČR nachází. Současně potvrzuje, že vědecké artefakty získané pro výzkumné instituce nelze bez dalšího považovat za soukromý majetek jen proto, že byly svěřeny konkrétnímu výzkumníkovi," uvedla mluvčí soudu Gabriela Tomíčková. Dcera vědkyně tvrdila, že její matka vzorky získala přímo od sovětských kolegů a rodina je pak držela jako vlastní majetek, aniž akademie měsíční prach postrádala. Akademie namítala, že vzorky od počátku náležely vědecké instituci, zatímco výzkumnice je měla pouze převzít a odborně se jimi zabývat.

Ve sporu šlo konkrétně o materiál získaný sovětskými sondami Luna 16, Luna 20 a Luna 24 v letech 1970 až 1976. Drobné úlomky hornin, minerálů a skla jsou v 15 skleněných ampulích a jedné plastové vzorkovnici, dohromady váží zhruba jeden gram.