Národnostní menšiny v Česku nemají své školy, výjimkou jsou Poláci

Navzdory možnosti zřizovat školy s vyučovacím jazykem národnostních menšin v Česku takové školy příliš nejsou. Výjimku tvoří hlavně polská národnostní menšina v Moravskoslezském kraji, která má k dispozici 44 mateřských, základních nebo středních škol, kde se učí polsky. Ostatní menšiny jsou buď málo početné, nebo rozptýlené, a jejich děti chodí zpravidla do běžných českých veřejných škol či do škol soukromých. Vyplývá to ze zprávy o situaci národnostních menšin v ČR, kterou v pondělí projedná vláda. ČTK má zprávu k dispozici. K menšině podle legislativy patří pouze čeští občané, kteří se hlásí k jiné než české národnosti. V radě vlády jsou zástupci 14 menšin, a to běloruské, bulharské, chorvatské, maďarské, německé, polské, romské, rusínské, ruské, řecké, slovenské, srbské, ukrajinské a vietnamské. Někteří tento stav podle zprávy vnímají problematicky. Do budoucna se proto chtějí zabývat víc i dalšími možnostmi výuky v jazycích národnostních menšin, a to například zakládáním soukromých škol nebo podporou volnočasového vzdělávání ve spolcích.

Kolik lidí v ČR se nyní hlásí k národnostním menšinám, zpráva neuvádí. Data by mělo přinést sčítání lidu v příštím roce. Zejména bulharská, německá, rusínská a slovenská menšina však podle rady pociťují stárnutí členů. Předávání kultury mladší generaci by podle nich pomohla právě větší podpora výuky v menšinových jazycích nebo i různých aktivit na internetu.