České vědě stále chybí ženy. Změnit by to mohla nová podmínka finančních grantů
Podíl žen ve vědecké profesi je v Česku stále velmi nízký. V roce 2020 jich bylo zhruba 27 procent, což představuje jedno z nejnižších čísel v rámci ze všech zemí Evropské unie. Ukazují to data Národního kontaktního centra - Gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd. Změnu by mohla přinést nová podmínka pro udělování finančních grantů.
„Český výzkum dlouhodobě není schopen dát příležitost kvalifikovaným ženám. Zbytečně tak přicházíme o potenciál, který by nás jako společnost posunul dál,“ konstatuje na webu Národní kontaktní centrum - Gender a věda, které je jediným specializovaným pracovištěm v Česku a v regionu střední a východní Evropy zaměřeným na podporu genderové rovnosti ve výzkumu, podporu výzkumných organizací a státní správy v prosazování genderové rovnosti ve vědě a výzkumu.
Centrum pravidelně také zveřejňuje statistiky o zastoupení žen ve vědě a výzkumu. Z nich vyplynulo, že ještě v roce 2019 měla Česká republika nejnižší podíl žen mezi výzkumnými pracovníky ze všech členských zemí Evropské unie. Například v Litvě, Lotyšsku, Chorvatsku či Rumunsku to bylo kolem 50 procent. Na Slovensku byl podíl zastoupení žen mezi výzkumníky 41 procent.
Od té doby se v této oblasti mnoho nezměnilo. Na českých vysokých školách sice studuje více žen než mužů, na situaci ve výzkumu samotném to dlouhodobě vliv nemá. „Největší propad v zastoupení žen na pomyslné studijně-profesní dráze je mezi absolvováním doktorského studia a samotným výzkumem,“ uvádí NKC - Gender a věda.
Největší zastoupení mají české výzkumnice v lékařských vědách, skoro polovinu. Naopak v technických oborech jich najdeme jen 15 procent, v přírodních vědách se přibližuje jedné čtvrtině. I v akademické sféře měl podíl žen daleko k rovnosti. Z celkového počtu 18 a půl tisíce akademiků bylo 36 procent žen. Nejvíce zastoupené byly na pozici lektorek, přes 56 procent, se zvyšující se akademickou pozicí se ale jejich podíl snižoval a profesorek bylo jen 15 procent. „Pokud by rostlo zastoupení profesorek stejným tempem jako dosud, pak bychom rovného zastoupení dosáhli za 193 let,“ upozorňuje NKC - Gender a věda.
Odchod žen z vědecké dráhy je podle centra ztráta pro vědu, pro Českou republiku a také ztráta peněz vynaložených na vzdělání. „Rozhodování ve vědě je i nadále převážně v rukou mužů. Ženy tak nejsou dostatečně zastoupeny v poradních skupinách a hodnoticích orgánech vědeckých a výzkumných institucích a také se méně podílejí na tvorbě politiky výzkumu a vývoje. Česko tak přichází o jejich perspektivu. Ve vědecké a výzkumné sféře nám kvůli tomu mohou unikat některá důležitá témata či jejich aspekty relevantní z hlediska životní zkušenosti různých skupin žen nebo třeba jejich medicínských či technologických potřeb,“ uvádí ve zprávě NKC - Gender a věda.
Nová povinnost
Změnu by mohla přinést nová podmínka Grantové agentury České republiky, která je největším poskytovatelem finanční podpory výzkumu v Česku.
Od letošního roku vyžaduje, aby měly instituce, které o granty žádají, vypracovaný plán genderové rovnosti - tedy strategii, jak zajistit rovné pracovní příležitosti oběma pohlavím.
Podle Hany Tenglerové z Národního kontaktního centra je to přelomový krok. Zapotřebí by ale podle ní byla i další opatření.
„Například doktorandi a doktorandky jsou z řady sociálních dávek, které jsou spojeny s rodičovstvím, úplně vyloučeni, i když jednoznačně patří mezi nízkopříjmové skupiny a mají nízké mzdy, ale nemají na ně nárok, protože nejsou zaměstnanci,“ řekla Českému rozhlasu.
Problémem je podle Tenglerové také nedostatek školek ve větších městech, kde výzkumná pracoviště sídlí.