Luxusní keramika, zlaté mince a svatyně. Nález sídliště Keltů na Královéhradecku nemá v Česku obdoby
Sídliště Keltů z doby laténské objevili archeologové na trase budoucí dálnice na Královéhradecku. Mělo funkci obchodního a výrobního centra napojeného na dálkové obchodní trasy. Svým rozsahem a charakterem nemá v ČR obdoby. Našla se luxusní keramika, mince i svatyně.
Vrcholná fáze tohoto osídlení se datuje do 2. století před naším letopočtem. Tedy ještě do doby před vznikem keltských oppid, což jsou opevněná sídliště městského typu. Právě laténské období je s Kelty spojováno. Archeologové objevili sídliště v druhé polovině roku 2024. Nyní své nálezy představili.
Objevili jak množství kovových předmětů, včetně zlatých a stříbrných keltských mincí a mincovních raznic, tak i zlomky keramických nádob, základy obydlí, výrobních objektů a zřejmě i jedné či dvou svatyní. O zapojení do dálkového obchodu svědčí i nálezy jantaru, platidel a důkazy o výrobě luxusní keramiky.
Druhá nejvýznamnější lokalita z hlediska nalezených mincí
O kontaktech s Římskou republikou, západní Evropou, středním Podunajím a jihovýchodní Evropou dávají podle vědců tušit nalezené části kovových nádob, zlomky zrcadel, mince nebo šperky. "Nálezy jantaru poukazují na napojení na Jantarovou stezku spojující Pobaltí a Středomoří," řekl vedoucí archeologického terénního výzkumu Univerzity Hradec Králové (UHK) Ladislav Rytíř.
"Kolekce mincí a dokladů mincovní výroby se vymyká nálezům odpovídajícím běžnému osídlení. Právě proto se předpokládá centrální obchodní, výrobní, společenská a správní role sídliště v širším regionu. Některé z mincí dokládají kontakty i s poměrně vzdálenými evropskými oblastmi," doplnil Rytíř. Z hlediska počtů nalezených mincí je to podle něj druhá nejvýznamnější lokalita v ČR, první je v Němčicích nad Hanou v Olomouckém kraji.
Nedaleko se našla i nejdelší pravěká mohyla v Evropě
Objev je výjimečný i tím, že odkryté osídlení z doby laténské bylo téměř nenarušené intenzivní zemědělskou činností a nelegálními aktivitami hledačů pokladů, kteří využívají detektory kovů.
Vykopávky mezi Hořicemi a Hradcem Králové přinesly i další cenné nálezy, o kterých archeologové již dříve informovali. K nejcennějším patří objev zřejmě nejdelší pravěké mohyly v Evropě. Byla dlouhá 192 metrů s maximální šířkou 15,1 metru z doby kultury nálevkovitých pohárů datované do čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem.