Prezident Pavel v Litvě zkritizoval plánovanou výši výdajů Česka na obranu
Pokud členské státy nesplní své závazky vůči Severoatlantické alianci, podkopou nejen svou, ale i kolektivní bezpečnost. Na společné tiskové konferenci s prezidentem Petrem Pavlem to ve Vilniusu řekl litevský prezident Gitanas Nauséda. Vyzval země k zodpovědnosti. Pavel v Litvě zkritizoval plánovanou výši výdajů na obranu ČR. Pokud chce země spoléhat na systém kolektivní obrany, je potřeba do ní přispívat, podotkl ve Vilniusu Pavel. Své argumenty k výši výdajů na obranu chce příští týden řešit s premiéram Andrejem Babišem (ANO). "S největší pravděpodobností to nic nezmění na rozpočtu obrany, ale věřím, že ČR si je vědoma potřeby zvýšit obranné výdaje," řekl. Obranné výdaje totiž český prezident vidí jako znak zodpovědnosti a důvěryhodnosti. Nauséda připomněl, že Litva letos na obranu vynaloží 5,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V následujících letech chce země dosáhnout až šesti procent. České ministerstvo obrany by mělo letos podle návrhu vlády hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procentům HDP.
Celkové obranné výdaje by měly být letos zhruba 185 miliard korun, z toho 30 miliard jde z ostatních rozpočtových kapitol. ČR by tak na obranu měla vynakládat 2,07 procenta HDP podle makroekonomické predikce z ledna. Členské státy NATO se loni v červnu dohodly na tom, že do roku 2035 vzrostou obranné výdaje na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta HDP budou tvořit související nevojenské investice. Babiš ale na konci února řekl, že Česko cestu směrem k obranným výdajům ve výši 3,5 procenta HDP nenastupuje.
