Výzkum: Ze čtyř generací od světové války k autoritářům tíhne spíš ta nejstarší
K autoritářskému lídrovi, který je nad zákonem, tíhnou spíš nejstarší generace. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace. Postoj k autoritám ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Nejmladší generaci pak nejméně záleží na tom, zda žije v demokratické zemi. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Zjištění o generačním pohledu na autoritu dnes v Senátu na konferenci o bezpečnosti rodiny představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Vědci se zaměřili na poválečné baby boomery narozené v letech 1946 až 1964, generaci X z let 1965 až 1980, mileniály z let 1981 až 1996 a generaci Z z let 1997 až 2012 v evropských zemích. Zjišťovali jejich postoje k autoritě i důvody podpory autoritářských lídrů. Využili údaje z průzkumu ze tří desítek zemí a z projektu Infra4NextGen.
"To, co na aktuálních datech překvapuje, je preference silného lídra nad zákonem u nejstarší generace. U nejmladších překvapuje to, že jim nejméně záleží na tom, zda žijí v demokratické zemi," uvedla Plecitá. Experti důvody přístupu mladých k demokracii neznají a nevědí, zda jsou jim jedno poměry ve vlasti, nebo by jim nevadilo žít v cizině v autoritářském státě třeba kvůli kariéře. Podle socioložky je třeba další výzkum.
