Průzkum: Duševnímu zdraví vysokoškoláků je potřeba věnovat zvýšenou pozornost

Loňský monitoring duševního zdraví studentů vysokých škol ukázal, že 44 procent studentů uvedlo v dotazníku symptomy středně těžké až těžké depresivity a 34 procent uvedlo odpovědi naznačující symptomy středně těžké až těžké úzkostnosti.

„Studentky a studenti anonymně vyplňovali sebehodnotící dotazníky. Až 54 procent z těch, kteří se zapojili, podle těchto dotazníků pociťuje snížený well-being, tedy osobně vnímaný pocit spokojenosti se svou současnou životní situací," uvedla Barbora Čalkovská z Asociace vysokoškolských poradců.

V případě symptomů úzkostí a depresivity není podle ní bez další diagnostiky možné u těchto studentů říct, zda zmíněná duševní onemocnění opravdu mají, ale výsledky monitoringu jsou důležitým indikátorem toho, že duševnímu zdraví studentů je potřeba věnovat zvýšenou pozornost, dodala Čalkovská.

Zkušenost se sebevražednými myšlenkami zmínilo 37 procent zapojených studentů a studentek. „Proběhlý monitoring nicméně není reprezentativní – zapojili se do něj jen ti, kdo měli o účast zájem, a výsledky tedy nelze zobecnit na celou populaci VŠ studentů," doplnila výzkumnice z programu Veřejné duševní zdraví NUDZ Laura Juríková. Do průzkumu se zapojilo 18.667 studujících z 20 českých vysokých škol.