První kongres Bělorusů v ČR. Často jsou odříznutí od svých rodin

Běloruska Kryścina Šyjanoková žije v Praze a své rodiče z Běloruska viděla naposledy v roce 2019. Ona se kvůli svým aktivitám v Česku nemůže do rodné země vrátit, její rodiče zase kvůli vízovým restrikcím nemohou dorazit na návštěvu Prahy. Právě odříznutí od rodin je jedním z problémů, jímž se zabývá vůbec první kongres Bělorusů v České republice, který se dnes koná v Praze.

"Ve stejné situaci jsou i jiní aktivisté a aktivistky, kteří žijí v Česku, ale kvůli svým aktivitám nesmí do Běloruska, protože by se nejspíše ocitli ve vězení. A někteří ví, že proti nim již bylo zahájeno trestní stíhání. A už vůbec nemluvím o lidech, kteří jsou držiteli či držitelkami mezinárodní ochrany, ať už formou azylu nebo doplňkové ochrany, a do Běloruska cestovat nesmí. Pro ně je to nyní velmi náročné období,“ řekla ČTK Šyjanoková, která je zástupkyní běloruské národnostní menšiny ve výboru pro národnostní menšiny zastupitelstva hlavního města a spoluzakladatelka sdružení Bělorusek v ČR "Vieršnica“. "Musí se usadit v cizí zemi, integrovat se, ale zároveň jim chybí například manželka a dcera, které z jistých důvodů zůstaly v Bělorusku,“ naráží na konkrétní případ jednoho z Bělorusů, který se dostal do Česka v rámci humanitárního programu Medevac.

Jak Šyjanoková doplňuje, nehledě na podporu z české strany Bělorusové "stále v řadě oblastí cítí, že jsou házeni do stejného pytle spolu s Ruskem, které je, pokud jde o válku, agresorem." Česká vláda ve svém nařízení z června letošního roku rozhodla, že Rusům a Bělorusům nebudou až do konce března 2023 vydávána víza a povolení k pobytu. Zatím se Bělorusům podařilo vyjednat si jen málo výjimek, například pokud jde o studenty, kteří mají mezinárodní, evropské nebo české stipendium. Na restrikce ale narážejí i klienti bank či pojišťoven, kteří jsou občany Běloruska, ačkoli jsou odpůrci tamního režimu. Z České republiky rovněž momentálně nelze poslat žádnou zásilku do Běloruska.