Výstavy prehistorických artefaktů doplní v Národním muzeu Věstonická venuše
Do Národního muzea (NM) se po devíti letech vrací nejstarší keramická soška na světě, Věstonická venuše. Návštěvníci si ji budou moci prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla, která v Historické budově NM začne v pátek a potrvá do konce února příštího roku. Představí archeologické nálezy šperků a nejrůznějších artefaktů z moravských paleolitických lokalit. Výstavu, jejíž pojistná hodnota je 100 milionů korun, pořadatelé ve čtvrtek představili novinářům. Výstava nabídne až 30.000 let staré artefakty pocházející především z Dolních Věstonic, Pavlova, Předmostí a jeskyně Pekárny, jako jsou náhrdelníky, čelenky, náramky či prsteny z typických dobových materiálů včetně mamutoviny, kostí, zubů, kamene, jantaru nebo lastur. Šperky či dekorace oděvů plnily ve starší době kamenné nejen zdobnou funkci, ale byly také předmětem směny, fungovaly jako milodar, oběť či léčivý prostředek. Mohly prezentovat příslušnost k určitému etniku či společenské postavení majitele. Věstonickou venuši nalezl v roce 1925 tým archeologa Karla Absolona ve zbytcích pravěkého ohniště na sídlišti lovců mamutů mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi s kamennými nástroji a zvířecími kostmi. Soška velká 11,5 centimetru veliká je dokladem počátků keramiky. Vystavuje se pouze ojediněle, dlouhodobě je uložena v trezoru Moravského zemského muzea. To ji plánuje po současné pražské výstavě ukázat veřejnosti v roce 2025 u příležitosti 100. výročí jejího objevu.
