Zprávy

Bývalý premiér Miloš Zeman v úterý naplno rozjel kampaň před páteční druhou volbou prezidenta, do níž jej nominovala sociální demokracie. Začal obcházet parlamentní kluby a jednat s předsedy politických stran o možné podpoře. O křeslo, které 2. února opustí Václav Havel, se utká spolu s kandidátem ODS Václavem Klausem a senátorkou Jaroslavou Moserovou. Všichni tři již byli oficiálně navrženi.

Zeman novinářům řekl, že prezident by neměl být monarchou a při rozhodování o obsazení klíčových funkcí ve státě by se neměl řídit stranickou příslušností kandidátů, ale jejich odborností. Svým postojem tak nahrává zejména komunistům, kteří se chtějí vymanit z politické izolace. Do páteční volby vlastního kandidáta nepostaví a ve čtvrtek rozhodnou, zda některého z kandidátů navržených ostatními stranami podpoří. Zřejmě budou hlasovat pro Zemana. Klause by možná mohli podpořit pouze neúčastí na hlasování v dalších kolech, pokud by Zeman z prvního kola nepostoupil. Klausovi by tak ke zvolení stačilo méně hlasů.

Jako první navštívil Zeman poslance Unie svobody-DEU, postupně chce obejít i ostatní parlamentní frakce. Krátce jednal s šéfem unionistů Petrem Marešem, zatímco schůzka s předsedou KDU-ČSL Cyrilem Svobodou trvala 90 minut. Svoboda sice zopakoval, že Zeman ani Klaus nejsou prezidentskými kandidáty lidovců, současně ale řekl, že jeho strana bude o výsledku úterního rozhovoru ještě diskutovat. Deset poslanců KDU-ČSL přitom v úterý společně s pěti unionisty oficiálně navrhli na úřad prezidenta Moserovou. Postoj KDU-ČSL tak zůstává nejasný. Unionisté dali najevo, že s jejich hlasy Zeman ani Klaus počítat nemohou a zřejmě podpoří Moserovou. Zeman se ještě sešel s předákem KSČM Miroslavem Grebeníčkem, v plánu má i schůzku s lídrem ODS Mirkem Topolánkem.

Očekávaná nominace senátorky Jaroslavy Moserové na prezidentský úřad podle předsedy ODS Mirka Topolánka pravděpodobně zmaří i páteční druhou volbu hlavy státu. Připustil, že Moserová odebere hlasy zejména kandidátovi ODS Václavu Klausovi; za pouhé spekulace ale označil úvahy, že by senátorka mohla čestného předsedu ODS vyřadit v prvním kole. "Pro mě je nominace Jaroslavy Moserové, mé kolegyně, které si nesmírně vážím, signálem, že určití lidé nechtějí zvolit nikoho. Je pravděpodobné, že paní Moserová nebude mít významnou podporu a pouze odebere hlasy Václavu Klausovi. Znamená to, že i druhá volba může být zmařena," řekl v úterý Topolánek ČTK.

Pokud by i druhý pokus parlamentu zvolit nového prezidenta nebyl úspěšný, musí politická reprezentace rozhodnout, co dál. Havlovi totiž mandát vyprší již 2. února. ODS je připravena zkusit i třetí volbu, podpoří i zavedení všelidového hlasování o hlavě státu. V obou případech postaví znovu Klause.

V Senátu byli stejně jako v Poslanecké sněmovně nominováni na prezidenta republiky Miloš Zeman (ČSSD), Václav Klaus (ODS) a Jaroslava Moserová (ODA), kterou navrhují unionisté, lidovci a nestraníci. Kandidaturu Moserové v úterý podle očekávání podpořili všichni přítomní členové Klubu otevřené demokracie (KOD), který sdružuje senátory Unie svobody-DEU a nestraníky. ČTK to řekl předseda šestnáctičlenného klubu Edvard Outrata (za US-DEU), přesný počet ale neuvedl. Podle místopředsedy klubu Jana Hadravy (US-DEU) nominaci před 17:00 podepsalo 13 senátorů, před definitivním předložením ještě další podpisy zřejmě přibudou. Pro nominaci je třeba podpisů deseti senátorů nebo stejného počtu poslanců.

Prezidentovi Václavu Havlovi zbývají do konce jeho mandátu necelé dva týdny. Přestože se již pomalu chystá na odchod z Pražského hradu, ještě má před sebou některé pracovní povinnosti. V úterý například jmenoval nové soudce a krátce po nich také rektory vysokých škol. Pro šestašedesátiletého Havla to bylo jedno z posledních jmenování za téměř 13 let, která strávil v prezidentské funkci. "Jste 79. a zároveň poslední skupinou soudců, kterou jsem v posledních deseti letech takto slavnostně jmenoval," řekl soudcům po složení slibu. V projevu pak jako obvykle novým soudcům hlavně poblahopřál a zdůraznil, jakou mají odpovědnost.