Zprávy

Vláda chce legislativně sjednotit uznávání zdravotnických profesí v České republice s Evropskou unií. Kabinet ve středu schválil předlohy, které podrobně upravují tři zdravotnická povolání - lékaře, zubaře a lékárníky, jež jsou v EU regulovaná, řekla ČTK mluvčí vlády Anna Stárková. Z materiálů plyne, že například zubaři by měli v budoucnu užívat titul MDDr. Legislativa by měla rozlišovat, zda uchazeč o uznání odborné způsobilosti nabyl vzdělání v členské zemi Evropské unie nebo jinde. Pro ty, kteří uznání získali mimo EU, je pak stanovena povinnost složit aprobační zkoušku, prokázat bezúhonnost a schopnost odborně komunikovat v češtině.

Zůstat by měla zásada dobrovolnosti pro absolvování specializovaného vzdělávání a jednoznačně jsou stanoveny podmínky samostatného výkonu povolání. Zavádí se akreditační řízení. Akreditace totiž podle ministerstva zdravotnictví umožňují přístup ke specializovanému vzdělávání právnickým nebo fyzickým osobám, které splní její podmínky. Specializovaným vzděláváním byl dosud pověřen Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví v Praze.

Velmi rozdílné reakce vyvolaly v kruzích EU výsledky pondělního setkání vysokých diplomatů 15 menších a malých členů a kandidátů EU, kteří z Prahy vyzvali k přehodnocení některých bodů návrhu ústavy Evropské unie. Zatímco Evropská komise reagovala kladně, zástupci velkých zemí byli roztrpčeni. Česko a dvanáct dalších menších států nejsou spokojeny s tím, že v Evropské komisi si od roku 2009 již nemají být všechny státy rovny; některé budou mít hlasující komisaře, zbývající jen komisaře bez práva rozhodovat. Nelíbí se jim také nejasné formulace o systému rotace v Radě ministrů EU a nepovažují za nezbytné mít stálého prezidenta Evropské rady, což je orgán sdružující hlavy států a vlád. Výhrady mají k navrženému systému hlasování v Radě EU. Velcí členové EU mají ale zato, že Konvent dosáhl nejzazšího možného kompromisu.

Především o budoucnosti Rady Evropy po rozšíření Evropské unie v příštím roce hovořili v Praze český premiér Vladimír Špidla a generální tajemník Rady Evropy Walter Schwimmer. Po rozšíření bude mezi 45 členy Rady Evropy už 25 členů Evropské unie. Český premiér ocenil roli rady v otázkách lidských práv. Schwimmer se také setkal s prezidentem Václavem Klausem. Prezident podle svého mluvčího zdůraznil, že po rozšíření EU bude potřeba zabránit duplicitě činností EU a Rady Evropy. "Bylo by zapotřebí vytvořit určité panevropské fórum, kde partnerem mezivládních organizací by byla také Evropská unie," řekl generální tajemník Rady Evropy po setkání se Špidlou. Fórum by podle jeho představ řešilo otázky, ve kterých EU figuruje jako partner ke zbývajícím zemí Rady Evropy, které nejsou členy unie. Takovými otázkami jsou například migrace lidí, praní špinavých peněz, organizovaný zločin, korupce a podobně, dodal Schwimmer.

Špidla sám nadnesl otázky bioetiky a biomedicíny. "Medicínský pokrok klade nové a nové etické otázky, například přístupnosti k určitým postupům či hloubce zásahům, které jsou ještě přijatelné," prohlásil. Tyto otázky podle Špidly nejsou řešitelné na úrovni jednotlivých států. Proto Schwimmerovi navrhl, zda by nebylo vhodné, aby tuto oblast pokrývala podobná instituce jako Mezinárodní agentura pro atomovou energii.

Se Schwimmerem obědval místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. Po pracovním obědě řekl ČTK, že tak jako OSN bude pro sebe hledat novou cestu, tak ji musí najít i Rada Evropy.

RE je vládní politická poradní organizace, jejímž úkolem je podpora evropské jednoty, ochrana lidských práv, usnadnění sociálního a hospodářského pokroku a koordinace politické činnosti mezi členskými státy. Snaží se i o harmonizaci právních řádů členských zemí.

Základním principem Evropské unie je a musí i nadále být rovnoprávnost všech členských zemí bez ohledu na jejich velikost. Jakékoli řešení dalšího vývoje EU, kterým bychom se dostali do nerovnoprávného postavení, je pro Česko nepřijatelné. Prohlásil to český premiér Vladimír Špidla v rozhovoru pro pondělní německý deník Süddeutsche Zeitung. Odpověděl tak na otázku listu, jakou míru integrace unie považuje Česko z únosnou. Pokud se týká konkrétně společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU, vidí Špidla prostor ke konvergenci. "Vytvořením schengenského systému se společnou vnější hranicí (a zrušením vnitřních hranic mezi členskými státy) a rovněž přijetím eura vznikla nezbytnost integrace také v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky společenství," uvedl premiér. "Nejsem si ale jist, jak by měl tento jednotný hlas Evropy znít. Řekl bych totiž, že Evropa bude mít tendenci k vícehlasosti," dodal.

Odmítl názory, že v EU probíhá nyní konflikt mezi malými a velkými členskými státy. "Dokud si unie uchová své základy, svou duši, nebude její politika definována geopoliticky, tedy podle toho, kdo je velký či malý, kdo je na severu a kdo na jihu. Bude ražena proměnlivými koalicemi vytvářenými k řešení konkrétních problémů." Česko nyní táhne za jeden provaz s ostatními malými státy a prosazuje s nimi zásadu "jeden komisař za každou členskou zemi", což se velkým nelíbí, protože příliš početná Evropská komise by podle nich byla málo funkční. "Potřebujeme silnou komisi, ale v tom není otázka počtu komisařů klíčová. Existuje totiž technokratická efektivita (na niž se v případě budoucí EK odvolávají "velcí", pozn. ČTK) a existuje politická efektivita (kterou argumentují malí). Nejsem si totiž jist, zda země, která by se necítila být v EK zastoupena, by byla ochotna přijímat její rozhodnutí, i kdyby bylo učiněno technokraticky rychle," vysvětlil Špidla.