Zprávy

Pronájem letounů jaký Spojené státy dohodly s Itálií by se zamlouval náčelníkovi generálního štábu české armády Pavlu Štefkovi. Pronájem, který začne příští týden, zahrnuje týlovou podporu, údržbu a výcvik pilotů. Náčelník generálního štábu je na pracovní návštěvě v USA, kde mimo jiné informoval o zeštíhlování armády v důsledku finančních škrtů. Ty pravděpodobně přivodí stažení české polní nemocnice z irácké Basry.

Štefka vysvětloval na americkém ministerstvu obrany přeměny české armády v podmínkách finanční reformy. Američany ubezpečil, že "ČR dodrží všechny sliby, které dala organizaci NATO". Kvůli nedostatku peněz se ale nemůže podílet na tak rozsáhlé účasti v mírových operacích ve světě a proto koncem roku patrně stáhne polní nemocnici, pokud se nenajdou peníze na její financování. ČR chce nicméně zůstat v mezinárodních mírových silách v Kosovu (KFOR). Finanční potíže nutí českou armádu vzdát se také koupě nových nadzvukových stíhacích letounů a uchýlit se k pronájmu.

Štefka v této souvislosti jednal s ředitelem americké Agentury pro obrannou spolupráci Tomem Waltersem. Ten vede úřad, který má na starosti prodej americké vojenské techniky, pomoc zahraničním armádám, mezinárodní vojenské vzdělávání a výcvik, humanitární pomoci a odminování.

Štefka dodal, že zástupce amerického generálního štábu Peter Pace, s nímž se také ve Washingtonu setkal, pochválil českou účast v tažení proti terorismu. "Řekl, že při možnostech, které máme, jsme udělali maximum," uvedl Štefka.

Dodal, že Pace ocenil také reformu české armády prováděnou současně s její specializací. To je model, který je podle USA vhodný pro armády zemí velikosti České republiky, uvedl Štefka.

Jednadvacetiletý narkoman se v pátek večer upálil v jednom ze sklepů domu nedaleko centra Frýdku-Místku, kde žil. Při čichání toluenu jej přistihl domovník, který se rozhodl přivolat policii a odešel pro ni. Mladý muž se pak zřejmě polil toluenem a zapálil se. Vážným zraněním na místě podlehl.

"Zemřel ještě dříve, než dorazili doktoři," řekl domovník z panelového domu na frýdeckomísteckém sídlišti Rostislav Pěnčík.

Po narkomanovi právě on chtěl, aby opustil zamčený sklep. Jinak hrozil, že přivolá policii. "Luboš odpověděl, že když to udělám, tak se podpálí. Nevěřil jsem mu a šel mobilem volat hlídku městských strážníků. On se ale mezitím opravdu podpálil," popsal tragédii Pěnčík. Podle něj mladík už nejméně tři roky pravidelně čichal těkavé látky.

Podle domovníka se na tragickém konci události podepsala také pomalá práce městských strážníků. "Volal jsem je, že se tady chce mladý kluk upálit. Přišli po dlouhé době a pěšky. Já sám jsem pak musel vyrazit zamčené dveře. To už bylo pozdě a ani záchranka nic nezmohla," tvrdí Pěnčík.

Roman Grus z Městské policie Frýdek-Místek ale tvrdí, že jeho lidé nic nezanedbali. "Naši chlapi nejsou hasiči, aby poznali, co hoří. Navíc uvnitř bylo moc kouře, takže museli počkat na profesionály," prohlásil.

Podle operačního důstojníka frýdeckomísteckých hasičů se plameny nerozšířily na okolní sklepy a oheň nezpůsobil téměř žádnou škodu. Zda se mladý muž opravdu polil toluenem, určí až expertiza.

"Ve sklepě pobýval často. Jako nájemník měl klíče. Před několika dny mě dokonce vzbudil ve dvě hodiny v noci s tím, že se mu ve sklepě hýbe podlaha. Měl jsem chuť mu dát pár facek," vzpomíná domovník.

Podle mladého muže ze sousedství je ale za narkomanovu smrt odpovědný právě domovník. "Měl strach z policie. Všichni to věděli. Proto se podpálil. Všechno to bylo zbytečné. Klidně mohl žít," tvrdí soused, který se s mrtvým znal. "Jo, znal jsem ho. Byl to feťák. Nevím, jak dlouho v tom jel," dodal.

Od března jde v Česku pravděpodobně už o 17. pokus o sebevraždu upálením. Naposledy chtěl tímto bolestným způsobem ukončit svůj život 4. července šestatřicetiletý muž z Chotěboře, který se léčil v havlíčkobrodské psychiatrické léčebně. O několik dnů dříve se chtěl upálit pětačtyřicetiletý muž z Kokor na Přerovsku. Policisté mu však v sebevraždě zabránili. Sérii pokusů o takovouto sebevraždu letos zahájil devatenáctiletý Zdeněk Adamec, který se upálil 6. března u pražského Národního muzea.

Letní škola slovanských studií přiláká i letos do České republiky několik set zahraničních studentů. Třem stovkám z nich poskytne české ministerstvo školství stipendium. Nejvíce stipendií získali studenti z Německa, Francie, Velké Británie, Itálie a Rakouska, řekla Milena Navarová z ministerstva.

Počet míst v letní škole se odvíjí od dvoustranných kulturních dohod a mezinárodních smluv. Počty stipendijních míst jsou většinou reciproční, čeští studenti tak mají možnost odjet studovat do zemí, které vyslaly své lidi na letní školu. Podle Navarové je zájem o stipendia větší než nabídka. Pokud ale studenti nezískají stipendium, mohou si pobyt zaplatit.

Letní škola se koná na univerzitách v Praze, Brně, Olomouci, Plzni, Českých Budějovicích a Ústavu jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy v Poděbradech.

Na Univerzitě Karlově se letos koná už 47. ročník letní školy slovanských studií. Čeština do Prahy láká dvě stovky cizinců. Měli by přijet studenti z Kolumbie, Číny, Severní a Jižní Koreje či Japonska. Letošní letní škola začne 25. července a potrvá do 22. srpna, řekla Hana Futerová z UK.

Zhruba 80 studentů získalo stipendium od českého ministerstva školství, které jim hradí školné, stravování a ubytování. Ostatní vyjde studium češtiny buď na 990 dolarů (přes 28.000 korun), nebo na 470 dolarů (přes 13.000 korun), pokud si ubytování a stravování zajistí sami.

Podle Futerové jezdí do Prahy stále mladší zájemci o češtinu, mezi nimiž je mnoho začátečníků nebo mírně pokročilých. Do České republiky přijíždějí i děti krajanů, které si chtějí doplnit znalosti mateřského jazyka svých rodičů, dodala.

Ženy, které přivedou na svět nemanželské dítě, mají ve srovnání s vdanými matkami nižší vzdělání a jsou většinou mladší. Od 90. let navíc matek bez oddacího listu přibývá a tento trend bude pravděpodobně pokračovat. Lze tak usuzovat z vývoje v jiných evropských zemích, řekla socioložka Petra Šalamounová.

"Z deseti žen, které mají ukončené jen základní vzdělání, jich šest není v době porodu provdáno," poznamenala. Mezi vysokoškolačkami je naopak svobodných matek výrazně méně, manžela nemá jen každá osmá ze sta. To je velký rozdíl, modely, které by ho vysvětlovaly, jsou však nejméně dva.

Jedním z příkladů je Švédsko, kde se svobodným matkám rodí až polovina dětí. Obliba porodů "bez prstýnku" se tam také začala rozmáhat nejdříve, už od 60. let. "Tam to bylo mezi nižší vrstvou. Ti lidé neměli majetek, takže neměli takový důvod vstupovat do manželství," vysvětlila socioložka. Opakem je Francie, kde se nejvíce nemanželských dětí rodí naopak vysokoškolačkám. To podle Šalamounové souvisí se změnou hodnot, kdy je život mimo manželství chápán jako možnost udržet si rovnoprávnost jak v zaměstnání, tak v osobním životě.

Socioložka soudí, že společnost začíná být tolerantnější, a to i k neprovdaným matkám. Zvláště mladí lidé již berou právo ženy na dítě jako normu. "A to i tehdy, když si tak sami svůj život nepředstavují," podotýká. Některých, zvláště křesťanských zemí jakoby se však společenské změny nedotkly. Například v Itálii nebo Španělsku je svobodných matek stále poměrně málo.

To se o České republice říci nedá. Podíl matek, které se nikdy nevdaly, se od roku 1989 více než ztrojnásobil. V současnosti se každé čtvrté dítě rodí svobodné ženě. Neznamená to ale, že by tyto matky byly bez partnera, to však statistika zjistit nemůže, upozorňuje Šalamounová.

Počet neprovdaných rodiček podle ní přitom bude stále vyšší. "Roste to rychlým tempem," řekla. Ovlivnit stoupající tendenci by mohla sociální politika, která by zvýhodnila manželství. Takové změny však jsou zatím v nedohlednu.