-
23.4.2003
Prezident Václav Klaus se nebrání tomu, aby se svým rakouským protějškem Thomasem Klestilem mluvil také o kontroverzních tématech vztahů mezi oběma zeměmi. Řešení a gesto požadované například v otázce takzvaných Benešových dekretů je ale podle něj třeba čekat spíš od vlád. "Řekl jsem, že jsem připraven s panem prezidentem mluvit. Lidé spolu musí mluvit přímo, ne přes média. To není korektní. Ale jednání, to je pro mě něco asi příliš," uvedl Klaus po schůzce s Klestilem ve Vídni, kam ve středu nový český prezident zavítal na jednodenní návštěvu. Klestil ocenil zejména Klausovo prohlášení při příležitosti 64. výročí okupace Československa nacistickým Německem, kdy český prezident označil válku i poválečný odsun sudetských Němců za nepřijatelné z dnešního pohledu. Během asi hodinové schůzky hovořili rovněž o mezinárodních otázkách a situaci v Iráku. Podle Klause má Česká republika s Rakouskem hodně společného. Jsou to mimo jiné společné zájmy dvou menších zemí v rozšířené Evropské unii. Zároveň se však Klaus ohradil proti tomu, aby se v EU stavěly bloky malých a velkých zemí.
-
23.4.2003
Požadavky sudetských Němců v Rakousku jsou "extrémně přestřelené", a proto na ně nebudu reagovat, vzkázal zástupcům Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Rakousku (SLÖ) český prezident Václav Klaus. Sdružení Klause před jeho středeční návštěvou Vídně dopisem vyzvalo k jednání o odškodnění po válce odsunutých Němců. Pokud se v dnešní Evropě a při současném pojetí lidských práv píše v dopise o tom, aby bylo konečně uznáno právo na domovinu, tak je to něco ne z jiného století, ale dokonce z jiného tisíciletí, řekl Klaus českým krajanům, s nimiž se sešel na závěr své jednodenní návštěvy Rakouska. "Nic nového říci neumím," poznamenal Klaus k požadavkům zástupců sudetských Němců. Česká strana podle něj udělala maximum při vyjednávání česko-německé deklarace v roce 1997. "To jsou pro mne slova konečná," zdůraznil.
-
23.4.2003
Menší země jako Česká republika a Lotyšsko musí mít v budoucí Evropské unii reálný vliv a rovné postavení s většími zeměmi, shodli se ve středu lotyšská ministryně zahraničí Sandra Kalnieteová a její český protějšek Cyril Svoboda. Oba také chtějí, aby se mezivládní konference o budoucnosti EU konala poté, co se kandidátské země stanou členy EU. ČR a Lotyšsko, které patří mezi deset kandidátských zemí, prosazují zachování rotujícího předsednictví v EU. Na druhé straně stojí návrh na stálého předsedu EU, s čímž oba ministři nesouhlasí. "Chceme, aby každá země měla tímto šanci být předsednickou zemí EU," řekl Svoboda novinářům. Oba diplomaté zastávají názor, že česko-lotyšské vztahy jsou vynikající. Lotyšská ministryně poděkovala Svobodovi za českou podporu při cestě do NATO. Uvedla, že v rámci NATO je nutné další posilování euroatlantických vazeb. Svoboda nabídl zkušenosti s přechodem k profesionální armádě i se sladěním práce armády s aliancí.
-
23.4.2003
Čeští vojenští lékaři, kteří zahájili letecký přesun do jihoirácké Basry, se budou muset připravit na těžké podmínky pro svou práci. Šéf vojenské rozvědky Josef Prokš ve středu členům sněmovního zahraničního výboru řekl, že v Basře panuje chaos a anarchie, ve městě se stále rabuje a hrozí zhoršení hygienicko-epidemiologické situace. Prokš řekl, že terčem rabování se stalo všechno - na některých místech lidé dokonce rozebírají obvodové zdivo objektů, z nichž si odnášejí věci. Cílem rabování se staly nejen výrobní a další budovy, ale i nemocnice. Prokš varoval také před zhoršením hygienicko-epidemiologické situace. V okolí města jsou totiž bažiny, v nichž se daří velkému množství komárů. Špatná je i situace přímo ve městě, kde není odklizeno velké množství odpadků. Prokš uvedl, že podle dostupných informací je ve městě dostatek potravin, ale málo vody. V okruhu 20 kilometrů prý není žádný její vhodný zdroj.
-
23.4.2003
Česká republika nahlíží na válku v Iráku jinak než Spojené státy. To je podle prezidenta Václava Klause podstata sdělení, které řekl americkému velvyslanci Craigu Stapletonovi během březnové schůzky. Český prezident ve středu reagoval na zprávu pražského týdeníku The Prague Post, kde Stapleton kritizoval Klausův postoj k Iráku. "Musím bohužel říci, že nesdílím názor amerického velvyslance," řekl Klaus ve Vídni na tiskové konferenci po rozhovoru s rakouským protějškem Thomasem Klestilem. Kaus soudí, že jako prezident musí zastávat českou pozici, kterou zastává vláda a parlament. "Nic jiného jsem mu neřekl, než českou pozici. Tato pozice není identická s americkou, ale tak to bohužel v životě často bývá," dodal. Konflikt v Iráku podle Klause přešel do druhé fáze, která je mnohem obtížnější než samotná vojenská intervence. Odkázal přitom na zkušenosti s transformační výstavbou v Čechách po roce 1989 nebo v Rakousku po druhé světové válce.
-
23.4.2003
Český zástupce v Konventu EU Jan Zahradil (ODS) předložil v Bruselu návrh, který by členským státům EU umožnil větší, ale i menší stupeň zapojení do evropských struktur. Zahradil ve středu novinářům řekl, že to navrhl do vznikající ústavy EU, kterou Konvent nyní tvoří. Koncept ústavy, podle níž by měla fungovat budoucí EU, by měl být hotov do 20. června. Pak by se k této věci měl konat zvláštní summit. Pokud by jeden či více členů ústavu do dvou let od podpisu neratifikoval, měla by podle Zahradila pozice tohoto státu zůstat na úrovni, která byla před podpisem ústavy, což je v současnosti smlouva z Nice. "Byla by to přímá cesta k takzvané flexibilní, nebo-li vícerychlostní Evropě, což je koncept, o kterém se hodně hovoří," řekl Zahradil, jehož strana odmítá federativní uspořádání EU. Chce, aby tato úprava nahradila současný navržený paragraf, podle něhož by pozici státu, který ústavu neratifikuje například na základě referenda, řešila Evropská komise.
-
23.4.2003
Německá křesťanská nadace Nehemia věnuje do konce roku 1,7 milionu korun 10 až 20 rodinám v Ústeckém kraji, které byly postiženy loňskými záplavami. "Nadace požádala Apoštolskou církev, aby vybrala rodiny, jejichž členové jsou zároveň v tíživé situaci v důsledku svého stáří, nemoci či nezaměstnanosti," řekl ve středu ČTK Štěpán Hlavsa z ústecké misijní stanice Apoštolské církve. Zatím podle něj nadace zaplatila přes půl milionu korun za materiál a práce při obnově jejich bydlení, či za vybavení jejich domácností. Rodiny vybírají pracovníci ústecké misijní stanice Apoštolské církve ve spolupráci s místními radnicemi. "Většinou se jedná o rodiny nevěřících," uvedl Hlavsa na dotaz ČTK. Záměrem nadace není podle něj pomoci malou částkou hodně rodinám. Taková pomoc by nebyla dostatečně účinná. "Finanční částka pro konkrétní rodinu, která je vždy individuálně stanovena na základě pečlivého posouzení naléhavosti, se pohybuje od menších částek v řádu tisíců korun za povodní zničené spotřebiče, až po částky v řádech stovek tisíc korun pro ty, kterým voda zničila celý dům," řekl Hlavsa.
-
22.4.2003
Napětí mezi Hradem a Černínským palácem trvá. Roztržku neurovnala ani úterní schůzka prezidenta Václava Klause s ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou. Prezident si pozval ministra na Hrad proto, že chtěl slyšet vysvětlení jeho výroků na svou adresu. Svoboda o něm prohlásil, že má povrchní informace o současném dění v Evropské unii. "Na svých výrocích neměním nic," řekl po schůzce Svoboda. Blíže ale nechtěl jednání komentovat, opakoval jen, že je dobře, že se schůzka uskutečnila. "Je to dobrý krok, dává to možnost ke komunikaci mezi demokraty," uvedl a dodal, že zahraniční politika země je věcí vlády. Prezidentův mluvčí Tomáš Klvaňa ale prohlásil, že Klaus se své role rozhodně nevzdá. "Prezident má ústavně danou pravomoc v oblasti zahraniční politiky a na tom se samozřejmě nic nemění," uvedl. Novinářům přečetl prohlášení, v němž Klaus mimo jiné tvrdí, že pro Svobodu on sám není opozičním politikem, ale partnerem při formulování i provádění zahraniční politiky země. Podle Svobodova mluvčího Víta Koláře si prezident přál, aby toto prohlášení společně s ministrem podepsali. Svoboda to ale odmítl. Podle Klvani nebude mít roztržka mezi Hradem a Černínským palácem žádný přímý vliv na Svobodovo působení ve vládě. "Pan ministr zahraničí není podřízeným pana prezidenta," poznamenal.
-
22.4.2003
Přesně hodinu po úterním poledni ze starého ruzyňského letiště vzlétlo další letadlo An-124 Ruslan s materiálem a personálem polní nemocnice. Nemocnice bude působit v Iráku. V pořadí již šestý let bude stejně jako lety předchozí směřovat do Kuvajt City. ČTK o tom informoval Vítězslav Bureš z tiskového odboru ministerstva obrany. "V uvedeném letu je přepravováno 14 osob, auta a kontejner. Celkem asi 83 tun materiálu," řekl ČTK Bureš. Z Kuvajtu bude zařízení po zemi přepraveno do jihoirácké Basry, až bude pro nemocnici nalezeno vhodné místo.
Přesun polního lazaretu začal ve čtvrtek, kdy do oblasti Perského zálivu odletělo prvních 39 zdravotníků. Další část personálu a vojenského materiálu odcestovala v následujících dnech. Místo pro českou vojenskou nemocnici v Basře ještě nebylo zvoleno, protože zvažovaná varianta poblíž městské Všeobecné nemocnice se ukázala jako nevhodná vzhledem k příliš podmáčené půdě. V širším výběru je několik dalších míst. Polní nemocnice je zcela samostatná a může se rozvinout kdekoli na vhodném prostoru o velikosti asi 200 krát 300 metrů. Může ale využít i opuštěnou místní nemocnici. Má ryze humanitární účel a má sloužit pouze pro potřeby civilního obyvatelstva. Nemocnice je určena k léčení zraněných a nemocných, ke krátké hospitalizaci a převozu. Tři týmy chirurgů zvládnou denně deset velkých operací a 20 až 30 resuscitací. Zařízení má 50 lůžek a zásobu 70 jednotek krve, kterou lze průběžně doplňovat.
-
22.4.2003
Rezoluce březnového sjezdu sociální demokracie k válce v Iráku prý urazila americkou vládu. Anglicky psanému listu, vycházejícímu v Praze, The Prague Post to řekl americký velvyslanec Craig Stapleton. Podle ministra zahraničí Cyrila Svobody ale zahraniční politiku země neurčuje rezoluce jedné vládní strany, nýbrž postoj celého kabinetu. "Ta rezoluce byla pro nás pochopitelně dost urážející," řekl Stapleton v rozhovoru, který týdeník The Prague Post otiskne ve středu. "Kdykoliv někdo zapochybuje o amerických motivech, dotkne se nás to. Nejsme imperialistická země," dodal.
Nejsilnější vládní strana přijala 30. března na své sjezdu rezoluci, kterou odsoudila válku v Iráku. Podle usnesení ČSSD nebyla válka nevyhnutelná a bez mandátu OSN byla navíc v rozporu s mezinárodním právem. Sjezdový dokument sociální demokracie je ostřejší než text prohlášení, na kterém se před tím shodla vláda. Český ministr zahraničí Svoboda si přesto myslí, že důležitější než rezoluce jedné vládní strany, je postoj celého kabinetu. "Není to rezoluce, která by zavazovala vládu či členy vlády," řekl ČTK s tím, že stejně se na věc dívají také lidé v zahraničí.
Pages
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 13517
- 13518
- 13519
- 13520
- 13521
- 13522
- 13523
- 13524
- 13525
- …
- následující ›
- poslední »