Zprávy

Větší část Rakušanů si v otázce jaderné elektrárny Temelín přeje tvrdý postup spolkové vlády. Rovných 47 procent obyvatel zastává názor, že by Rakousko mělo reagovat vetováním vstupu České republiky do Evropské unie, odmítne-li Praha uzavřít reaktor. Opačný názor má 41 procent obyvatel země. Vyplývá to z průzkumu institutu OGM, který ve svém pondělním vydání otiskne časopis Format. Třetina občanů se určitě zúčastní lednového podpisového referenda k Temelínu a dalších 29 procent je pravděpodobně odhodláno v polovině příštího roku podpořit požadavky krajně pravicové strany Svobodných (FPÖ), píše agentura APA.

V polovině ledna příštího roku se z iniciativy FPÖ uskuteční v zemi celostátní petice, jejíž cíl je zabránit vstupu severního souseda do Evropské unie, pokud Česká republika uvede Temelín do provozu.

Česká společnost ztrácí povědomí o tom, co ovlivnilo její historii. Shodli se na tom pamětníci osudových okamžiků z listopadu 1939, které přijal prezident Václav Havel. "Ty ideály, za které my jsme bojovali, tady jsou. Nejsou však dostatečně známy především u naší mladé generace," řekl Jaromír Strejček. Jako student byl 17. listopadu 1939 zatčen a odvezen do koncentračního tábora. Národ, který nezná svou historii, podle něj jen velmi obtížně může budovat svou budoucnost. Souhlasí s ním i zakládající člen ústředního svazu studentstva v Anglii Václav Straka. Podle někdejšího předsedy Svazu bojovníků za svobodu Jakuba Čermína českou společnost značně poznamenala nejprve éra fašismu a poté komunismu.

Českému právnímu řádu schází k plné harmonizaci s právem Evropské unie 11 zákonů. V rozhlasovém pořadu Interview BBC to uvedl vicepremiér a předseda Legislativní rady vlády Pavel Rychetský. Tyto zákony se týkají například oblasti pojišťovnictví a podnikání na kapitálovém trhu. Vicepremiér by byl rád, kdyby se do konce nynějšího volebního období podařilo vládě předložit a Poslanecké sněmovně přijmout alespoň dva z těchto zákonů. Rychetský podotkl, že poslední zasedání sněmovny před volbami se uskuteční v dubnu příštího roku. Volby do Poslanecké sněmovny se mají konat v červnu příštího roku.

Rozhodnutí Obvodního soudu Prahy 1 o propuštění ředitele televize Nova Vladimíra Železného na svobodu je definitivní. Nelze si na ně stěžovat u odvolacího soudu. Pokud bude policie trvat na tom, že Železný patří do vazby, musí vyšetřovatel podat žalobci další podnět k vazebnímu stíhání. Státní zástupce Jiří Křeček ale naznačil, že nyní o novém návrhu na vzetí Železného do vazby neuvažuje. Ředitel Novy čelí obvinění z pokusu o poškozování věřitele. Vyšetřovatel Vladimír Machala ho v úterý poslal do policejní cely. Odtud ho ve čtvrtek večer propustila soudkyně Edita Beranová, která zamítla návrh na vazbu. Nesdílela Křečkovy obavy, že Železný by mohl na svobodě ovlivňovat svědky. Pro pokus o poškozování věřitele je ve vazbě jeho právník Aleš Rozehnal. Advokát obou mužů Josef Monsport ve čtvrtek řekl, že kvůli dramatickému vývoji případu nestihl vypracovat a předat soudu odůvodnění stížnosti k Rozehnalově vazbě. Další z právních zástupců Radek Jilg podal ve středu státnímu zastupitelství stížnost na postup vyšetřovatele při prohlídce Rozehnalovy advokátní kanceláře. Prohlídka byla nezákonná a zajištěné věci nelze jako důkazy použít, tvrdí Jilg. Stížnost zatím ke Křečkovi nedošla.