Zprávy

Představitelé KSČM kritizují amerického prezidenta George Bushe za to, že pohrozil odvetou i státům, které pomáhají teroristům. Předsedu KSČM Miroslava Grebeníčka popudila zejména Bushova slova, že si země musejí vybrat, zda jsou s USA, nebo proti nim. "To je totiž také terorismus. Dokonce na státní úrovni," řekl předseda komunistů na nedělním pražském zasedání ústředního výboru své strany. Bush ve čtvrtek v projevu na mimořádném zasedání obou komor amerického Kongresu řekl, že Spojené státy použijí všechny prostředky, včetně "každé nutné válečné zbraně," k odvetě za teroristické útoky z 11. září. Spojené státy podle něj půjdou i proti státům, které teroristům pomáhají. Země si musejí vybrat, zda jsou s USA, nebo proti nim, řekl. "Odmítáme krátkozrakou a arogantní tezi, kdo není na straně USA, je s teroristy," uvedl ve stanovisku k mezinárodní situaci po teroristických útocích na Spojené státy ústřední výbor komunistické strany. Sociálnědemokratickou vládu vyzval, aby nepodléhala velmocenskému nátlaku a nevystavovala české občany možnému nebezpečí nesmyslné války.

Místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal soudí, že bude třeba posílit rozpočet civilní ochrany, neboť je zanedbaná. Ochrana občanů by měla být zabezpečena spíše než jiné věci, řekl Kasal pořadu Nedělní partie televize Prima v souvislosti s teroristickými útoky proti USA. Peníze by se podle něj měly najít v rozpočtové kapitole ministerstva vnitra. Kasal připustil, že v případě podobného atentátu v České republice by zřejmě nastal velký chaos. Tato obava se podle něj odrazí v jednání branně bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny. Určitá změna v zajištění civilní ochrany podle něj nastane v nejbližších dnech až měsících. Místopředseda KSČM Miloslav Ransdorf ve stejném pořadu podotkl, že nedostatečnou připravenost země na mimořádné situace odhalil nejen útok na USA, ale i povodně v minulých letech. Tehdy se podle něj ukázalo, že civilní ochrana je naprosto rozvrácená. Ransdorf i Kasal se však shodli, že bezprostřední nebezpečí teroristických útoků velkého rozsahu republice nehrozí.

První blok Jaderné elektrárny Temelín dodával o víkendu do rozvodné sítě kolem 500 megawattů elektrické energie, což je zhruba polovina jeho instalovaného výkonu. Tiskový mluvčí elektrárny Milan Nebesář v neděli řekl, že výkon reaktoru je 55 procent a personál pokračuje ve vyhodnocování výsledků testů a přípravě dokumentace pro Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Etapa energetického spouštění bloku s výkonem reaktoru do 55 procent, v níž pracovníci elektrárny a dodavatelských firem museli provést 184 předepsaných zkoušek, se chýlí ke konci. Před jejím definitivním uzavřením musí ale obsluha zopakovat zkoušku tzv. ostrovního provozu, při níž obsluha blok odpojí od vnější sítě a jeho výkon sníží na úroveň vlastní spotřeby elektrárny. Při této dynamické zkoušce byl ve čtvrtek kvůli nestabilitě otáček turbogenerátoru odstaven reaktor, operativní personál ale již odpoledne obnovil řízenou štěpnou reakci a pozdě večer připojil turbosoustrojí do energetické sítě. Zkoušku ostrovního provozu obsluha podle mluvčího zopakuje zřejmě v prvních dnech příštího týdne.

Na 51 klesl počet českých občanů, kteří se od leteckých útoků na Spojené státy 11. září neozvali svým příbuzným a známým. Od pátku se počet pohřešovaných Čechů, pobývajících v době tragédie v USA, snížil o čtyři. Příbuzným 11 vytipovaných lidí již byly kvůli dalšímu pátrání zaslány faxem nebo poštou k vyplnění formuláře amerických úřadů, řekl v sobotu ředitel konzulárního odboru ministerstva zahraničí Ivan Záleský. Pohřešované české občany rozdělilo ministerstvo zahraničí do tří skupin. První čítá 11 lidí, kteří se zřejmě v době atentátů nacházeli na území New Yorku, a mohli se tedy stát oběťmi tragédie. Proto mají příbuzní vyplnit formulář krizového newyorského štábu, který pomůže při dalším pátrání. "Momentálně se chystáme kontaktovat obeslané příbuzné a nabídnout jim pomoc s vyplněním dotazníků v angličtině," uvedl Záleský. Pokud jde o další část pohřešovaných, nemá ministerstvo přesné informace o jejich pohybu. "Příbuzní ale říkají, že mohli být v tu dobu v New Yorku," podotkl ředitel. Třetí skupinu tvoří Češi, kteří při útoku nepobývali v New Yorku, Washingtonu ani jejich okolí. V jejich případě je podle ministerstva malá pravděpodobnost, že se jim mohlo něco stát.