Zprávy

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně pomohli v Mongolsku otevřít naučnou stezku s názvem Lesy pro život poblíž hlavního města Ulánbátaru. Jde o další společný projekt školy s mongolskou asociací pro pěší turistiku (Mongolian Walking Association). Cílem je podpořit environmentální vzdělávání dětí i dospělých, kteří v hlavním městě ztrácejí kontakt s přírodou, uvedl v tiskové zprávě odborný garant projektu Václav Pecina. Stezka vede částečně po trase, kterou s pomocí turistických značek Klubu českých turistů vyznačili Češi před rokem. Dnes je nejčastějším výletním cílem pěších turistů v Mongolsku. "Otevřít v Mongolsku naučnou stezku o lesích bylo snem našeho týmu už několik let. Teď se nám to díky spolupráci a finanční podpoře ministerstva zahraničí podařilo," uvedl Pecina. V Mongolsku žije polovina z více než tří milionů obyvatel v hlavním městě a podle českých vědců rychle ztrácejí kontakt s přírodou. Environmentální vzdělávání a programy zaměřené na děti a laickou veřejnost jsou v Mongolsku podporované s ohledem na budoucnost.

Obce, v jejichž katastru by mohlo být úložiště radioaktivního odpadu, se odvolají k ministru životního prostředí proti povolení průzkumu dotčeného území. Jde o lokality v Březovém potoku v Pošumaví, Janochu u Temelína na Českobudějovicku a Horce na Třebíčsku. ČTK to řekl Eduard Sequens z Platformy proti úložišti. "Odvolání, což bude rozklad k ministru životního prostředí, má odkladný účinek. Znamená to, že geologický průzkum daných lokalit nesmí začít," uvedl Sequens. Průzkum má přispět ke konečnému výběru lokality, v níž úložiště nakonec vznikne. Ve vytipovaných místech provede Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) například hloubkové vrty. Lokality většinou zasahují do katastru několika obcí. O povolení k průzkumu loni v únoru požádala Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Na základě toho MŽP průzkum v minulých dnech povolilo. Stát by měl nejvhodnější místo vybrat do roku 2030. Hlubinné úložiště má být podle plánů správy konečným řešením životního cyklu radioaktivních odpadů. Původně stát vybíral z devíti lokalit a před čtyřmi roky okruh snížil na čtyři. Kromě Březového potoka, Horek a Janochu jde ještě o Hrádek, kde však zatím ministerstvo životního prostředí geologický průzkum nepovolilo. V úložišti mají být půl kilometru pod zemí trvale uložené hlavně tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Původně mělo vzniknout do roku 2065, o urychlení výstavby se mluví kvůli dočasnému zařazení jádra v EU mezi zelené investice. Podmínkou je, že státy spoléhající na jadernou energetiku mají mít hlubinná úložiště od roku 2050. Kromě Česka připravují svá úložiště i další země.

Jeden z nejúspěšnějších českých horolezců současnosti Marek Holeček se Slovákem Ondrejem Húserkou vylezli prvovýstupem východní stěnou na vrchol himálajské sedmitisícovky Langtang Lirung. Holeček, jemuž bude příští týden 50 let, o tom informoval na facebooku. "V 11:00 jsme stáli na vrcholu. Východní děsivá 2,5 kilometrová stěna Langtangu Lirungu je po pěti a půl dnech prostoupena. Sestupujeme dolů, do údolí a těšíme se na všechny a na pívo," napsal Holeček, první český držitel prestižní mezinárodní ceny Zlatý cepín. Langtang Lirung leží ve výšce 7234 metrů nad mořem na hranici mezi Nepálem a Čínou. Do exponované a velmi obtížné stěny vyrazili Holeček s Húserkou poprvé 19. října, ale zastavil je déšť a laviny. Na vhodné počasí čekali několik dnů až do pátku. V úterý se vrcholu přiblížili. "Včerejší den se dá opsat jedním slovem jako peklo. Celý den jsme se prokopávali sypkým cukrem na vrcholový hřeben. Podvečer jsme úplně hotoví postavili pod vrškem pátý bivak. Ráno mu snad dáme babu a mažeme dolů," informovali ze satelitního telefonu ve středu. O den později se jim prvovýstup podařil.

Holeček získal jako první Čech horolezeckého "Oscara", tedy hlavní cenu prestižního Piolet d'Or (Zlatý cepín), v roce 2018 se Zdeňkem Hákem za prvovýstup alpským stylem jihozápadní stěnou jedenácté nejvyšší hory světa Gašerbrum I. O dva roky později byli držiteli znovu za prvovýstup na Chamlang. Holeček rád objevuje nové cesty, leze od pěti let. Padesátiny oslaví 5. listopadu.

Česko bude muset po roce 2025 dovážet elektřinu. Vyplývá to ze scénářů provozovatele přenosové soustavy ČEPS, které se zaměřují na možný vývoj energetiky do roku 2040. Ty počítají s postupným nebo úplným odklonem od uhlí do roku 2030. Česko se podle analýzy nejspíše stane čistým dovozcem elektřiny už po roce 2025. Ještě loni přitom patřilo mezi čtyři největší exportéry elektřiny v Evropské unii. I přes vyšší objem importu elektřiny ze zahraničí ale bude podle analýzy nutné do roku 2035 zajistit zdroje s výkonem 1600 až 1900 MW. V případě extrémně nepříznivého počasí v příštích letech ovšem může být potřeba dostavby zdrojů až dvojnásobná. Ceny elektřiny by podle analýzy v budoucnu mohly oproti současnosti klesnout, během jednotlivých roků však budou hodně kolísat. Během léta by dovoz elektřiny ze zahraničí měl ceny v Česku snižovat, naopak v zimním období se v některých hodinách mohou dostupné zdroje pro dovoz vyčerpat. V průměru by však podle analýzy ČEPS měly ceny elektřiny na trhu do konce této dekády postupně klesat.