Analytici: Nezaměstnanost kvůli dopadům pandemie letos poroste

Nezaměstnanost v letošním roce podle analytiků oslovených ČTK poroste kvůli dopadům pandemie a krachu řady podniků a živnostníků. Na relativné nízké úrovni nezaměstnanost drží státní podpora, po jejím konci lze ovšem čekat skokový růst počtu nezaměstnaných. I tak by ale mělo mít Česko nadále jednu nejnižších nezaměstnaností v rámci EU, soudí ekonomové.

Nezaměstnanost v Česku v prosinci stoupla na čtyři procenta z listopadových 3,8 procenta. Vyšší míru nezaměstnanosti mělo Česko naposledy v létě 2017. V evidencí úřadu bylo v poslední den loňského roku 291.977 uchazečů o práci, meziročně skoro o 76.500 více. "V růstu míry nezaměstnanosti se odráží pochopitelně zejména pandemická situace, která způsobuje propouštění v sektoru služeb, v segmentu turistického ruchu, gastronomie, ubytování nebo dopravy," uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Zároveň je podle něj patrný nástup zimní sezóny, která každoročně zvyšuje nezaměstnanost kvůli omezování sezónních pracovních činností. V letošním roce je třeba podle něj počítat s růstem míry nezaměstnanosti k šesti procentům. Podpůrný státní program Antivirus podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské jen oddaluje problém firem postižených uzávěrami částí ekonomiky. "Míra nezaměstnanosti postupně poroste i přes státní podporu a s jejím ukončením ten nárůst může být i přechodně skokový. Počet registrovaných nezaměstnaných může poskočit až o dvě třetiny a přiblížit se k hranici půl miliónu," uvedla. Zároveň ale upozornila, že i v takovém případě by nezaměstnanost kolem šesti procent nepřekonala úroveň z doby globální finanční krize v roce 2012.

Na jedno volné místo v průměru připadá 0,9 uchazeče. Mezi regiony jsou však velké rozdíly. Zatímco v okrese Praha-východ je to v průměru 0,1 zájemce, na Ústecku připadá na jedno volné místo téměř šest nezaměstnaných a na Karvinsku dokonce 8,4.