Betlémská kaple si připomněla výročí Husa i dopady epidemie

Bohoslužba v pražské Betlémské kapli připomněla 605. výročí smrti církevního reformátora Jana Husa a zaznělo upozornění, že pravda je dnes stejně důležitá jako v Husově době. Kněží ale připomněli také sto let od založení Církve československé husitské nebo dopady epidemie koronaviru. Hygienická opatření kvůli riziku nákazy ovlivnila i průběh mše, věřící v kapli museli mít po dobu jejího konání na obličeji roušky.

Výročí Husovy smrti si nepřipomínala jen Praha. V Husinci na Prachaticku se dnes konala ekumenické bohoslužba, která byla součástí několikadenního programu Husových slavností. Odkaz Jana Husa si dnes mohli lidé připomenout také při bohoslužbě na Kozím Hrádku na Táborsku, kde Hus pobýval, když nesměl kázat v Praze. Jan Hus byl katolický kněz. Církev ale kritizoval za odvrácení se od jejích prvotních ideálů, odmítal její institucionalizaci, poukazoval na kněží žijící v hříchu či na kupčení s odpustky. Církev ho označila za kacíře a na kostnickém koncilu 6. července roku 1415 byl Hus upálen. Jeho smrt vedla posléze v českých zemích k zásadní husitské revoluci, během které husité v letech 1420 až 1431 porazili několik křížových výprav a jejich víra v zemi pevně zakořenila. Ve Vatikánu vnímání Jana Husa změnil až papež Jan Pavel II. V roce 1999 prohlásil, že lituje Husovy kruté smrti a uznal ho za reformátora církve.