Češi si připomněli osvobození Osvětimi

Česká republika si poprvé připomněla výročí osvobození vyhlazovacího tábora v Osvětimi jako významný den - Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Systematické vyvražďování Židů, Romů a dalších etnik si připomněli pamětníci války, politici i studenti. Ve většině projevů zazněla v různých obměnách slova, že holocaust zůstává varovným mementem i 60 let po válce.

Prezident Václav Klaus se spolu s dalšími státníky z celého světa účastnil slavnostního shromáždění v Osvětimi na počest 60. výročí osvobození této nacistické továrny na smrt. Vzpomínkové akce se konaly i v České republice. Před vchodem do Památníku obětí nacismu v pražské Pinkasově synagoze byla odhalena pamětní deska lidem, kteří za války zachránili Židy před nacistickým terorem. Na desce sochaře Jaroslava Róny jsou pod symbolem dvou stromů propojených větvemi uvedena jména čtyř desítek zachránců a 120 lidí, kterým Izrael udělil titul Spravedlivý mezi národy. Jde o osoby nežidovského původu, které za války zachránily Židy před jistou smrtí.

V horní komoře parlamentu se sešli lidé, kteří přežili věznění v koncentračních táborech a pochody smrti, poslanci, senátoři, diplomaté i středoškoláci. "Každá generace se s holocaustem musí vyrovnat sama. Varování nelze předávat jako dědictví," řekl místopředseda Senátu Petr Pithart. "Holocaust je zločin, který změnil svět," uvedl předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek. Karel Holomek ze Společenství Romů na Moravě kritizoval zákon, který měl umožnit Romům strádajícím za druhé světové války získat odškodnění. Je podle něj tak přísný, že většina žadatelů není schopna splnit dané podmínky. Na hromadnou popravu 3792 českých mužů, žen a dětí v Osvětimi v březnu 1944 vzpomínal v Senátu Oldřich Stránský, který holocaust přežil. Mezi lidmi, kteří šli do plynových komor, měl spoustu kamarádů. Podle svědků zemřeli Češi statečně, za zpěvu Kde domov můj a pozdější izraelské hymny Hatikvu.