Desítky lidí uctily oběti masakru na Švédských šancích

Několik desítek lidí na návrší u Přerova uctilo památku masakru karpatských Němců, které zde krátce po skončení 2. světové války zastřelili českoslovenští vojáci. Kulkou do týlu bylo zavražděno 265 lidí. Oběti jednoho z největších poválečných masakrů v zemi připomíná nová pamětní deska s popisem hrůzných událostí, kterou na kopci zvaném Švédské šance u příležitosti 70. výročí tragédie instalovalo město.

Masakr se stal v polovině června 1945, kdy se přes Přerovsko vraceli zpět na Slovensko repatriovaní karpatští Němci, Slováci a slovenští Maďaři. Jejich vlaku si na nádraží v Přerově všimli příslušníci 17. pěšího pluku z Petržalky, kteří se vraceli z vojenské přehlídky v Praze, a nechali vyvléct z vagonů 120 žen, 71 mužů a 75 dětí. Masakr zorganizoval důstojník Karol Pazúr. Vojákům řekl, že v transportu jsou kolaboranti a příslušníci SS, kteří mohou za válečná zvěrstva. Přesvědčil o tom i popravčí četu, kterou sám ustanovil. Podle přerovského historika a bývalého ředitele Muzea Komenského Františka Hýbla, který se tragédii dlouhodobě věnuje, Pazúr sloužil v Hlinkových gardách a jeho bratr u zbraní SS. Hrůzným činem v Přerově chtěl svoji minulost zastřít.