Dezinformacím věří i vzdělaní lidé, říká expert z Akademie věd ČR

Domněnka, že dezinformacím věří pouze méně vzdělání lidé, je mýtus. V rozhovoru, který ČTK poskytla Akademie věd ČR (AV ČR), to řekl Tomáš Koblížek z Filosofického ústavu AV ČR. Příkladem dezinformace, které věří mnohdy i vzdělaní lidé, je například popírání klimatické změny. Je podle něj potřeba začít brát riziko dezinformací a konspiračních teorií vážně. A to podobně jako riziko nenávistných projevů, které lze ze zákona postihnout.

Často šířenou nepravdou a dezinformací je podle něj tvrzení, že země je placatá. Koblížek upozornil, že je potřeba u takzvaných plochozemců rozlišovat dvě věci. Někdo hlásá nepravdu a druhá věc je, že někdo tomu věří. "Někdo může nepravdy tvrdit za nějakým účelem, aniž by tomu sám věřil. Například ti lidé, kteří říkají, že země placatá tomu mnohdy nevěří - nebo je jim to jedno. Vnímají to spíše jako protest proti vědě a podobně," dodal.

V souvislosti s nenávistnými projevy Koblížek upozornil na zavedený pojem takzvaného efektu bezuzdnosti, kdy lidé mají dojem anonymity, nebo že se ocitají ve virtuálním prostoru, kde všechno úplně tak neplatí a vypouští nenávistné výroky, které by v realitě neřekli.